Lex OZE 3: zákon, který může ušetřit miliardy a umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů

Minulý pátek skončilo meziresortní řízení k nejnovější energetické novele, Lex OZE 3. Ta umožní akumulaci elektřiny a jako novinku zavádí agregaci flexibility, což přispěje k většímu využívání obnovitelných zdrojů v České republice. Novela, která do české legislativy transponuje část tzv. zimního balíčku z roku 2019, by měla vstoupit v účinnost od ledna 2025.

Lex OZE 3 navazuje na předchozí novely energetického zákona, které představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) už loni. Jejich společným cílem je zvýšení podílu obnovitelné energie vyrobené a spotřebované v Česku. Lex OZE 3 se soustředí na zavedení pravidel pro akumulaci, tedy ukládání energie, a na agregaci flexibility. Obojí je pro rozvoj obnovitelných zdrojů a udržení stability sítě zásadní.

„Zavedení agregace flexibility a jasná pravidla pro akumulaci jsou už přes dva roky po termínu. České republice hrozí pokuty za chybějící transpozici evropského práva - přijetí novely je také potřebné pro další čerpání evropských finančních prostředků z Národního plánu obnovy,” říká Laura Otýpková, právnička a vedoucí Odpovědné energie ve Frank Bold.

Co je to agregace flexibility?

Flexibilita dle návrhu novely znamená schopnost změnit svůj předpokládaný výkon nebo spotřebu v odběrném místě a využít ho pro vyrovnávání výkyvů v síti. Flexibilita vzniká ve chvíli, kdy se sníží odběr např. spotřebiče oproti jeho předpokládanému plánu spotřeby (diagramu). Rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou se označuje právě jako flexibilita. Obdobně funguje flexibilita i na straně výroby nebo bateriových úložišť. 

Na straně domácností mohou flexibilitu nabízet například tepelná čerpadla, bojlery nebo třeba elektroauta. Známější jsou však příklady z průmyslu, zapínání a vypínání spotřebičů známe např. z chladírny, mrazírny či papírny. 

Agregace pak představuje hromadné řízení a správu flexibility. Evropské právo upravuje tzv. nezávislé agregátory flexibility, kteří již nově nebudou muset být zároveň i dodavateli elektřiny. Poskytovatelé flexibility budou za její poskytování finančně odměňováni přímo nebo (v případě menších poskytovatelů) skrz agregátora.

„Studie, kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu, ukazuje, že při zavedení vhodného legislativního prostředí a využití chytrých funkcí zdrojů, lze snížit potřebné investice do rozvoje sítě o polovinu. Vláda má tak s trochou nadsázky v rukou zákon, který může ušetřit 50 miliard korun z našeho rozpočtu,” říká Otýpková.

Další novely v energetice:

• Lex OZE 1 (č. 19/2023 Sb.) s účinností od ledna 2023 zavedl zvýšení hranice instalovaného výkonu výrobny, do kterého není nutné disponovat licencí, stavebním povolením a odbornou způsobilostí pro výrobny elektřiny do 50 kWp. 

• Energetický regulační úřad (ERÚ) současně vydal novelu vyhlášky č. 408/2015 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou, díky které je možné sdílet elektřinu v bytových domech. Kromě toho vyhláška zavedla povinnost provozovatelů distribuční sítě přidělit tzv. výrobní EAN i pro výrobny bez licence na výrobu elektřiny. Pro majitele malých výroben z obnovitelných zdrojů (typicky fotovoltaické panely) je nyní prodej přebytků elektřiny výhodnější a jednodušší.

• Lex OZE 2 zatím Poslanecká sněmovna neschválila, ve čtvrtek 20. 10. 2023 jej čeká projednání v Hospodářském výboru. Novela zavádí do českého právního řádu principy komunitní energetiky, zejména sdílení elektřiny a vytváření energetických společenství. Jak jsme již informovali dříve, návrh novely přináší tři pozitiva: vyšší energetickou bezpečnost i soběstačnost a posílení práv energetických společenství a spotřebitelů.