Zásadní změny v pravidlech nefinančního reportingu mají firmám pomoci se sledováním rizik i získáním investic

Evropské a tedy i české firmy čekají letos zásadní změny v pravidlech informování o jejich udržitelnosti. V březnu předloží Evropská komise návrh reformy evropské směrnice o nefinančním reportingu. V návaznosti na finální kritéria může mít nově povinnost sledovat nefinanční informace jen v České republice tisíce společností už od roku 2023. Změny v pravidlech, včetně povinných reportovacích standardů, mají firmám pomoci se sledováním rizik i získáním investic.

Monitorování informací o dopadech evropských firem na životní prostředí ať už se to týká klimatické změny, biodiverzity nebo využívání a znečišťování vody, bude mít následně vliv také na šance firem na získání financování. Vyplývá to ze Zelené dohody (Green Deal), podle které chce EU radikálně změnit tržní prostředí tak, aby se Evropa do roku 2050 stala klimaticky neutrálním kontinentem. To si podle eurokomisařky McGuiness vyžádá investice ve výši 500 miliard EUR ročně, které budou směřovány do udržitelných firem, jež pomáhají naplnit cíle Zelené dohody.  

Kromě evropských financí ovlivní sledování rizik dopadů byznysu i soukromé investice. Už nyní tento faktor velcí hráči včetně největší světové investiční společnosti BlackRock ve svých portfoliích zohledňují a z jejich průzkumu vyplývá, že investoři plánují vklady do udržitelných aktivit v nejbližších pěti letech zdvojnásobit. Tyto jejich snahy EU podpoří standardizací strategického plánu udržitelných investic, který finance provazuje s kritérii udržitelnosti. 

Nefinanční reporting jako cesta k investicím i příležitostem

Aby na evropském finančním trhu firmy uspěly, musí změnit strategii a více se soustředit na udržitelnost, s čímž souvisí i mapování dopadů jejich byznysu na životní prostředí. Podle polského investora Roberta Stroky, který řídí odpovědné investování společnosti Abris Capital, jsou pro firmy aktuálně největšími výzvami kvalita a srovnatelnost dat o udržitelnosti, nedostatečné pochopení jejich důležitosti ze strany vedení společností a nedostatečná integrace těchto dat do firemních strategií.

Jak ukázala analýza 300 evropských firem, kterou zpracovala Alliance for Corporate Transparency pod vedením expertní skupiny Frank Bold, české firmy rizika vyplývající z proměny ekonomiky nesledují. Jejich nefinanční reportování je ve srovnání s ostatními zeměmi podprůměrné. Povinnost zveřejňovat nefinanční informace se však v návaznosti na připravovanou reformu evropské směrnice bude nově týkat tisíců českých firem. 

Už od roku 2023 se v závislosti na finálních kritériích může jednat o 1500 až 4000 společností. “Výzvou pro velké firmy nyní není jen splnit povinnost reportovat své dopady na životní prostředí podle směrnice o nefinančním reportingu, ale využít získané informace pro lepší analýzu rizik a vyhledávání nových obchodních příležitostí,” uvádí Filip Gregor, vedoucí týmu Odpovědných firem ve Frank Bold.

Analýzy evropských korporací a aktuální vývoj v EU

Projekt Alliance for Corporate Transparency pod vedením Frank Bold v minulém roce analyzoval nejprve 1000 evropských korporací a následně i 300 firem z východní, jižní a střední Evropy. Na rizika plynoucí z nedostatečného nefinančního reportingu dlouhodobě upozorňujeme. Ve spolupráci s progresivními firmami a expertními neziskovými organizacemi měníme praxi i legislativu. 

Protože bude rok 2021 pro nefinanční reporting mnoha firem zcela zásadní, připravuje Frank Bold na každý měsíc pravidelné články shrnující to nejdůležitější na téma nefinančního reportingu a udržitelných financí. První z nich čtěte zde.

Ze stejného důvodu také Frank Bold organizuje spolu s AMO 10. března webinář na téma dopadů a příležitostí Zelené dohody pro banky, investory a firmy se zaměřením na nefinanční reporting a taxonomii - klasifikaci udržitelných aktivit.

České verze článků seriálu Frank Bold o reportování o udržitelnosti (nefinančním reportingu):

• První díl zmiňuje hlavní témata plánované reformy směrnice o nefinančním reportingu.
• Druhý díl se věnuje strategickému přístupu k udržitelnosti ve firmách a souvisejícímu reportingu.
• Třetí díl se zaměřuje na spojitost Taxonomie, a legislativy pro investory (SFDR) a firmy (CSRD) a vysvětluje, že standardy pro firmy jsou nezbytným chybějícím článkem skládanky.
• Čtvrtý díl se týká plánů přechodu firem na klimaticky neutrální ekonomiku.
• Pátý díl se věnuje roli malých a středních podniků v nadcházejícíh legislativních změnách reportingu o udržitelnosti.