Vyvlastnění podle zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

Obecným právním předpisem upravujícím vyvlastnění je zákon o vyvlastnění. ZUV upravuje odlišně pouze některé otázky, v ostatních případech se použije právě zákon o vyvlastnění. V této souvislosti odkazujeme na obecný manuál na téma Vyvlastnění. Odlišnosti od obecného režimu se dočtete v tomto manuálu.

Důvodem speciální právní úpravy vyvlastnění pro v ZUV uvedené záměry je snaha zajistit, že pozemky pro tyto záměry se od soukromých vlastníků získají rychleji a povolování záměrů proběhne také rychleji. Urychleno má být i vydávání potřebných správních rozhodnutí a následný soudní přezkum.

Na jaké stavby vyvlastnění podle zvláštního zákona dopadá?

ZUV dopadá na urychlení výstavby těchto záměrů:[1]

• Dálnice, silnice I. třídy, stavby celostátní dráhy.
• Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury vymezené v územně plánovací dokumentaci.[2]
• Dopravní infrastruktura nebo vodní díla umisťovaná v plochách a koridorech vymezených v politice územního rozvoje.
• Vodní díla budovaná ve veřejném zájmu – ochrana před povodněmi, zmírnění následků sucha a další.
• Stavby a zařízení elektrizační a plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií, ropovody, produktovody.
• Vedení veřejné komunikační sítě.

Před vyvlastněním se musí vyvlastnitel pokusit uzavřít smlouvu o získání práv k pozemku nebo ke stavbě

Pokud vlastníte pozemek, který má být vyvlastněn, vyvlastnitel (ten, v jehož prospěl má k vyvlastnění dojít) se dle obecného vyvlastňovacího zákona nejprve musí pokusit uzavřít s vámi smlouvu. Obsahem takové smlouvy je to, že vyvlastnitel získává práva k vašemu pozemku nebo stavbě, která jsou potřebná pro uskutečnění účelu stanoveného zákonem. Může tak získat vlastnické právo nebo nějaké věcné právo (př. služebnost inženýrské sítě). Pokud se vyvlastniteli ve lhůtě 90 dní od doby, co vám byl návrh smlouvy o vyvlastnění doručen, nepodaří uzavřít smlouvu, může přistoupit k vyvlastnění. [3]

Toto platí i v případě ZUV, lhůta pro uzavření smlouvy je ale podle ZUV pouze 60 dní.[4] Další rozdíl spočívá v tom, že podle zákona o vyvlastnění je potřebné doručit návrh smlouvy přímo vyvlastňovanému. V režimu ZUV stačí, když se návrh smlouvy na získání potřebných práv doručí:

1. na adresu, kterou vlastník nemovitosti předem písemně sdělil, nebo
2. na adresu místa trvalého pobytu vlastníka nemovitosti nebo jeho adresu bydliště v cizině nebo na adresu evidovanou v katastru nemovitostí (fyzická osoba), nebo 
3. na adresu sídla evidovanou v katastru nemovitostí (právnická osoba). 

60denní lhůta začíná plynout ode dne doručení na některou z těchto adres.[5]

Pro stavby dopravní a energetické infrastruktury platí určitá specifika

ZUV obsahuje řadu ustanovení, která odlišně upravují případy, kdy se jedná o uskutečňování stavby dopravní a energetické infrastruktury. Zákon o vyvlastnění stanoví, že smlouva o získání potřebných práv k pozemku nebo ke stavbě musí zakládat právo na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření smlouvy.[6]

Toto platí také v režimu ZUV s výjimkou pozemků nebo staveb potřebných pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury, infastruktury elektronických komunikací nebo energetické infrastruktury. Tam se tato doba prodlužuje na 5 let.[7]

Odlišně se postupuje také u náhrady při vyvlastnění. Pokud vyvlastnitel získává potřebná práva odkupem, sjednává se u pozemku v kupní smlouvě kupní cena ve výši osminásobku ceny stanovené znaleckým posudkem. U staveb a stavebních pozemků se sjednává cena stanovená znaleckým posudkem vynásobená koeficientem 1,5.[8] Cílem této vyšší ceny je urychlit výkup pozemků.

V případě, že dojde u pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění stavby dopravní nebo energetické infrastruktury k vyvlastnění, nesmí být lhůta, ve které je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, delší než 4 roky od právní moci rozhodnutí. [9] U ostatních záměrů je tato lhůta dvouletá.[10]

Územního řízení a řízení o vyvlastnění, jehož předmětem je stavba dopravní infrastruktury, vede krajský úřad kraje, na jehož území se má stavba uskutečnit, resp. Magistrát hlavního města Prahy. O odvolání, popř. přezkumu rozhodnutí o dálnicích, silnicích 1. třídy a celostátní dráze rozhoduje Ministerstvo dopravy. V případě ostatních staveb dopravní infrastruktury je k rozhodování o odvolání nebo přezkumu příslušné Ministerstvo pro místní rozvoj.[11] O stavbách jiné infrastruktury podle ZUV rozhoduje (stejně jako o všech ostatních stavbách mimo působnost ZUV) příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.[12]

