Užívání dokončené stavby – kolaudace
ObsahPojem kolaudace označuje rozhodnutí stavebního úřadu, že stavbu lze užívat k určenému účelu. Je ze zákona nutná pro většinu staveb, od rodinného domu až po průmyslové zóny. I když v tomto procesu účast veřejnosti není zákonem umožněna, je užitečné o něm mít přehled, protože se jedná o poslední krok stavebního úřadu v procesu povolování stavby. Nejdříve se podíváme na rozdělení staveb podle nutnosti kolaudace a poté vysvětlíme, jakými konkrétními kroky kolaudace dosáhnout.
Je kolaudace pro stavbu nutná?
Kolaudace je ze zákona povinná, pokud stavba splňuje zároveň dvě kritéria: typ stavby a určité vlastnosti.
První kritérium: typ stavby
Pro posouzení, jestli stavba vyžaduje kolaudaci, se vrátíme na počátek vzniku stavby: ke stavebnímu povolení. Zákon č. 183/2000 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) říká, že stavebník potřebuje stavební povolení pro všechny typy staveb.[1] Stavební zákon ale rovněž stanovuje výjimky z této povinnosti. Některé stavby lze postavit úplně bez povolení,[2] pro jiné postačí stavbu ohlásit na stavební úřad a začít stavět.[3] Tato tabulka shrnuje, pro které typy staveb je kolaudace ze zákona povinná a uvádí příklady. Celkový výčet staveb v jednotlivých typech najdete ve stavebním zákoně.
|
Příklady |
Je kolaudace ze zákona nutná? |
stavby bez povinnosti stavebního povolení[4] |
kůlna, elektrické sítě, rozvod tepla a plynu |
ANO, pokud má stavba určité vlastnosti (druhé kritérium) |
stavby s povinností ohlášení[5] |
chatka, dočasná hala |
ANO, pokud má stavba určité vlastnosti (druhé kritérium) |
stavby s povinností stavebního povolení |
rodinný dům |
ANO, pokud má stavba určité vlastnosti (druhé kritérium) |
stavby podle zvláštních právních předpisů |
škola, nemocnice, průmyslové budovy, dopravní budovy, elektrárny, vodní díla |
ANO, vždy |
Druhé kritérium: určité vlastnosti stavby
Kolaudaci zákon vyžaduje u staveb, které zároveň spadají do jedné z následujících kategorií.[6]
- Stavby veřejné infrastruktury. To jsou stavby dopravní infrastruktury (silnice, letiště, stavby vodní dopravy), technické infrastruktury (rozvody vody, zásobníky vody či plynu) a také občanské infrastruktury. Takovými stavbami jsou například školy a další vzdělávací zařízení, zdravotnická zařízení, kulturní zařízení.
- Stavby, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit. To jsou stavby, pro které zákon určuje technické normy, a uživatelé sami nemohou stavbu později změnit. Jako uživatel takové stavby jste tedy zcela závislý na správném provedení stavby podle norem. Jedná se například o průmyslové stavby či bytové komplexy.
- Stavby, u kterých stavební úřad nařídil provedení zkušebního provozu. Zkušebním provozem se ověřuje, že stavba bude vyhovovat bezpečnostním požadavkům i za běžného provozu. Stavební úřad ho nařizuje buď přímo ve stavebním povolení, nebo z vlastní iniciativy v průběhu stavby.[7]
- Jakékoli změny stavby, která je kulturní památkou. Úpravy kulturních památek podléhají přísnému režimu, a proto je kolaudace nutná.
Pokud stavba spadá jak do typů stavby, které kolaudaci vyžadují, tak do alespoň jedné z výše uvedených kategorií, stavbu nelze zákonně užívat bez kolaudace.
Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí?
Dokončená stavba může být zkolaudována dvěma způsoby, a to buď vydáním kolaudačního souhlasu nebo rozhodnutím v kolaudačním řízení. Každý kolaudační proces začíná podáním žádosti o kolaudační souhlas. Pokud je žádost bezchybná a provedení stavby odpovídá dokumentaci, stavební úřad vydá kolaudační souhlas (podrobněji viz níže). Proces žádosti o kolaudační souhlas není správním řízením, není možné proti kolaudačnímu souhlasu podat odvolání. Pokud žádost obsahuje nedostatky nebo stavba zcela neodpovídá dokumentaci, zahájí stavební úřad sám kolaudační řízení, které již je správním řízením.
