Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Letošní ročník Bold Future končí, energetická společenství začínají

Aktuálně

V rámci cyklu Bold Future jsme se v letošním roce zaměřili na budoucnost energetiky či udržitelného stavitelství. Během uplynulých dvou čtvrtků, 25. listopadu a 2. prosince, jsme společně zasedli ke kulatým stolům a probrali problematiku komunitní energetiky v novém energetickém zákoně (NEZ), který je klíčový především pro rozvoj energetických společenství

Během šesti tematických okruhů jsme na ně nahlíželi z právního hlediska, ale i z praktického pohledu samospráv a realizátorů FVE či společností zajišťujících distribuci energií. Diskuze vedly k řadě důležitých zjištění, byly obohacující a díky moderátorovi Petru Holubovi i zábavné. Rádi je pro vás shrnujeme v tomto článku.

Pro diskuzi jsme v týmu Odpovědné energie Frank Bold připravili Podkladem pro diskuze u kulatého stolu byla publikace s názvem Energetická společenství v novém energetickém zákoně, kterou získáte na tomto odkazu.

Stáhnout e-book o komunitní energetice

Co bude energetické společenství zač? 

Hned první téma týkající se právní formy energetických společenství vyvolalo živou debatu. Právní forma musí dle unijní legislativy dovolovat otevřené a dobrovolné členství, jiný primární účel než je tvorba zisku a výkon účinné kontroly pouze omezeným okruhem subjektů. 

Mezi vyhovující právní formy se proto v podmínkách ČR řadí především spolek, družstvo a společnost s ručením omezeným, schází jim ale dílčí změny vhodné pro energetická společenství. Diskutující se převážně shodovali na neomezování právní formy. Případnou zneužitelnost by pak s ohledem na výkon účinné kontroly řešili jinými nástroji.

Jako inspiraci ze zahraničí uvedla právnička Frank Bold Eliška Beranová Rakousko, kde se rozhodli právní formu pro energetická společenství neomezovat a pověřený úřad posuzuje případ od případu, zda naplňují zmíněné podmínky.   

Jak na fungující komunitu? Podmínka účinné kontroly v praxi

Vyhrazení účinné kontroly jen některým účastníkům v rámci energetického společenství představuje další podmínku vyplývající z práva EU. Specifikuje ji však jinak pro společenství pro obnovitelné zdroje (směrnice RED II) a jinak pro občanská energetická společenství (směrnice IEMD). Rozdíly si prohlédněte v následující tabulce.

Podrobněji pojem účinná kontrola evropské právo nedefinuje a záleží na členských státech, jak jej uchopí. V praxi by ale nemělo docházet k tomu, že ve společenství ovládne rozhodování pouze jeden aktér například na základě nejvyšší investice. 

Účinnou kontrolu by v českém právním prostředí mohl zajistit institut kvalifikované většiny. Fyzické osoby, malé a střední podniky a municipality by tak musely vždy disponovat nejméně takovým počtem hlasů, které jsou nutné pro přijetí kvalifikovanou většinou.

50 km, katastr nebo celá ČR? Řeč je o blízkosti projektů

Výkon účinné kontroly mohou zajišťovat pouze členové v blízkosti projektů společenství pro obnovitelné zdroje energie (OZE). Jak tuto vzdálenost definovat v ČR? Z debaty vyplynulo, že jedno univerzální řešení vhodné pro všechny komunitní projekty od malé bioplynové stanice na území jedné obce, až po velký větrný park zásobující elektřinou část několika krajů pravděpodobně neexistuje. Velká část účastníků se proto přimlouvala za bližší specifikaci dosud neurčitého právního pojmu „blízkost projektů” v novém energetickém zákoně.Vhodné by podle nich bylo také posuzovat splnění této podmínky vždy v kontextu jednotlivých projektů, jako to dělají například v Portugalsku.

Debata následně přešla k otázce, jak zajistit maximalizaci spotřeby společenství pro OZE v místě, kde byla energie vyrobena. Debatující poukázali na skutečnost, že spotřeba energie v blízkosti zdroje by se měla promítnout do její nižší ceny. Toho by  bylo možné docílit reformou stávající tarifní struktury v ČR tak, aby společenství byla motivována maximalizovat spotřebu v místě, ale zároveň jim byl umožněn prodej přebytků a poskytování služeb flexibility. 

