Petiční výbor Evropského parlamentu projednal petici proti rozšíření dolu Turów

Petici proti rozšíření a prohloubení hnědouhelného dolu Turów sepsanou právníky Frank Bold projednal na své mimořádné schůzi Petiční výbor Evropského parlamentu. Podporu petice vyjádřili europoslanci napříč evropskými státy i politickými frakcemi a žádali, aby Evropská komise začala konat a zahájila řízení pro porušení několika směrnic v procesu prodlužování těžby v dole. Petiční výbor také rozhodl, že pošle Polsku dopis, ve kterém vyjádří znepokojení nad nastalou situací a bude žádat patřičná vysvětlení. Těžba v polském dole i povolovací procesy, které jí předcházely, totiž probíhají v rozporu s právem EU a ohrožují zdroje pitné vody pro tisíce českých rodin. 

Další plán Evropské komise pro následujících šest měsíců je zahájit a moderovat diskuzi mezi Českou republikou a Polskem. Takový krok je však podle nás nedostatečný. “I přes opakované výzvy ČR a jasně deklarovaný nesouhlas s těžbou Polsko k vydání těžební licence přistoupilo, navíc bez posouzení vlivu na životní prostředí a nepřipuštění veřejnosti do řízení, to vše přes řadu let probíhající diskuze. Těžba tak v tuto chvíli již několik měsíců probíhá a je proto potřeba . bezodkladně přistoupit k vynucení směrnic. Již v tuto chvíli je v sousedství dolu řada českých rodin bez pitné vody. Těžba postupuje rychle, během dvou let se má důl k Libereckému kraji přiblížit na pouhých 70 metrů, ” říká právnička Frank Bold Petra Urbanová. 

Ilustrační foto, zdroj

Zároveň připomněla, že ani po zahájení řízení pro porušení smluv není vyhráno, protože toto řízení jen v předsoudní fázi trvá v průměru dva roky. V případě, že by se však do věci aktivně vložila sama ČR, celý proces by se výrazně urychlil, protože ta může k Soudnímu dvoru Evropské unie podat žalobu již po třech měsících od zaslání věci k Evropské komisi a nemusí čekat na konec předsoudní fáze. S takovým postupem souhlasíme, a žádáme ministra Brabce, aby předložil vládě návrh, aby Česká republika ve věci konala a Evropské komisi zaslala podnět sama. Stejný požadavek na ministra vznesl také Liberecký kraj a Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny.  

K zahájení vlastních kroků vyzval ministra a vládu také hejtman Libereckého kraje, Martin Půta. „Jsem rád, že si europoslanci uvědomují závažnost hrozby, která může postihnout tisíce domácností Libereckého kraje. Polská strana stále potvrzuje, že hodlá těžit až do roku 2044 a kompenzace za náklady, které nám tím vznikají, platit odmítá. S tím se my jednoduše nemůžeme smířit a doufáme, že Evropská komise proti Polsku zasáhne. Zároveň ale potřebujeme, aby konala i česká vláda, které by měl ministr Richard Brabec předložit návrh na podání žaloby,” uvádí.

Signatáři petice, mezi nimiž je i Liberecký kraj, deset dotčených obcí (Bílý kostel nad Nisou, Černousy, Dětřichov, Frýdlant, Heřmanice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Kunratice, Višňová) a Greenpeace Česká republika, rovněž požadovali, aby Petiční výbor Evropského parlamentu podnikl vyšetřovací misi a zabýval se věcí i na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Na aktuální problémy, s nimiž se musí obyvatelé obcí v okolí Turówu potýkat, upozornil obyvatel nedaleké Uhelné Milan Starec. Zdůraznil, že už dnes vysychají kvůli těžbě rodinám studny a zemědělci musí vybíjet dobytek, protože by je neměli čím napojit. Konkrétní příběhy včetně fotografií si můžete přečíst na  webu vodanebouhli.cz.

Jednáním petičního výboru a situaci ohledně další těžby se po mimořádné schůzi zabývala i celá řada tuzemských médií. O výsledku mimořádné schůze petičního výboru si můžete přečíst na CNN Prima News, Seznam Zprávy, Lidovky.cz nebo Aktuálně.cz.

Hnědouhelný důl Turów leží na česko-polsko-německých hranicích. Jeho aktuálně plánované zahloubení a rozšíření, společně s pokračováním těžby až do roku 2044 vede k vážnému ohrožení pitné vody pro tisíce obyvatel této oblasti. Česká republika proto vydala v přeshraničních konzultacích k tomuto záměru negativní stanovisko, které doplnila o nepřekročitelné podmínky. Polsko však český nesouhlas nezohlednilo, a k záměru vydalo kladné environmentální rozhodnutí (tzv. EIA), v němž navíc ani nevypořádalo české podmínky. 

Vedle uvedeného řízení o prodloužení těžby o 24 let pak Polsko před vypršením stávající licence zahájilo neveřejné řízení o prodloužení těžby o 6 let. V něm nakonec báňské rozhodnutí skutečně vydalo. Zde bylo posouzení vlivu tohoto nového záměru na životní prostředí zcela vynecháno, byla vynechána veřejnost, environmentální spolky i samy sousední státy, které jsou paradoxně polskou těžbou zasaženy nejvíce. Toto rozhodnutí bylo navíc doplněno o doložku přímé vykonatelnosti a nebylo tak možné se proti rozhodnutí odvolat a podrobit jej soudnímu přezkumu před samotným zahájením těžby.