ČEZ nebude mít pro Prunéřov dostatek uhlí

Nové studie vypočítané na základě podkladů geoložky Ing. Ježkové, jež se dlouhodobě věnuje monitorování sporných aktivit společnosti ČEZ, dokazují, že v dobývacím prostoru Dolů Nástup Tušimice (DNT) nebude vzápětí po dokončení obnovy Prunéřova II dostatek uhlí.

Nedostatek uhlí by přitom znamenal, že ČEZ by provozoval elektrárnu kratší dobu a mj. tak např. nesplnil garance dané na dodávku tepla okolní obcím. Druhou možnou variantou je, že ČEZ by po většinu doby plánovaného provozu elektrárny uhlí dovážel odjinud, což by učinilo celý projekt ekonomicky ještě nevýhodnějším než v současné době je a přineslo dodatečnou zátěž pro celý region v podobě transportů milionů tun uhlí ročně.

Podrobné údaje Severočeských Dolů a České geologické služby Geofond navíc dokládají, že zdejší uhlí má nižší než ČEZem garantovanou výhřevnost.(1) Horší kvalita uhlí znamená, že by ČEZ buď musel v modernizovaných blocích spálit více uhlí, nebo vyrobit méně elektřiny. Obě možnosti však znamenají, že Prunéřov nebude tak efektivní a elektřina a teplo z něj tak levné, jak dnes ČEZ slibuje.

Výpočty Ing. Ježkové vytvořené ve spolupráci se Střediskem pro efektivní využívání energie - společností SEVEn také počítají i s oficiálními daty k zásobám uhlí předloženými ČEZem a Severočeskými doly. I podle těchto kalkulací zásoby uhlí mají vystačit na zhruba poloviční dobu, než s jakou ČEZ ve svém projektu na modernizaci Prunéřova II počítá a oficiálně deklaruje (jen 15-20 let namísto 25-30 let).

„Varianta dovozu uhlí vůbec nebyla předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, ačkoliv je zřejmé, že negativní dopady dopravy uhlí mohou být velmi závažné, nemluvě o dopadech ekonomických. Tato alternativa pak samozřejmě není nijak popsána ani v dokumentaci pro integrované povolení pro Prunéřov II. To je závažný právní nedostatek celého řízení a bylo by ještě větší chybou za takovýchto podmínek ČEZu požadovaná povolení vydat,“ řekl k tomu právník EPS Jan Šrytr.

Projekt ČEZu je od počátku velmi kontroverzní. Ekologický právní servis již od roku 2008 upozorňuje na fakt, že ČEZem zvolená varianta obnovy nesplňuje legislativní požadavky na energetickou účinnost a investiční náklady jsou o třetinu cca vyšší, než náklady na modernější elektrárny v sousedním Německu.

Ve světle posledních informací se navíc jeví urychlení uzavření současných bloků Prunéřova jako ekonomicky racionální řešení. „Tato kauza by neměla zůstat bez pozornosti kompetentních ministerstev. Věříme, že Ministerstvo životního prostředí v aktuálně probíhajícím řízení o vydání integrovaného povolení důkladně prověří nově předložené dokumenty o nedostatku uhlí. Celá věc by také neměla uniknout pozornosti ministerstva financí, které vykonává v ČEzu akcionářská práva a je tak za hospodaření ČEZu spoluzodpovědné,“ uzavřel Jan Šrytr z EPS.

Poznámky

(1) ČEZ zaslal dopis ze Severočeských dolů, který slovně garantoval dostatečné zásoby uhlí s potřebnou výhřevností uhlí. Neobsahoval však žádné konkrétní údaje z Geofondu Praha a této problematice vůbec nebyla věnována pozornost.

(2) Nedávno oznámené ukončení provozu elektrárny Chvaletice do roku 2016 a navrhované zkrácení životnosti bloků elektráren Prunéřov I a nemodernizovaných (resp. nenahrazovaných) bloků Prunéřov II jako kompenzaci za nemodernizaci ostatních bloků EPR II ve standardu BAT, sice pomůže prodloužit životnost nových bloků Prunéřova o několik let, bude ale popírat podstatu kompenzací navržených ČEZem a schválených MŽP při vydání kladného stanoviska EIA Uhlí pro nový Prunéřov v potřebném množství nebude, takže kratší životnost zdroje výrazně prodraží jeho výrobní náklady. Výpočty SEVEn prokazují, že kompenzační opatření navržená ČEZem k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II nesplňují princip „dodatečnosti“ a MŽP by mělo požadovat jiná opatření.

(3) Vyčíslení potřeb dodávky uhlí pro zdroje ČEZ zásobované z dolu DNT po roce 2015, vypočítané společností SEVEn