Jak ochránit ohrožené druhy ptáků před plánovanou výstavbou?
Na okraji obce se nachází komplex luk, které jsou stabilně využívány ke hnízdění či získávání potravy několika druhy chráněných ptáků (a to především silně ohroženými chřástalem polním a křepelkou polní a ohroženými ťuhýkem obecným, bramborníčkem hnědým a bramborníčkem černohlavým). Na začátku devadesátých let minulého století byly tyto louky vráceny v rámci restitucí soukromým vlastníkům. Vzápětí byla část těchto luk odkoupena dalšími vlastníky a prakticky ihned byl celý blok překategorizován ze zemědělské půdy na stavební pozemky. Roku 2002 byl v obci schválen první územní plán města a lokalita byla v jeho rámci schválena jako stavební. V roce 2008 se podal podnět na ČIŽP, která výstavbu na lokalitě zakázala. Proti rozhodnutí ČIŽP podala obec odvolání, po kterém odvolací orgán - MŽP rozhodnutí ČIŽP zrušil s nepřesvědčivým odůvodněním. MŽP zde rozhodlo na základě zcela zmanipulovaného a účelového posudku, přestože mělo k dispozici opačný posudek AOPK. Lze postup MŽP napadnout, případně rozhodnutí ještě nějak zvrátit?
Odpověď poradny
Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí je konečné rozhodnutí správního orgánu, to však neznamená, že se jedná o konečné rozhodnutí.
Co se týče dvou rozdílných rozhodnutí, ČIŽP a MŽP, je nutné si uvědomit, že správní orgány nemají vždy stejné názory na stejnou problematiku, samo odlišné rozhodnutí MŽP tedy není ničím nestandardním.
Správní řízení se navíc řídí zásadou volného hodnocení důkazů (§50 odst. 4, správního řádu), je tedy na zvážení každého správního orgánu, jakou váhu přiřadí tomu kterému důkazu. Zároveň však musí být zachována zásada materiální pravdy, tedy že správní orgán musí přesně a úplně zjistit skutkový stav věci. Pokud tato zásada byla porušena tím, že MŽP zcela bez důvodů a bez dalších argumentů převzalo závěry z jednoho odborného posudku (posudek vypracovaný na žádost obce), při existenci druhého, zcela protichůdného (AOPK), aniž by samo zjišťovalo skutkový stav, resp. opatřilo si případně třetí posudek, může to mít za následek i zrušení rozhodnutí MŽP v případném soudním řízení.
Co se týče možností, jak brojit proti rozhodnutí MŽP, jsou obecně dvě.
Podání správní žaloby
Podle ustanovení § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, je možné napadnout rozhodnutí správního orgánu žalobou ke správnímu soudu. K podání žaloby je oprávněn ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu zkrácen na svých právech a zásadně účastník řízení před správním orgánem. Zákon dává možnost být účastníkem ve správním řízení občanskému sdružení na základě § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, toto sdružení by bylo oprávněné žalobu proti rozhodnutí MŽP podat.
§ 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního:
(1) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
(2) Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.
Žalobu je oprávněn podat také nejvyšší státní zástupce, pokud k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
Přezkumné řízení
Podle ustanovení § 94 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, je možné v přezkumném řízení přezkoumat pravomocné správní rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. V daném případě by však podle ustanovení § 95 odst. 6 tohoto zákona v přezkumném řízení rozhodoval ministr životního prostředí. S ohledem na možné politické pozadí v rozhodnutí MŽP však nemusí tato cesta přinést efektivní revizi. Navíc, přezkumné řízení se zahajuje z moci úřední. Je možné dát správnímu orgánu podnět, je však na jeho uvážení, zda přezkumné řízení provede.
Michal Kuk
