Může úřad bránit našemu spolku účastnit se řízení?
Jsme spolek, který podle stanov hájí zájmy ochrany a přírody. Usilujeme o účast v řízení o povolení rekonstrukce stavby. Podle názoru stavebního úřadu však účastníkem nejsme. Stavební úřad vychází z neformálního vyjádření orgánu ochrany přírody, že v řízení nemusí být dotčen stav přírody a krajiny. Je tento postup v pořádku?
Odpověď poradny
Ne, úřad nemá právo vám bránit, pokud záměr může ohrozit zájmy ochrany přírody a krajiny. V pochybných situacích se má vždy raději za účastníka řízení považovat i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. K účasti spolku v řízení hájícího zájmy ochrany přírody a krajiny, postačuje možnost dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny. Není tedy nezbytná bezvýhradná jistota, že k dotčení zájmů skutečně dojde. O tom, zda osoba (spolek) je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení. Proti usnesení lze podat odvolání ke krajskému úřadu.
Spolek jako účastník řízení
Spolkům, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny, zákon umožňuje účastnit se správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (1). K jejich oprávněné účasti postačuje možnost dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny, nikoli bezvýhradná jistota, že k dotčení zájmů skutečně dojde. Zásada předběžné opatrnosti (2) stanovuje také, že v pochybnostech je třeba se vždy přiklonit k tomu, že k ohrožení přírody dojít může, tedy účast spolku umožnit. Za účastníka řízení je v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení. Proti usnesení lze v 15denní lhůtě podat odvolání ke krajskému úřadu. (3).
I v situaci, kdy se spolek na základě zákona nestane účastníkem řízení, je úřad povinen zjistit stav projednávané věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Úřad má zkoumat skutečnosti o negativním vlivu na životní prostředí z úřední povinnosti. (4).
Náprava soudní cestou za pomoci Aarhuské úmluvy
V případě nepřiznání práv účastníka je možné se proti rozhodnutí bránit soudní cestou a to jak z důvodů procesně-právních (spolku nebylo přiznáno postavení účastníka řízení, ačkoliv mělo být), tak z důvodů hmotněprávních (správní orgán se řádně nevypořádal s faktickými námitkami, které spolek uváděl). Tato práva občanům přiznává Aarhuská úmluva (5), která je závazná pro všechny orgány veřejné moci (tj. správní orgány i soudy). Úřady by proto měly české zákony vykládat v souladu s ní.
Argumentovat ustanoveními Aarhuské úmluvy, která posiluje soudní ochranu spolků ve věcech ochrany životního prostředí, je výhodné již v průběhu řízení před úřady. V případě jejího nezohlednění se totiž úřady vystavují riziku, že soudy jejich rozhodnutí následně zruší a vrátí jim věc k novému projednání.
Poznámky
(1) § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
(2) § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
(3) § 28 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu
(4) § 3 správního řádu
(5) Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, č. 124/2004 Sb. m. s., která je v ČR platná od 4. října 2004.
Rada vznikla za přispění stážistky Alexandry Mateáskové.