Petice proti rozšíření hnědouhelného dolu Turów byla předána Evropskému parlamentu

Petici proti rozšíření a prohloubení hnědouhelného dolu Turów a prodloužení platnosti licence pro provoz dolu až do roku 2044 sepsanou právníky Frank Bold podepsalo za tři měsíce dohromady 12.949 osob. Zástupci Libereckého kraje, Greenpeace ČR a místních obyvatel ji předali Petičnímu výboru Evropského parlamentu na tiskové konferenci 5. 3. v Bruselu. 

Důl Turów leží na hranicích Polska s Českou republikou a Německem a podle záměru by se měl přiblížit až na 70 metrů k českým hranicím. Již nyní důl na české straně způsobuje vážný nedostatek vody a řada studen, na něž jsou místní lidé odkázáni, je zcela vyschlých. Plánované rozšíření a zahloubení dolu by navíc vedlo k ohrožení pitné vody až pro 30.000 obyvatel. Česká republika proto vydala v přeshraničních konzultacích k tomuto záměru negativní stanovisko, které doplnila o nepřekročitelné podmínky. Polsko však český nesouhlas nezohlednilo a k záměru vydalo kladné environmentální rozhodnutí (tzv. EIA), v němž navíc ani nevypořádalo české podmínky. 

„Těžební aktivita má na nás již nyní tvrdé dopady. Naše studny vysychají. Soused zemědělec již musel kvůli nedostatku vody vybít část stáda, další sousedé musí improvizovaně pumpovat vodu z potoka nebo cisteren, jezdit prát prádlo k příbuzným. Přitom ve stejnou dobu od nás k dolu odteče zhruba okolo 40 litrů vody za sekundu, které přijdou úplně nazmar,“ dodává obyvatel obce Uhelná Milan Starec.

Situace je v tuto chvíli již skutečně kritická, protože současná licence provozovateli Turówa vyprší již letos v dubnu, navíc s ohledem na kladné rozhodnutí EIA může Polsko novou licenci vydat každým dnem. „Využili jsme všech dostupných právních prostředků. Polsko však nepostupuje v souladu s unijní ani národní legislativou a těžbu chce zřejmě prodloužit za každou cenu. Ani na základě úspěšného odvolání totiž k zastavení těžby nemusí dojít, protože polské úřady využili všech mezer v polském právu. Takový postup je v rozporu se směrnicemi a účinně proto mohou zasáhnout už jen instituce EU. V petici proto žádáme Evropský parlament, aby záležitost prošetřil. V zastoupení Libereckého kraje jsme se obrátili i na Evropskou komisi a doufáme, že věc předloží Evropskému soudnímu dvoru. Ten jediný ještě v tuto chvíli může pomocí předběžných opatření situaci zvrátit,” popsala právnička Frank Bold Petra Urbanová.

Předávání petice se zúčastnil také radní Libereckého kraje pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova Jiří Löffelmann: „S polskou stranou jsme se snažili opakovaně dohodnout. Máme odpovědnost za naše občany, které musíme před ztrátou pitné vody ochránit. Žádali jsme proto záruky a kompenzace za případné škody a zejména za ztráty vodních zdrojů na vlastním území. Vše ale marně. Je tedy logické, že se naše jednání muselo přesunout přímo k institucím Evropské unie, která je v tuto chvíli skutečně naše poslední naděje,” komentoval situaci.

Právnička Petra Urbanová dodává, že evropské instituce jsou si vědomé vážnosti situace a přislíbily urychlený postup. Již nyní se petiční výbor Evropského parlamentu peticí zabývá ve speciální urgentní proceduře. Také Evropská komise stížnost podrobně analyzuje a již si od Polska dle všeho vyžádala vysvětlení. Situace znepokojuje také samotné europoslance. Členové Výboru pro životní prostředí se proto dopisem obrátili přímo na komisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse a žádají o naléhavé vyřízení stížnosti týkající se dolu Turów. 

Kromě nedostatku pitné vody by další působení a prohlubování dolu mělo negativní vliv na kvalitu života obyvatel okolních obcí. Hrozí jim vyšší hluk i další znečišťování ovzduší. Při těžbě zhruba 10 milionů hnědého uhlí ročně totiž důl vypustí do vzduchu minimálně 10,3 milionů tun CO2.

Nikol Krejčová z Greenpeace ČR na tiskové konferenci zdůraznila, že lokální negativní dopady jsou skutečně závažné, vedle nich je však nezbytné řešit také globální negativní dopady: „Takto invazivní prodloužení těžby uhlí v době eskalující klimatické krize, kdy je nezbytné naopak přijmout opatření k jejímu útlumu, je krajně nezodpovědné.”

O předání petice informovala také zahraniční média. Reportáž odvysílal pořad Sachsenspiegel německé televizní stanice MDR. Přečíst si můžete také psanou verzi na webu pořadu.