Správní exekuce

Tento manuál se zabývá tím, jak správní orgán vymáhá splnění povinností, které uložil účastníkům správních řízení. Provede vás možnostmi, které máte, pokud chcete dosáhnout toho, aby bylo správní rozhodnutí skutečně respektováno.

Povinnosti ukládané správním orgánem

Správní orgány často správními rozhodnutími ukládají účastníkům řízení nějakou povinnost. Může jít o povinnost něčeho se zdržet, něco strpět nebo naopak něco konat.

Příklady povinností:

• Něčeho se zdržet: Povinnost zastavit provoz zdroje znečišťování ovzduší podle zákona o ochraně ovzduší, tj. zdržet se dalšího znečišťování ovzduší.
• Něco konat: Povinnost uložená podle zákona o vodách v případě havárie provést opatření k odstranění závadného stavu.
• Něco strpět: Povinnost majitele pozemku strpět průchod nebo průjezd přes svůj pozemek.

Co to je správní exekuce?

Pokud někdo nesplní včas povinnost uloženou mu správním rozhodnutím, slouží správní exekuce k vynucení splnění takové povinnosti.[1] Správní exekuci se někdy říká též „výkon správního rozhodnutí.“

Exekučním titulem je to správní rozhodnutí, které ukládá povinnost, jež má být vymáhána. Pokud jste osobou oprávněnou, přiznává vám zároveň určité právo (nárok).[2]

Exekučním titulem může být např:

1. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) o povinnosti provozovatele stacionárního zdroje znečištěn (př. provozovatel domácího topeniště) zastavit činnost,
2. Rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění černé stavby a uložení pokuty za spáchání přestupku spočívajícího v provedení stavby bez příslušného povolení,
3. Informační příkaz krajského úřadu, jakožto odvolacího orgánu, ve věci vašeho odvolání proti nezákonnému rozhodnutí o odmítnutí vaší žádosti o informace stavebním úřadem.

V prvním a druhém příkladu byla příslušná rozhodnutí vydána v řízeních z moci úřední. Jedná se o rozhodnutí ve veřejném zájmu, ze kterých žádné osobě nevzniká nárok na exekuci těchto rozhodnutí. Obecně platí, že v těchto případech by správní orgány měly v rámci hájení veřejného zájmu sami zahájit exekuci, pokud jejich rozhodnutí nejsou respektována.

Ve třetím příkladu bylo řízení zahájeno na základě vaší žádosti. Odvolací orgán rozhodl, že na informaci máte nárok a stavební úřad je povinen vám ji vydat. Jste tedy osobou oprávněnou z exekučního titulu (rozhodnutí krajského úřadu).

Kdo exekuci vykoná?

Existují dva způsoby vedoucí vykonání exekučního titulu. Exekuci může vykonat

1. Exekuční správní orgán, nebo
2. exekutor.

Exekuční správní orgán

V prvé řadě je k exekuci oprávněn tzv. exekuční správní orgán. Tento orgán se určuje na základě toho, zda správním rozhodnutím vzniká právo na peněžité plnění[3] či nepeněžité plnění. V případě exekuce na nepeněžitá plnění (např. výkon rozhodnutí o povinnosti zastavit činnost), je takovým orgánem zásadně ten, který vydal správní rozhodnutí v prvním stupni. [4] Jako příklad exekučního správního orgánu při vymáhání peněžitého plnění můžeme uvést obecní úřad v případě vymáhání pokut.

Exekuční správní orgán může exekuci nařídit:

• z moci úřední (toto by měl učinit vždy, pokud je v rozhodnutí ukládána povinnost ve veřejném zájmu),
• na návrh osoby oprávněné,
• na návrh správního orgánu, který vydal exekuční titul.[5]

Následující tabulka k výše uvedeným příkladům vymáhaných rozhodnutí uvádí kdo je exekučním správním orgánem a jak je možné nařídit exekuci.

Pokud vymáhané rozhodnutí vydal orgán obce v přenesené působnosti (nejčastěji obecní úřad), je oprávněna a zároveň povinna jeho výkon zajistit obec.

Způsoby provádění exekuce exekučním správním orgánem

V souladu se správním řádem může exekuční správní orgán nařídit a provést exekuci k vymožení nepeněžité povinnosti těmito způsoby:

• Náhradním výkonem: V případě zastupitelných plnění (případ, kdy může uloženou povinnost splnit místo povinného někdo jiný, ovšem na náklady povinného).

Příklad: Stavebník bez povolení ke kácení dřevin vykácel několik vzrostlých lip. Orgán ochrany přírody a krajiny mu rozhodnutím uložil, aby provedl náhradní výsadbu. Pokud by stavebník tuto povinnost nesplnil sám, orgán ochrany přírody a krajiny by mohl provedením náhradní výsadby pověřit jinou osobu, a to na náklady a nebezpečí stavebníka.

• Přímým vynucením: V případě tzv. nezastupitelných plnění tedy, kdy nemůže uloženou povinnost splnit místo povinného někdo jiný. V praxi to znamená, že dojde k exekuci zejména vyklizením, odebráním movité věci nebo předvedením.

Příklad: Krajský úřad uložil vyklizení skladiště, ve kterém byly nezákonně skladovány látky ohrožující životní prostředí. Pokud by majitel ve lhůtě objekt vhodným způsobem nevyklidil, může tak úřad učinit sám, a to i za asistence policie.  

