Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Tisková zpráva

Manažery dolů bude prověřovat policie

Ekologický právní servis dnes podal trestní oznámení na manažery Severočeských dolů a pracovníky báňských úřadů pro nepovolenou těžbu v dolech Nástup Tušimice u Chomutova. Ze shromážděných důkazů vyplývá, že v dolech, které jsou klíčovým dodavatelem paliva pro elektrárny Tušimice a Prunéřov probíhá již od roku 1998 nezákonná těžba. 

„Odpovědní manažeři Severočeských dolů a pracovníci báňských úřadů se po mnoho let dopouštěli několika trestných činů, když vědomě provozovali, případně ignorovali těžbu v lokalitách, kde nebyla oficiálně povolena. Českou republiku tím připravili o stovky milionů korun a zkrátili životnost dolů, která je klíčová pro návratnost desítek miliard investovaných společností ČEZ do projektů nových elektráren v Tušimicích a Prunéřově,“ vysvětlil právník EPS Jan Šrytr. (1)

Značná část nelegálně vytěženého uhlí navíc nebyla ani řádně evidována a údaje o dostupných zásobách a kvalitě uhlí v dolu tak mohou být výrazně zkreslené. Celkově bylo nezákonně vytěženo více než 100 milionů tun uhlí v hodnotě přes 40 miliard korun. Z toho 8 milionů tun uhlí v hodnotě 3 miliard korun nebylo vůbec vykázáno, a tudíž z něj zřejmě nebyly odvedeny daně a další poplatky. (2) 

Další důležitou souvislostí je, že v inkriminovaném období působili na manažerských postech Severočeských dolů známá jména, např. současný šéf ČEZu Daniel Beneš, bývalý předseda představenstva Severočeských dolů Vratislav Vajnar, nebo ředitel pro strategii a komunikaci a bývalý ministr Vladimír Budínský. (3)

 „Kauza nezákonné těžby v dolech Nástup Tušimice vyvolává další otazníky k již tak diskutovanému projektu nové elektrárny ČEZ v Prunéřově. Ekologický právní servis již před časem zveřejnil analýzu, ze které vyplývá, že ČEZu i při započtení všech plánovaných úspor paliva souvisejících s použitím účinnějších technologií a omezeními provozu budou pro plánovaný provoz elektrárny chybět desítky milionů tun uhlí. To dělá z celého projektu naprostý ekonomický propadák,“ pokračuje Šrytr. 

Ve spojitosti s projednáváním výstavby Prunéřova II. se v nedávné době objevily dokonce nahrávky prokazující nátlak lobbisty Miloslava Kožnara na blíže nespecifikovaného úředníka. Cílem tlaku bylo donutit inkriminovanou osobu, aby „přimhouřila oči“ nad daty prokazujícími nedostatek uhlí pro projekt. Stejné náznaky obsahoval i zveřejněný email Vladimíra Budínského důlní inženýrce Věře Ježkové. 

„Existuje zjevně silný zájem nezákonný, předražený a vzhledem k nedostatku uhlí i podnikatelsky nesmyslný projekt Prunéřova dotáhnout do konce. Domníváme se však, že spíše než o veřejný zájem na stabilitě dodávek elektřiny se však v tomto případě jedná o zájem několika málo jednotlivců a firem zainteresovaných na miliardových prunéřovských zakázkách,“ uzavřel Šrytr.

Poznámky

(1) V období let 1995-1996 byl v rámci projektu PHARE zpracován dokument „Studie sektoru uhlí“ (zpracovateli: VÚHU a.s., Most a ViP s.r.o., Praha) pro strategii energetické koncepce státu. Zpracovatelům předaly Severočeské doly, a.s., Chomutov (SD) informaci, že: Lomový provoz je veden dvěma paralelně se rozvíjejícími křídly, z nichž západní lom Merkur bude v roce 1997 douhlen a vytěžený lom uzavře v roce 1998. Přitom se v něm k 1. 1. 1998 nacházelo zhruba 90 milionu tun uhlí. V lomu Merkur následně probíhala těžba zbývajícího uhlí. Ovšem vzhledem k nepravdivé informaci Severočeských dolů nebyla nikdy posouzena v procesu posuzování vlivů na životní prostředí, ani pro ni nebylo vydáno povolení k hornické činnosti. Tento nezákonný stav trvá dodnes.

(2) Všechny druhy uhlí se v souladu s § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), řadí mezi tzv. vyhrazené nerosty, a jako takové tvoří nerostné bohatství České republiky, které je ve vlastnictví České republiky. Z uvedeného vyplývá, že vlastníkem nezákonně vytěženého uhlí z lomu Merkur (Libouš-západ) byla ze zákona Česká republika. Zákonně může organizace provádějící těžbu nabýt uhlí jen na základě povolení k hornické činnosti, kterým ovšem v daném případě Severočeské doly nedisponovaly. Vytěžené uhlí je také nezbytné řádně vykázat. Mimo jiné proto, že vydobytých nerostů musí organizace provádějící těžbu zaplatit úhradu. Z tržeb získaných z prodeje uhlí pak samozřejmě musí být odvedena daň z příjmu právnické osoby. Vzhledem k tomu, že část nezákonně vytěženého uhlí vykázána nebyla, je prakticky vyloučeno řádné odvedení daně a zaplacení povinné úhrady z vydobytých vyhrazených nerostů.

(3) Ing. Vratislav Vajnar, byl dle údajů obsažených v Obchodním rejstříku od roku 1994 až do 30. 6. 2006 předsedou představenstva společnosti Severočeské doly a.s.

Ing. Vladimír Budinský, je dle údajů obsažených v Obchodním rejstříku od od března 2012 členem představenstva SD, přičemž od roku 2006 je ředitelem SD pro strategii a komunikaci.

Ing. Daniel Beneš je v současné době předsedou představenstva společnosti ČEZ a místopředsedou dozorčí rady Severočeských dolů. V letech 2004 – 2006 byl členem představenstva Severočeských dolů.

Autor

Jan Šrytr

Garant rozvojových projektů organizace