Na dvou stážích současně? Dává mi to komplexnější pohled na právo

Iveta Kvardová studuje pátým rokem na brněnské právnické fakultě. Ve Frank Bold tráví na právní stáži druhý rok, po prvním roce si ke stáži v Rekonstrukci státu přidala ještě advokátní stáž. V čem se podle ní od sebe tyto “dva světy” liší? Jaké výhody a nevýhody přinášejí? A co ji baví víc?

 

Ivet, mohla bys mi přiblížit, v jakých týmech působíš?

V advokátce jsem v současné době vlastně ve dvou týmech, takže dohromady jsem tak trochu ve třech (smích). Nastupovala jsem do týmu, který se věnuje územnímu plánování, stavebnímu právu a právu životního prostředí. Posledních pár týdnů ale dělám část práce také pro tým, který se specializuje na civilní právo, takže třeba občanské nebo rodinné. Ve veřejně prospěšné části Franka jsem pak součástí týmu Rekonstrukce státu. Konkrétně pracuju na dvou mediálních projektech, a to jsou Nezávislá média a Svoboda slova online.

Jak se to stalo, že pracuješ pro dva až tři právní týmy?

Když jsem se před dvěma lety hlásila na stáž, věděla jsem, že bych chtěla do Rekonstrukce státu. S praxí v advokátce jsem už zkušenosti měla a chtěla jsem si vyzkoušet něco nového. Rekonstrukci jsem sledovala na sociálních sítích a přišla mi jako skvělý koncept, na kterém bych se chtěla podílet.

O rok později, když jsme řešili, jestli budu ve stáži pokračovat, už jsem znovu přemýšlela nad tím, že bych si chtěla zkusit něco dalšího. Frank Bold Advokáti mě lákali tím, že se věnují veřejnému právu a právu životního prostředí, což není tak běžné. Těmito odvětvími práva jsem se v tu dobu zabývala i ve škole, takže už jsem alespoň nějaké základy měla a chtěla jsem je doplnit o praktické zkušenosti.

Nechtěla jsi jen vyměnit jednu stáž za druhou? Nebála ses, že toho budeš mít se školou moc?

Stáž v Rekonstrukci státu je pro mě srdcovou záležitostí a nechtěla jsem se jí vzdát. A tak mě napadlo, jestli by náhodou nebylo možné dělat obojí. Zeptala jsem se koordinátorky stážistů a nakonec nikdo nenašel důvod, proč by to vlastně nešlo. Navíc díky tomu, že jsem si o rok prodloužila studium, mám teď ve škole méně předmětů a více volného času, takže jsem si mohla dvě stáže dovolit. 

Komplexní obraz o právu

V čem se obě stáže liší?

Co se týče veřejně prospěšných týmů, můžu mluvit jenom za Rekonstrukci státu. Pro mě jako právní stážistku je velký rozdíl už v náplni práce. V Rekonstrukci přemýšlíme o právu spíš systémově, hledáme nedostatky v současné právní úpravě a snažíme se navrhovat změny k lepšímu. V advokátce je to na druhé straně spíš o aplikaci práva na konkrétní případy. Díky oběma stážím mám dojem, že dostávám o právu komplexní obraz. I když se jedná o různá odvětví a témata se mi vzájemně moc často neprotínají, už tím, že si osvojuju jiné přístupy k právu, to nakonec dohromady docela dobře funguje.

Stáže se liší také v pracovní době a časové náročnosti. V advokátní kanceláří máme směny, takže chodíme do práce pravidelně 2-3x týdně a předem hlásíme, kolik hodin v kanceláří budeme, aby se nám stáž nekryla s výukou. V neziskové stáži naopak pracovní dobu nemáme a záleží jen na nás, kdy své úkoly zpracujeme. Taková flexibilita je na jednu stranu super, na druhou stranu se u mě alespoň ze začátku stávalo, že jsem pracovala po večerech a moc zorganizované jsem to neměla. Ale i o tom je stáž, naučit se si práci a svoje kapacity dobře naplánovat.

