Definice zranitelného zákazníka v ČR chybí. Připravili jsme její návrh

Prohlubující se energetická krize a chladný podzim vzbuzují obavy ze zvyšujících se cen za energie u mnoha obyvatel. Na zmírnění negativních dopadů na nejohroženější skupiny byla v roce 2018 vydána evropská směrnice týkající se ochrany zranitelného zákazníka. Konkrétní podobu definice zranitelného zákazníka, včetně návrhů opatření na jeho ochranu měla podle evropské legislativy zavést Česká republika do poloviny loňského roku. To se však bohužel nestalo a evropská komise s Českou republikou zahájila řízení o nesplnění povinnosti, které může vyvrcholit miliardovou pokutou. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto definici zranitelného zákazníka nyní připravuje a měla být zveřejněna nejpozději v horizontu týdnů.

Evropská směrnice dává svým členským státům prostor pro vlastní definici i opatření pro ochranu skupin označených podle definice jako zranitelní zákazníci. Obecně však uvádí, že takto lze označit zákazníky s fyzickým zdravotním znevýhodněním, seniory, zákazníky žijící v energetické chudobě a ty, kterým energetická chudoba hrozí. Konkretizaci a jasná kritéria, podle nichž bude možné určit kdo do některé z těchto skupin patří, mají členské státy zavést samy. Pro Hnutí Duha jsme proto ve Frank Bold zpracovali právní analýzu.

Kdo by měl být zranitelný zákazník?

Definice by podle našeho právního názoru měla být založena na co nejvíce kritériích, která mohou zákazníka na trhu s energiemi činit zranitelným. Vedle nepříznivého zdravotního stavu spojeného s trvalou nebo přechodnou kritickou závislostí na dodávce energií doporučujeme, aby byla definice založena také na vyšším věku zákazníka (např. nad 65 let), a případně také na jeho ekonomickou situaci spočívající v ohrožení energetickou chudobou. Posouzení kritéria ekonomické situace spočívající v ohrožení energetickou chudobou doporučujeme založit na existující legislativě v oblasti práva sociálního zabezpečení. Doporučujeme přijmout definici stanovující, že ohrožený energetickou chudobou je každý, komu vznikl nárok na poskytnutí libovolné dávky hmotné nouze, invalidního nebo starobního důchodu nebo příspěvku na bydlení. 

V právní analýze doporučujeme také zvážit:

• zavedení příspěvku na energie určeného některým skupinám zranitelných zákazníků (např. seniorů)

• povinnosti nabízet zranitelným zákazníkům nejvýhodnější cenový tarif

• zákaz odpojení zranitelných zákazníků z distribuční soustavy alespoň po dobu zimních měsíců (od 1. listopadu do 31. března), případně absolutní zákaz odpojení těch zranitelných zákazníků, pro které je přístup k elektřině otázkou života a smrti (zdravotně znevýhodněný zranitelný zákazník)

V neposlední řadě doporučujeme vytvořit dotační program zaměřený výhradně na zvyšování energetické účinnosti v domácnostech zranitelných zákazníků. Pokud by Česká republika už měla definici zranitelného zákazníka zavedenou, bylo by možné je ochránit před energetickou chudobou už letos v zimě. Zejména by pomohlo lepší zacílení finanční podpory pro skupiny sociálně zranitelných zákazníků, které podporu nejvíce potřebují, a snížení rizika odpojení od elektřiny osob, které jsou na ní existenčně závislé. 

Jak může ochrana zranitelných zákazníků fungovat?

V zahraničí je běžné, že zranitelné zákazníky registruje obchodník s energiemi (dodavatel), u kterého se musí zranitelný zákazník ze své vlastní vůle zaregistrovat a doložit skutečnosti, na jejichž základě do definice zranitelného zákazníka spadá. Tento postup doporučujeme využít i v České republice. 

Často může v domácnostech nastat situace, kdy jeden z rodiny splňuje kritéria pro zařazení do skupiny zranitelných zákazníků.  Z podstaty věci však není možné, aby výhody z postavení zranitelného zákazníka čerpal vždy pouze a bezvýhradně sám zranitelný zákazník (například v případě výhodnějšího tarifu za elektřinu). Pokud by však šlo o adresný příspěvek na energie pro zranitelného zákazníka, byl by vyplacen pouze zranitelnému zákazníkovi, ostatní členové domácnosti by na něj nárok neměli.