Novela stavebního zákona může vést k omezení účasti veřejnosti. Největšímu od roku 1992

Vláda bude zítra rozhodovat o rozsáhlé novele vloni schváleného nového stavebního zákona. Spolu s ní je předložen i zákon o „jednotném environmentálním stanovisku“, který výrazně mění úpravu posuzování staveb z hlediska požadavků na ochranu životního prostředí. Vedle již dřívějších výhrad se nově přidává obava, že předkládaná úprava způsobí další omezení účasti veřejnosti ve správních řízeních.

Nemožnost účinně se vyjádřit

Předložené návrhy vyvolaly už dříve četné kritické reakce. Kritika se týká především toho, že je navržen návrat k dílčímu posuzování podmínek povolení záměru „po částech“, různými správními orgány a mimo samotné řízení o povolení stavby. 

Kritici namítají, že v takovém případě není možné komplexní posouzení všech dotčených zájmů a hledání nejvhodnějšího řešení. Další výhrada se týká toho, že by se účastníci řízení nemohli k otázkám, řešeným jednotným environmentálním stanoviskem, účinně vyjádřit. Bylo by totiž vydáváno ve formě tzv. závazného stanoviska, mimo vlastní řízení o povolení stavby.

Ještě větší omezení, než se čekalo

K těmto výhradám navíc přistupuje obava, že by schválení nové úpravy mohlo způsobit další omezení účasti spolků ve správních řízeních. Do roku 2018 se mohly účastnit všech řízení, které se týkají ochrany přírody a krajiny. Poté byl okruh těchto řízení výrazně omezen. Nový stavební zákon v původně schválené podobě by jej opětovně rozšířil, neboť mezi řízení, umožňující účast spolků, se s rozšířením pravomocí stavebních úřadů v oblasti ochrany přírody navracela i řízení o povolení staveb. 

Aktuální novela měla původně možnost širší účasti zachovat. Pokud by ale vláda vyhověla požadavku ministerstva průmyslu na další změnu v tomto směru, bylo by výsledkem ještě větší omezení účasti spolků, než je tomu dnes. Jednotné environmentální stanovisko má totiž nahradit i ta řízení, vedená podle zákona o ochraně přírody, v nichž je podle současné úpravy účast spolků možná. 

Důsledkem dezintegrace povolování staveb a vzniku jednotného environmentálního stanoviska by tak paradoxně bylo největší omezení účasti veřejnosti od roku 1992.