Liší se nějak specificky i jednotlivé týmy, v nichž pracuješ?

To je další velký rozdíl. Svůj advokátní tým vídám fyzicky v kanceláři Brně, zatímco Rekonstrukce státu sídlí celá v Praze, takže jsem některé členy týmu viděla osobně třeba jen jednou nebo i vůbec a známe se jenom z online porad. Přiznám se, že i tohle pro mě částečně byla motivace si přibrat i stáž v advokátce. Homeoffice je skvělý, ale po nějaké době se omrzí.

Jako další věc mě napadá, že v Rekonstrukci máme tým složený z právníků i neprávníků, což je skvělé, protože se tak navzájem obohacujeme. Já třeba kolegovi poradím s právními záležitostmi a on mi naopak kriticky řekne, když už moje texty zní moc odborně a jsou pro laiky nesrozumitelné. Být v týmu plném právníků může být někdy náročné, třeba když spolu jdeme s advokátním týmem na oběd, stejně někdy skončíme u diskuze nad případy (smích).

Na čem nejzajímavějším jsi na obou stážích pracovala? 

V advokátce jsou to především větší podání, např. žaloba nebo odvolání. Z nedávné doby to byla správní žaloba, bylo super si ji zkusit sepsat od začátku až do konce. Tohle byl mimochodem další důvod, proč jsem chtěla do Frank Bold Advokáti. V bývalém zaměstnání v advokátce jsme se zaměřovali spíš na smlouvy a žalobu jsem třeba psala poprvé až tady.

Ve veřejně prospěšném sektoru to byla ústavní stížnost, kterou jsem teda nepsala pro Rekonstrukci státu, ale pro tým Odpovědné energie. Pro mě jako nadšence do ústavního práva to byla skvělá příležitost, protože ústavní stížnost opravdu nepíšeš každý den. 

Přímo v Rekonstrukci státu to pak byly novely mediálních zákonů. Na přípravě novel se podílelo hodně lidí a mám pocit, že to byl pěkný příklad týmové práce. A to mi dělá radost. Zároveň teď můžeme s týmem sledovat, jak první část novely prochází sněmovnou a s napětím čekat, jestli naše práce přinese ovoce.

Jak se liší typické výzvy, které tě na každé ze stáží potkávají?

V Rekonstrukci je to určitě time management a organizace času. Dostanu úkoly, které mají různé deadliny a pak už záleží na mně, jak si to zorganizuju. Díky tomu se mi hlavně na začátku stáže párkrát stalo, že jsem naslibovala víc práce, než jsem dokázala udělat. Najednou se mi seběhly třeba tři deadliny a já jsem práci musela dodělávat o víkendech nebo po večerech. Jak už jsem ale řekla, tohle se dá vychytat. Já jsem to třeba v prvním roce stáže řešila se svým mentorem, který podobně jako já pracuje na více místech a předal mi nějaké tipy, jak si práci lépe plánovat.

Zároveň v Rekonstrukci občas zpracovávám výstupy, se kterými jsem do té doby neměla žádné zkušenosti. Na sepsání žaloby tě ve škole aspoň trochu připraví, ale třeba takové policy papery pro mě byly úplně novým žánrem.

V advokátce mi přijde nejtěžší správně vyvážit kvalitu práce a čas, který nad ní strávím. Chci samozřejmě odvést co nejlepší práci, ale ten čas potom fakturujeme klientovi, takže nechci, aby to zabralo moc dlouho. Pro mě je tohle celkem výzva.

Tím, že jako paralegalové nepracujeme souvisle na pár případech, ale spíš dostáváme práci v závislosti na tom, co je zrovna potřeba, je taky někdy těžké se v tématech zorientovat. Zatímco v Rekonstrukci na projektech pracuju dlouhodobě, v advokátce mám často na stole spoustu různých věcí. Nesmím se proto bát zeptat právníků na širší kontext případu. Je mnohem snazší pracovat, když víš, na čem vlastně děláš (smích).