Smí energetické společenství generovat zisk?

Primární funkcí energetického společenství není tvorba zisku, ale to neznamená, že je to pro ně zakázaná činnost. Dle unijních předpisů musí zákonodárce energetickým společenstvím umožnit prodávat přebytky do veřejné distribuční sítě a je tedy zřejmé, že budou generovat zisk. Ožehavé však může být nakládání s ním. Společenství by mělo případný zisk investovat zpět do svého fungování, případně vytvářet fondy pro veřejně prospěšné projekty ve své blízkosti tak, jak je to například v Irsku. 

Připojení energetických společenství do distribuční sítě 

Evropské právo umožňuje, aby jednotlivé státy v legislativě umožnily energetickým společenstvím pronajmout si část distribuční soustavy. Účastníci diskuze v rámci Bold Future  se však neshodli na tom, zda by měl český zákonodárce tuto možnost v novém energetickém zákoně využít. Možnost nyní platí například v Holandsku, kde si energetická společenství mohou pronajmout veřejnou distribuční soustavu už od roku 2015. 

Účastníci souhlasili, že důležitější než možnost pronájmu distribuční soustavy energetickým společenstvím bude nastavení „rozumné” výše distribučního poplatku a umožnění měření na pokročilé úrovni formou smart meterů, včetně vyhodnocování dat. Vedle NEZ bude pro rozvoj komunitní energetiky klíčová také reforma tarifní struktury.

NEZ ale bude muset upravit také obecně vztahy energetických společenství a distributorů. Kamenem úrazu může být například problematika připojování dalších výroben do sítě. Například v Rakousku má každé nové energetické společenství nárok na připojení do distribuční sítě, pokud neexistují závažné a objektivní důvody jej nepřipojit. V ČR by za takový důvod bylo považováno pravděpodobně naplnění kapacity sítě, proto by se mělo i uvažovat o související povinnosti distributora jako je investice do jejího rozšíření.

A co když členem být už nechci?

Posledním tématem, kterým jsme debatu uzavřeli, byla ochrana spotřebitele. Právo EU požaduje, aby členství v energetickém společenství bylo dobrovolné a otevřené a členům zůstalo právo zvolit si dodavatele energií. Takovou podmínku může být problematické zajistit nejen například v bytových domech, ale potenciálně i v jiných modelech. 

Opět se nám podařilo dojít k aspoň částečnému porozumění. Důležité bude, aby byla možnost opustit energetické společenství jasně smluvně ošetřena už při jeho založení. Pokud se bude jednat o členství bez vstupní investice, může se člen rozhodnout odejít v podstatě kdykoliv. V případě, že člen do společenství investoval, musel by svůj podíl v energetickém společenství nejprve prodat. V obou případech ale považujeme za vhodné, aby se spotřebitel a dodavatel vzájemně informovali o změnách.

Letošní Bold Future končí, práce na prosazování komunitní energetiky v Česku začínají

Mezi diskutujícími panovala obecná shoda na tom, že NEZ toho má předepisovat co nejméně. Naopak by měl nechat energetickým společenstvím volné pole působení a potenciálně tak podpořit rozvoj různých modelů a technologií. V souvislosti s tím však právnička a vedoucí týmu Odpovědné energie Laura Otýpková upozornila, že i případné vyhlášky potřebují zákonné zmocnění a pokud se chceme vyhnout častým úpravám zákona, není vhodné energetická společenství nechat volné právní úpravě napospas.

Díky všem diskutujícím jsme se v debatě o energetických společenstvích posunuli zase o kus dál a načerpali mnoho důležitých informací, které nám pomohou v další práci.

Na cyklus vzdělávacích akcí Bold Future se můžete těšit i v budoucnu. Pustit si také můžete záznamy našich letošních webinářů na našem Youtube kanále. Naším cílem je propojovat odborníky i lidi z praxe a předávat znalosti a zkušenosti tak, abychom dokázali využívat nejnovější technologie i moderní přístupy odpovědně.

Stáhnout publikaci Bold Future