Výzkum říčních náplav v CHKO

Odpověď poradny

Při provádění výzkumu je nutné postupovat v souladu se zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon jednak chrání obecně přírodu a krajinu a jednak poskytuje speciální a přísnější ochranu tzv. zvlášť chráněným územím, kterými jsou podle § 14 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky.
Pokud jde o obecnou ochranu, zákon stanoví například zákaz poškozování a ničení významných krajinných prvků v § 4 odst. 2. Takovým významným krajinným prvkem je podle § 3 odst. 1 písm. b) i vodní tok.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Podle výše uvedeného ustanovení zákona se ale nedomníváme, že Vaší činností by mohlo dojít k zásahu o takové intenzitě, aby došlo k porušení tohoto ustanovení.
Zákon také v ustanovení § 5 obecně chrání všechny druhy rostlin a živočichů před zničením, poškozováním atd. a stanoví povinnost fyzických osob postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin nebo živočichů. To souvisí i s Vaší činností, při které by mohlo dojít např. k pošlapání některých rostlin.
Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
Znovu se ale nedomníváme, že byste svou činností mohl dosáhnout takové intenzity poškozování nebo ničení jednotlivých druhů rostlin a živočichů, abyste tím porušil tento zákon.
Pokud jde o zvlášť chráněná území, platí zde samozřejmě mnohem přísnější pravidla. Nejpřísnější pravidla jsou stanovena pro národní parky, poté pro CHKO a nejmírnější pravidla platí pro přírodní památky. Pro Vaši informaci zde uvádíme zákonná ustanovení, ve kterých najdete, jaké činnosti  jsou v jednotlivých zvlášť chráněných územích zakázány:
•    Národní parky - § 16
•    CHKO - § 26
•    Národní přírodní rezervace - § 29
•    Přírodní rezervace - § 34
•    Národní přírodní památka - § 35
•    Přírodní památka - § 36
Pro všechna zvlášť chráněná území pak platí, že pokud zde budete chtít provádět výzkum, je nutné získat povolení - výjimku ze zákazů ve zvlášť chráněných územích. Bez příslušných povolení nelze ve zvlášť chráněných územích provádět výzkum. Před jeho zahájením tedy budete muset získat takovéto povolení a tuto situaci nelze nijak obejít. Vydání povolení upravuje § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto ustanovení výjimky ze zákazů ve všech zvlášť chráněných územích schvaluje svým usnesením vláda. Správním orgánem, který je příslušný k udělení výjimky je ovšem Ministerstvo životního prostředí, ke kterému také musíte směřovat Vaši žádost. Ministerstvo poté předloží věc ke schválení vládě a podle jejího usnesení Vám udělí (případně neudělí) výjimku.
Pokud jde o tzv. evropsky významné lokality, jedná se o místa, která se většinou kryjí se zvlášť chráněnými územími, ovšem nemusí tomu tak být vždy. Tyto lokality jsou samozřejmě chráněny před poškozováním a ničením. Pokud jsou evropsky významné lokality zároveň zvlášť chráněným územím, vztahuje se na ně ochrana, kterou zákon o ochraně přírody a krajiny poskytuje těmto zvlášť chráněným územím. Pokud nejsou jejich součástí, vztahuje se na ně ochrana poskytovaná § 45c. Podle tohoto ustanovení je nutné k zásahům do evropsky významné lokality, která se nekryje se zvlášť chráněným územím, nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Tímto orgánem je Ministerstvo životního prostředí.
V případě, že byste se ve zvlášť chráněném území dopustil zakázané činnosti nebo zde nějakou činnost vykonával bez příslušného povolení, dopustíte se přestupku, za který by Vám orgán ochrany přírody mohl udělit pokutu až do výše 100 000 Kč (§ 87 odst. 3 písm. n)). Případně se můžete dopustit jiného přestupku podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 87).
V souvislosti s Vaším záměrem bych Vás ještě ráda upozornila na zák. č. 254/2001 S., vodní zákon. Tento zákon stanoví v § 46 odst. 1, že je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod. Ve Vašem případě se ale nedomníváme, že by mohlo dojít k jakémukoli narušení vodního koryta a zároveň si nemyslíme, že odběr 1 kg zemina představuje její těžbu.