Skály padající z lesa
V naší obci, kde vlastníme rodinný dům, se přes místní komunikaci a zahradu souseda nachází les, ve kterém jsou nad tímto domem na prudkém svahu pískovcové skály (5 bloků o výšce až 12m, cca 40m od obytných stavení). Skály jsou nakloněny a zvětrávají, jsou nestabilní, stále probíhá jejich přirozená destrukce, a tím mohou ohrožovat zdraví lidí a způsobit poškození majetku – blízkých obytných domů. Podstata mého problému: Snažím se docílit toho, aby se někdo začal problémem zabývat a podnikl preventivní opatření, která by odvrátila hrozící nebezpečí z pádu či rozpadu skal. Oslovila jsem MŽP, na jejich radu starostka obce objednala odborný posudek u České geologické služby, který byl v září zpracován a jehož závěr je jednoznačný: skály jsou bezprostředně ohrožující a je třeba zahájit kroky na očištění, následně měření a bezprostředně jejich rozebrání či snesení uvolněných částí. Dále jsem oslovila CHKO Lužické Hory, kteří mi sdělili, že zajištění bezpečnosti skal je povinností vlastníka pozemků v tomto případě Lesů České republiky s.p. Doporučují mi proto se obrátit na příslušnou lesní správu a domluvit se s nimi na posouzení stavu skal.
Následně jsem proto oslovila Lesy ČR, hospodařící subjekt na pozemcích státu. Odpověděli mi ve smyslu, že podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., který má prý v ustanoveních o prevenci proti škodám přednost před úpravou obecnou (obč. zákoník), konkrétně podle par. 22 zákona o lesích jsem já jakožto vlastník nemovitosti povinna provést na vlastní náklady nezbytně nutná preventivní opatření k ochraně vlastních pozemků, s tím, že Lesy jsou připraveny nám poskytnout řádnou součinnost a že strpí na svém území případná opatření.
Odpověď poradny
Domníváme se, že ustanovení §22 odst. 1 zákona č 289/1995 Sb. – Lesního zákona se na Váš případ nepoužije.
Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 1846 z června 2009 o ochraně lesa a opatřeních k zajištění bezpečnosti osob a majetku „orgán státní správy lesů či jiný příslušný orgán státní správy nemůže na základě § 22 odst. 1 věty druhé zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, vydat rozhodnutí, kterým stanoví rozsah a způsob zabezpečovacího opatření na skalním masívu nacházejícího se na pozemku určeného k plnění funkcí lesa vlastníku sousední nemovitosti. Takové zabezpečovací opatření je svojí podstatou natolik rozsáhlé, intenzívní a náročné na odborné provedení, že zdaleka přesahuje možnosti vlastníka ohrožené nemovitosti. Nelze jej proto srovnávat se zabezpečovacími opatřeními, které se podle § 22 odst. 1 věty první lesního zákona provádějí k předcházení škod způsobených zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa“.
Vámi popisovanou situaci jsme pochopili tak, že nedošlo k zahájení správního řízení (upravuje zákon č. 500/2004 Sb. - Správní řád) a že Vámi podnikané kroky jsou v rovině získávání informací, hledání pomoci, rad, řešení a osob povinných ve Vašem případě. Domníváme se, že Lesy ČR nepostupují v daném případě správně, když se odvolávají na § 22 odst.1 Lesního zákona (Zákona č. 289/1995 Sb.). Při další komunikaci s Lesy ČR i po případném zahájení správního řízení doporučujeme argumentovat uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Zabezpečovací opatření, které máte podle Lesů ČR provést na vlastní náklady, jsou náročné na odborné provedení, rozsáhlé a mnohonásobně přesahují Vaše možnosti. Doporučujeme tedy argumentovat rozhodnutím Nejvyššího správního soudu a v případe nejasností či vzniklých komplikací nás znovu kontaktovat.
Dále se domníváme, že na Váš případ je možné použít ustanovení § 127 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.)
Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.
V tomto ustanovení je o.i. stanoven zákaz imisí, tj. zásahů, které se projevují jako účinky činnosti nebo nečinnosti na vlastním pozemku nebo stavbě. Výčet imisí je demonstrativní (tedy není konečný, jde o příklady).
Právní úprava tzv. sousedských vztahů patří do skupiny institutů omezujících vlastnické právo. Základním kamenem zůstává zachování ústavní záruky ochrany vlastnického práva, jak stanoví Listina základních práv a svobod v čl. 11: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
Dále však i Listina základních práv a svobod stanovuje omezení: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
Máme za to, že ve Vašem případě dochází ze strany Lesů ČR jakožto Vašeho souseda a vlastníka pozemku, na kterém se nachází problematický skalní masiv k omezování Vašeho vlastnického práva podle uvedené právní úpravy. V této situaci máte možnost podat sousedskou žalobou. Žalobcem může být každý člověk, který je nadměrně obtěžován nebo jsou vážně ohrožena jeho práva.
Bližší informace k sousedské žalobě i k ochraně vlastnických práv můžete najít na našich stránkách: http://www.eps.cz/cz2073459pp/pravni-poradna/
Další možností jak se domoci svého práva je žaloba prevenční, tato souvisí s obecnou povinností
stanovenou v § 415 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Chovat se v rozporu s touto povinností znamená chovat se protiprávně.
Komu škoda hrozí, je sám povinen zakročit k jejímu odvrácení, a to způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení (§ 417 odst. 1 občanského zákoníku). Prevenční žalobu je možno podat pouze v případě vážného ohrožení (zdraví, majetku, životního prostředí). Není nutné, aby hrozilo nebezpečí bezprostředního vzniku škody. Postačí, pokud v důsledku vážného ohrožení může vzniknout škoda v budoucnosti. Žalobou je možno se domáhat toho, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. Soud může rozsudkem uložit povinnost, aby se žalovaný zdržel určitého jednání nebo určité činnosti. Prevenční žalobu je vhodné doplnit návrhem na vydání předběžného opatření (§ 76 občanského zákoníku), pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. V případě hrozící vážné škody je takový postup nanejvýš žádoucí s ohledem na obvyklou délku soudního procesu.
Na základe těchto informací vidíme další postup v opětovném oslovení Lesů ČR doporučeným dopisem, kopii kterého je dobré si odložit. V dopise doporučujeme požadovat od Lesů ČR zajištění bezpečnosti na skalním masivu jako od osoby povinné z tohoto právního vztahu. V případe negativní reakce ze strany Lesů ČR doporučujeme zvážit a podniknout právní kroky v podobě prevenční či sousedské žaloby (nejdřív je vhodné podat žalobu prevenční a doplnit ji případně návrhem na vydání předběžného opatření).
Shrnutí námi navrhovaného postupu je tedy následující:
– navrhujeme oslovit znovu Lesy ČR doporučeným dopisem s žádostí o řešení situace a požadovat od Lesů ČR zajištění bezpečnosti na skalním masivu na jejich náklady, protože jde o osobu povinnou
– doporučujeme komunikovat se Správou Lesů ČR a argumentovat jak v běžné komunikaci, tak v případném správním řízení uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. 1846 z června 2009 a v případě komplikací se na nás znovu obrátit
– v případě nedosáhnutí dohody a nápravy dané situace podat v první řadě prevenční žalobu (s návrhem na předběžné opatření) a přiložit k ní i důkazy o Vaší snaze řešit problém cestou dohody a její výsledek (nebo použít řešení v podobě podání žaloby sousedské)
Michal Kuk
