Ministerstvo financí nezajímá hospodaření ČEZu

Představenstvo polostátní společnosti ČEZ dnes odmítlo veřejné hlasování o provedení auditu projektu na výstavbu nových bloků v Prunéřově II, přestože byl předražený projekt za desítky miliard korun opakovaně zpochybněn.

EPS považuje přístup představenstva za alibistický s tím, že neumožnění hlasování o návrhu na audit bylo zřejmě motivováno snahou představenstva vyhnout se nepříjemným otázkám. Miliardová investice do Prunéřova je totiž obestřena řadou otazníků.

Skutečnosti prezentované v minulém týdnu Nadačním fondem proti korupci podtrhují závažnost podezření ze střetu zájmů členů managementu ČEZ ve vztahu k dodavatelům projektu, protizákonný postup úřadů, nestandardně vysokou cenu projektu a zejména neschopnost společnosti pokrýt spotřebu uhlí svých elektráren. 

„Představenstvo ČEZu si zjevně neuvědomuje miliardová rizika spojená s projektem Prunéřova II. Neteční však bohužel zůstávají ti nejdůležitější, stát a Ministerstvo financí, kteří jsou majoritními akcionáři společnosti. Považujeme za vysoce nezodpovědné, že ministerstvo, které má při správě majetku postupovat s maximální péčí, ignoruje závažné důkazy, které ukazují, že Prunéřov je naprostým ekonomickým propadákem,“ řekl právník Ekologického právního servisu Jan Šrytr.

Z nezávislých znaleckých posudků v minulosti totiž vyplynulo, že projekt Prunéřova je o desítky procent předražený, nesplňuje požadavky právních předpisů a že ČEZ pro provoz plánovaných nových bloků elektrárny nemá dostatek paliva, a tudíž se mu investice nevrátí. Zdá se, že jedinými, pro které by projekt byl přínosem, jsou dodavatelské firmy v čele se Škodou Power a Vítkovicemi.

EPS společně se signatáři Pankrácké výzvy také v pondělí vyzval vládu a akcionáře k odvolání Martina Romana z dozorčí rady ČEZ, a.s. vzhledem k vyšetřování možného střetu zájmů, kdy Roman měl zadávat z pozice ředitele ČEZu zakázky Škodě Power, kde byl jedním z vlastníků. Tento návrh však byl zejména díky Ministerstvu financí jednoznačně zamítnut a Martin Roman tak byl ve funkci předsedy dozorčí rady potvrzen. Stát tak prostřednictvím Ministerstva financí potvrdil svůj nezájem o transparentní fungování ČEZu.

„Stát měl na rozdíl od ostatních protikorupčních kauz jedinečnou možnost situaci ovlivnit a značnou část z 25-30 miliardové státní investice zachránit, přesto tak neučinil. Stejně tak rozhodnutí o setrvání Martina Romana v dozorčí radě společnosti, v níž byl podezřelý ze střetu zájmu, s odkazem na to, že Romanovo vyšetřování momentálně neprobíhá, považujeme za skandální,“ dodal Šrytr.