• Postupným ukládáním donucovacích pokut (až do celkové výše 100 000 Kč) v případě, že není možné povinnost vykonat náhradním výkonem ani přímým donucením.[6]

Příklad: ČIŽP vydala rozhodnutí o zastavení provozu elektrárny, jelikož elektrárna neprovedla požadovaná opatření k nápravě nedovoleného nadlimitního znečišťování ovzduší. V daném případě nepřipadá v úvahu provedení exekuce náhradním výkonem nebo přímým vynucením. Zbývá tedy ukládání donucovacích pokut. Pokud ČIŽP pokutu uloží, je také orgánem, který pokutu vybírá, nebo provádí exekuci na její zaplacení, pokud není zaplacena dobrovolně. O provedení exekuce může také požádat exekutora.

Soudní exekutor

V minulosti bylo možné si při nuceném výkonu správního rozhodnutí zvolit mezi dvěma variantami – výkonem rozhodnutí pomocí soudního exekutora a soudním výkonem rozhodnutí (kde obvykle vystupoval tzv. soudní vykonavatel). Po novele zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, která je v účinnosti od 1. 1. 2013, však již soudy nucený výkon správního rozhodnutí neprovádějí.[7] V současnosti se tak můžete v souvislosti s nuceným výkonem správního rozhodnutí obrátit pouze na soudního exekutora.

Exekuční řízení zahájíte návrhem jako oprávněná osoba vy nebo orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni (tj. ten, který vydal rozhodnutí, jež je potřeba vynutit).[8] Navrhnete konkrétního exekutora, ten předloží návrh spolu s exekučním titulem (vykonatelným rozhodnutím) soudu a požádá o provedení exekuce. Exekuci nařídí soud usnesením a pověří jejím výkonem exekutora, jsou-li splněny všechny zákonné podmínky.[9] Seznam soudních exekutorů naleznete na internetových stránkách Exekutorské komory ČR, kde lze také vyhledávat podle obvodu, kde působí.

Exekutor poté posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá exekuční příkaz, tj. příkaz k provedení exekuce některým z možných způsobů. Tyto způsoby jsou stejné jako u exekučního správního orgánu (viz výše).[10]

V případě exekuce na nepeněžité plnění může exekutor podle povahy povinnosti provést exekuci přímým vynucení: a) vyklizením, b) odebráním věci, c) rozdělením společné věci, d) provedením prací a výkonů; předvedením nebo ukládáním donucovacích pokut.[11] 

V případě exekuce na jinou povinnost, než jsou výše uvedené, ukládá exekutor povinnému v rámci exekučního příkazu donucovací pokutu do výše 100 000 Kč. Pokud ani potom povinný rozhodnutí nesplní, můžete navrhovat, aby mu byly ukládány další přiměřené pokuty, a to až do doby, dokud výkon rozhodnutí není zastaven.[12] Tento způsob by bylo potřeba zvolit u výše uvedeného příkladu s rozhodnutím ČIŽP o zastavení provozu elektrárny.

Obstavení majetku

V případě exekuce soudním exekutorem je vždy majetek povinného tzv. obstaven ve chvíli, kdy je nařízení exekuce doručeno povinnému.[13] To znamená, že s ním nemůže nakládat vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. V případě výkonu rozhodnutí ukládajícího nepeněžitou povinnost k obstavení majetku nedochází.

Co dělat, pokud exekuční orgán exekuci nezahájil?

Pokud exekuční orgán exekuci nezahájil, ačkoliv již uplynula lhůta k plnění stanovená v rozhodnutí, vaše možnosti se liší podle toho, zda jste nebo nejste osobou oprávněnou.  Osobou oprávněnou jste v případě, že rozhodnutí vám osobně zakládá nějaké oprávnění. Takt tomu je např. v případě vydaného informačního příkazu.

Podejte návrh na nařízení exekuce 

Pokud vám exekuční titul zakládá nějaké oprávnění (př. aby vám byla vydána informace nebo aby vám byla zaplacena určitá peněžní částka) a příslušný správní orgán exekuci neprovádí, podejte návrh na nařízení exekuce. Můžete si vybrat, zda tento návrh podáte k exekučnímu správnímu orgánu či se obrátíte na soudního exekutora. Podáním návrhu dojde k zahájení exekučního řízení.

Podejte podnět k zahájení exekuce 

Pokud nejste osoba oprávněná z exekuce, zejména pokud jste nebyli účastníky správního řízení, ve kterém byla povinnost uložena, pak jsou vaše možnosti omezené. V tomto postavení se nacházíte např., pokud chcete, aby bylo zahájeno exekuční řízení ve vztahu k rozhodnutí ČIŽP o povinnost provést nápravná opatření či rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění černé stavby.

Pokud nebyla povinnost z pravomocného rozhodnutí splněna a zároveň příslušný správní orgán nezahájil exekuční řízení z moci úřední, můžete podat nadřízenému orgánu podnět k zahájení exekučního řízení.

Všechny správní orgány jsou tyto podněty povinny přijímat. Nejsou ale na jejich základě povinny řízení zahájit, čímž se podnět liší od žádosti. To, zda řízení zahájí, je na jejich správním uvážení. Pokud o to ale v podnětu požádáte, úřad vás musí do 30 dní informovat, jak s podnětem naložil – zda řízení zahájil, neshledal k tomu důvody nebo věc postoupil jinému orgánu.[14]

V našem manuálu Podávání podnětů podle správního řádu se dozvíte vše podstatné o tom, jak podnět podat. K podání podnětu můžete využít náš vzor.