Nájemce má nárok na náhradu nákladů spojených s ukončováním nájmu

Podle zákona o vyvlastnění nájem bytu, nebytového prostoru, stavby nebo pozemku vyvlastněním nezaniká. Po vyvlastnění nicméně pronajímatel může nájem vypovědět, pokud účel vyvlastnění brání dalšímu užívání předmětu nájmu.[13]

ZUV upravuje ukončení nájmu odlišně od obecné úpravy ve vyvlastňovacím zákoně. Pokud uskutečnění stavby na vyvlastňovaném pozemku brání nájem, je vyvlastnitel, který vyvlastňovanou věc pronajímá, oprávněn nájem vypovědět bez ohledu na sjednanou dobu trvání nájmu. Zákon nestanoví žádné podmínky, které by pronajímatel musel splnit. Nájem tedy může vypovědět i v případě, že účel vyvlastnění dalšímu užívání předmětu nájmu nebrání. Nájem skončí uplynutím výpovědní doby, která je 3 měsíce. ZUV navíc přiznává nájemci i nárok na náhradu nákladů spojených s ukončováním nájmu.

Tato pravidla se uplatní i pro pacht. [14]

Co obsahuje rozhodnutí o vyvlastnění?

Podle zákona o vyvlastnění rozhoduje vyvlastňovací úřad dvěma samostatnými výroky:

• o odnětí vlastnického práva a
• o náhradě za vyvlastnění.

Má odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění odkladný účinek?

Pokud s rozhodnutím o vyvlastnění nesouhlasíte, můžete se proti němu jako vyvlastňovaný odvolat. Využít můžete náš vzor odvolání proti rozhodnutí ve správním řízení.

Na rozdíl od zákona o vyvlastnění má dle ZUV odvolání proti rozhodnutí o tom, která práva spojená s pozemkem nebo stavbou vyvlastněním nezaniknou, odkladný účinek.[15] To znamená, že k vyvlastnění nedojde, dokud se o odvolání nerozhodne.

U obou zákonů potom platí, že má odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o

• odnětí vlastnického práva,
• zrušení nebo omezení práva odpovídajícímu věcnému břemenu nebo
• omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene.[16]

Má žaloba proti odvolacímu rozhodnutí odkladný účinek a do kdy jí můžete podat?

Proti rozhodnutí o odvolání můžete podat žalobu. Žaloba podle zákona o vyvlastnění má ze zákona odkladný účinek.[17]

Naproti tomu žaloba podaná podle ZUV odkladný účinek nemá. O přiznání odkladného účinku ale jako žalobce můžete soud požádat. Soud odkladný účinek žalobě může přiznat, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. V první řadě musíte být závažně ohroženi na svých právech. Přiznání odkladného účinku se zároveň nesmí nepřiměřeným způsobem dotknout nabytých práv třetích osob (hlavně vyvlastnitele) a nesmí být v rozporu s veřejným zájmem.[18]

Žalobu proti rozhodnutí o vyvlastnění dle obecného vyvlastňovacího zákona můžete podat do dvou měsíců.[19] Žalobu proti rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění můžete podat do 30 dnů.[20] Tyto lhůty jsou v případech rozhodnutí podle ZUV poloviční - tj. 1 měsíc u žaloby proti výroku o vyvlastnění a 15 dnů proti výroku o náhradě. O žalobách rozhodne soud ve lhůtě 90 dnů.[21]

Co je to mezitímní rozhodnutí a jak se proti němu můžete bránit?

U nejvíce prioritních staveb může vyvlastnitel požádat, aby vyvlastňovací úřad ještě před tím, než vydá konečné rozhodnutí, vydal mezitímní rozhodnutí. Tuto možnost může vyvlastnitel využít pouze u staveb, které splňují všechny tyto podmínky:

• Je to stavba dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury.
• Stavbu vymezuje územní rozvojový plán nebo zásady územního rozvoje.
• Stavba je uvedena v příloze ZUV. Příloha zahrnuje například všechny dálnice, prioritní železniční dráhy nebo vodní díla.

 Vyvlastňovací úřad žádosti vyvlastnitele o vydání mezitímního rozhodnutí vyhoví, pokud jsou splněny podmínky pro vyvlastnění (s výjimkou určení náhrady). To znamená, že vyvlastňovací úřad vydá rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemku nebo stavbě a může hned po právní moci tohoto rozhodnutí začít s realizací účelu vyvlastnění. O náhradě za vyvlastnění rozhodne později samostatným rozhodnutím. Musí vám ale vyplatit zálohu na náhradu za vyvlastnění (o které bude teprve rozhodovat). Vyplatit vám ji musí do 60 dnů od právní moci mezitímního rozhodnutí, příp. od právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí, pokud jste ji proti mezitímnímu rozhodnutí podali.

Proti mezitímnímu rozhodnutí se totiž nemůžete odvolat. Můžete ho ale zažalovat. O žalobě rozhodne soud do 60 dnů.

Pokud by vám pak vyvlastňovací úřad rozhodnutím o náhradě přiznal náhradu vyšší, než byla záloha, kterou vám vyvlastnitel zaplatil, musí vyvlastnitel vyrovnat rozdíl do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Obdobně pokud by konečná náhrada byla nižší než záloha, máte povinnost rozdíl vyvlastniteli vrátit do 60 dnů. [22]

Přehled rozdílů mezi „klasickým“ vyvlastněním a vyvlastněním podle ZUV