Pracovat svižně, ale s chladnou hlavou

Vyžaduje od tebe každá stáž i odlišné vlastnosti?

V advokátce mi přijde klíčová spolehlivost. Právo se naučíš, i když někdo dřív a někdo později (smích). Spolehlivostí ale kolegům ušetříš hrozně moc práce. Oni vědí, že danou věc mohou částečně vypustit z hlavy a že ty se zkrátka ozveš, až bude hotovo, nebo dáš vědět, když to někde vázne. Možná bych taky řekla, že je v advokátce fajn mít trochu pevnější nervy. Občas hoří deadliny a potom musíš pracovat fakt svižně, ale s chladnou hlavou.

V Rekonstrukci mám zase pocit, že je to náročnější na kreativitu. Zatímco v advokátce se ta kreativita projevuje spíš v tom, že se ti povede vymyslet nějaká argumentace, v nezisku po tobě občas kolegové chtějí úkoly, na které není jasně daný postup a musíš to vymyslet podle sebe.

Pomáhá ti tahle příležitost v rozhodování, čemu by ses chtěla do budoucna věnovat?

Já jsem si myslela, že to tak bude, ale zatím se tak nestalo. Po třičtvrtě roce jsem vlastně akorát víc zmatená, protože si dokážu představit dělat obojí. V tomhle vnímám trochu jako svou nevýhodu, že jsem typ člověka, kterého baví všechno. Normálně to bývá dobrá vlastnost, ale když se potřebuješ rozhodnout, kam chceš směřovat, je to na obtíž.

V čem mi ale tohle “sezení na dvou židlích” pomohlo, je uvědomění, že mě baví kombinovat různé druhy práce. Je to příjemnější a mám pocit, že díky tomu nevyhořím tak snadno. Přemýšlím, že by mi podobný model vůbec nevadil ani po škole, například mít dva poloviční úvazky

Cítíš, že jsou tvoje nápady oceňované, když s nimi přijdeš?

Určitě jo! I když není vždy nakonec po mém, vždycky je to na základě nějaké debaty. Mám pocit, že obecně jsou ve Frankovi lidé spokojení, když vidí, že mě  práce bavila a něco jsem si z ní opravdu vzala, že to nebyl jenom nějaký "otravný úkol", který jsem si musela odškrtnout.

Představa o "drsném korporátním právníkovi" ve Frankovi moc neplatí

Co bys poradila někomu, kdo neví, zda se hlásit na advokátní nebo veřejně prospěšnou právní stáž?

Určitě je velký rozdíl v časovém zapojení. V advokátní kanceláři se od tebe očekává, že budeš pracovat nějakých 20 hodin týdně, což je vlastně poloviční úvazek. Se stáží ve veřejně prospěšných týmech, kde máš okolo 20-30 hodin za měsíc, se dají lépe skloubit mimoškolní aktivity. Takže je dobré si nejdříve rozmyslet, jestli opravdu chceš tolik pracovat už při škole. Podle mě je úplně v pohodě to tak nemít a chtít si víc užívat studium. 

Doporučuju si taky třeba projít stránky Franka a mrknout na to, co jednotlivé týmy dělají.

Myslím si, že nejde úplně říct, jestli jsem “neziskový” nebo “ziskový” typ člověka. Nějaká představa o drsném korporátním právníkovi ve Frankovi moc neplatí. Mnoho advokátních projektů by se někomu mohlo zdát spíš jako veřejně prospěšné, zatímco některé “neziskové” případy můžou mít trochu advokátní charakter. Rozhodovala bych se proto spíš podle toho, kolik chci věnovat stáži času a podle toho, která témata mě baví.

Co dalšího se děje na stáži ve Frankovi?

Stážisté jsou u nás vítáni! Víc informací o stáži ve Frankovi najdeš na www.frankbold.org/students. Pokud chceš, abychom ti dali vědět, až vypíšeme další studentskou pozici, přihlas se k odběru newsletteru zde.