Jaké jsou nástroje ochrany zemědělské půdy?

V tomto manuálu se dozvíte, jakými způsoby právní řád chrání zemědělskou půdu, co brání jejímu nezemědělskému využití a jaké jsou povinnosti vlastníků a nájemců zemědělské půdy. Dozvíte se také, co dělat, když chcete na ochranu ZPF zasáhnout.

Co je to zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond („ZPF“) je soubor všech zemědělských pozemků v České republice chráněný zákonem. Je základním přírodním bohatstvím naší země a nenahraditelným výrobním prostředkem pro zemědělskou výrobu,[1] ze které plyne potřeba o něj pečovat a chránit jej. Jeho celková výměra činí 7,9 mil. hektarů a minimálně polovina této plochy je využívána k zemědělské činnosti.

Ochrana zemědělské půdy dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se opírá o 4 základní zásady:

• Je zakázáno ohrožovat znečištěním půdy zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv, zdraví lidí nebo zvířat,
• je zakázáno ohrožovat zemědělskou půdu erozí,
• je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím z fondu,
• je zakázáno poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí.[2]

Zemědělský půdní fond se dělí do pěti tříd na základě produkční schopnosti půdy.[3] Podle toho, do jaké třídy půda spadá, se odvíjí, jak přísná je ochrana jejího zachování v zemědělském půdním fondu. Bonitně nejcennější zemědělská půda spadá do I. třídy. Půda s nejmenšími produkčními schopnostmi a nejvyšším ohrožením erozí se naopak řadí do V. třídy. Půda I. třídy je chráněná nejpřísněji a měla by být z fondu odnímána pouze výjimečně. Právně chráněna je i půda spadající do V. třídy. Ochrana jejího zachování v zemědělském půdním fondu je ale méně přísná.

Nástroje ochrany půdy

1. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Základní povinností v rámci plošné ochrany zemědělského původního fondu je pro aktivity nezemědělské povahy použít především nezemědělskou půdu. Jinými slovy princip je takový, že na zemědělské půdě by se neměly stavět domy, budovat silnice ani těžit.

Pokud v nezbytném případě tento princip dodržet nelze, musí dojít k odnětí zemědělské půdy ze ZPF. Pro odnětí je nutno splnit následující zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu:

• odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách
• odnímat přednostně zemědělskou půdu nižší kvality
• po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace.[4]

S ohledem na tyto zásady zákon výslovně zavádí možnost odejmout z fondu půdu I. a II. třídy pouze v případě, že je takové počínání ve výrazně převažujícím veřejném zájmu, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF.[5] Půdu I. třídy lze odjímat pouze výjimečně, převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Půdu II. třídy lze odnímat jen podmíněně a s ohledem na územní plánování.[6]

Souhlas s odnětím ze ZPF

Půda může být odejmuta ze ZPF dočasně nebo trvale v závislosti na tom, zda je s účelem odejmutí spojena nevratná změna, kvůli které není možné po ukončení nezemědělského využití pozemku plochu rekultivovat tak, aby mohla být do ZPF navrácena.[7] Trvalé odnětí půdy ze ZPF je předpokladem pro realizaci stavebního záměru (tedy pro získání územního rozhodnutí) nebo například pro stanovení dobývacích prostorů při těžební činnosti.

K odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany ZPF.[8] Úřad, který o odnětí rozhoduje, je určen na základě výměry pozemků:

• Obecní úřad obce s rozšířenou působností (pozemky do 1 ha)
• Krajský úřad (pozemky od 1 ha do 10 ha)
• Ministerstvo životního prostředí (nad 10 ha).

Orgán ochrany ZPF působí jako dotčený orgán v řízení, ve kterém se povoluje záměr (např. v územním řízení)[9], a hodnotí dokumentaci stavby z hlediska zásad plošné ochrany ZPF. Vychází přitom z prováděcích vyhlášek k ochraně ZPF, souvisejícího metodického pokynu MŽP[10] a obecných faktorů, které jsou na konkrétním území dány. Jeho zhodnocení má povahu závazného stanoviska[11] a nelze bez něj záměr povolit (např. vydat územní rozhodnutí o umístění stavby).

Odvody za odnětí půdy ze ZPF

Osoby, které žádají o souhlas s vynětím půdy ze ZPF, jsou povinny zaplatit odvod, o jehož výši rozhoduje orgán ochrany ZPF. [12] Tyto odvody mají motivovat žadatele, aby ze ZPF odnímali pouze tu nejnutnější půdu té nejmenší bonity. Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF je uveden v Části D přílohy zákona o ochraně ZPF.

Výjimku z povinnosti platby odvodů tvoří vyjmenované stavební záměry ve veřejném zájmu. Takovým záměrem je například výstavba infrastruktury, stavba čistíren odpadních vod, zalesnění nebo například i cyklistická stezka.[13]

2. Povinnosti vlastníka či nájemce půdy

Vlastníci či nájemníci mají obecnou povinnost hospodařit na pozemcích v souladu se zásadami ochrany zemědělské půdy dle § 3 zákona o ochraně ZPF, tedy tak, aby půdu neznečišťovali, nepoškozovali ji a chránili obdělávané pozemky dle schválených úprav.

V případě vzniku závadného stavu ukládají orgány ochrany ZPF původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění vad. Jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění půdy uložit:

• Speciální osevní postupy
• Agrotechnická a meliorační opatření
• Snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek
• Změnu druhu pozemku

U erozního ohrožení volí způsob nápravy původce závadného stavu. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu a povinnosti plynoucí z opatření k nápravě přecházejí i na jeho právního nástupce.[14]

3. Znečištění nebo ohrožení půdy je přestupek

Přestupku se dopustí ten, kdo například znečistí zemědělskou půdu, způsobí její ohrožení erozí nebo ji bez souhlasu s odnětím využívá k nezemědělským účelům. Sankcí je pokuta, jež dosahuje u fyzických osob až částky 1 000 000 Kč (v případech znečištění, užívání bez souhlasu nebo porušování podmínek užívání půdy). U právnické osoby se výše pokuty může vyšplhat až na 10 000 000 Kč.[15]

Promlčecí lhůta činí 5 let od spáchání deliktu. Po uplynutí této lhůty již přestupek nelze stíhat. Zásadním hlediskem pro uložení trestu je výměra pozemku a míra poškození.

V případě, že závadu vlastník nebo nájemce pozemků nezavinil, může zažádat o příspěvek na zmírnění dopadu uložených opatření.

4. Podejte podnět

Pokud máte podezření, že někdo spáchal přestupek na úseku ochrany ZPF, obraťte se na příslušný orgán ochrany ZPF s podnětem. Podání podnětu neznamená automaticky zahájení řízení. To, zda orgán ochrany ZPF řízení zahájí, závisí na jeho uvážení. Je ale povinen vás ve lhůtě 30 dní ode dne obdržení podnětu vyrozumět, jak s podnětem naložil – zda řízení zahájil nebo k tomu neshledal důvody, pokud jej o to v podnětu požádáte.[16]

K podání podnětu můžete využít náš vzor.