Závěrečná kontrolní prohlídka
Součástí kolaudačního procesu je závěrečná kontrolní prohlídka, v jejímž průběhu stavební úřad posuzuje, jestli stavba splňuje zákonné náležitosti:[8]
- Stavba je provedena v souladu s projektovou dokumentací, která byla součástí stavebního povolení.
- Stavba je v souladu se stanovisky zvláštních orgánů, pokud byly potřeba. Jedná se například o závazné stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).
- Jsou dodrženy technické normy, které se na stavbu vztahují.
- Stavba neohrožuje životy lidí nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí nebo veřejné zdraví.
Kolaudační prohlídce je přítomen také stavebník. Stavební úřad z prohlídky sepíše protokol.[9]
Kolaudační souhlas
Po provedení kontolní prohlídky je stavební úřad do 15 dnů povinen rozhodnout, jestli udělí kolaudační souhlas. Pokud je udělen, pak se stavba může začít užívat k účelu, ke kterému byla zkolaudována.
Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím a je vydáván pouze stavbám, které při kontrolní prohlídce splňují výše uvedené požadavky. Pokud stavební úřad najde nedostatky v dokumentaci nebo ve stavbě samotné, které je potřeba opravit, nebo pokud shledá, že je potřeba nejdříve nařídit zkušební provoz, nemůže vydat kolaudační souhlas a je povinen zahájit kolaudační řízení. [10] V obou procesech jsou ale posuzována stejná kritéria.
Kolaudační řízení
Kolaudační řízení je zahájeno rozhodnutím stavebního úřadu o zahájení kolaudačního řízení[11]. Jedná se o správní řízení vedené stavebním úřadem. Účastníky kolaudačního řízení je vždy stavebník, případně vlastník stavby, pokud není stavebníkem, a vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena, pokud není stavebníkem a pokud může být jeho vlastnické právo kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno.
Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které jsou účastníci povinni dodat potřebné dokumenty ke stavbě a zjednat nápravu nedostatků zjištěných při kontrolní prohlídce. Poté stanoví termín kontrolní prohlídky a uvědomí účastníky řízení. V průběhu prohlídky úředníci zhodnotí odchylky od dokumentace, zejména jejich nebezpečnost. Také posoudí stejná kritéria, jako u vydávání kolaudačního souhlasu.
Pokud jsou na stavbě odchylky a nedostatky, které ale nejsou ohrožující pro životy lidí a zvířat, stavební úřad určí přiměřenou lhůtu k nápravě. Přiměřená lhůta znamená, že je možné během ní požadavkům vyhovět. Pokud stavebník nedostatky odstraní, koná se závěrečná kontrolní prohlídka. Když je neodstraní, je žádost o vydání kolaudačního souhlasu zamítnuta a stavbu není možné užívat.
Pokud úřad shledá, že má stavba nedostatky, které nejsou v rozporu s výše zmíněnými kritérii, může povolit užívání stavby pod podmínkou zpravidla omezení při provozu.
Kolaudační rozhodnutí
Kolaudační rozhodnutí je ukončením správního řízení o kolaudaci stavby, je tedy správním rozhodnutím. Každé kolaudační rozhodnutí obsahuje kromě jiných údajů zejména podmínky užívání stavby a dále, k jakému účelu je stavba zkolaudována.[12]
Pokud stavební úřad kolaudaci povolí, stavba může být užívána k účelu, ke kterému byla zkolaudována, a k žádnému jinému. Pokud úřad kolaudaci zamítne, může stavebník podat odvolání k nadřízenému stavebnímu úřadu.
Jak se můžete proti kolaudačnímu souhlasu nebo rozhodnutí bránit?
Stavební zákon neumožňuje přímou účast veřejnosti na procesu o vydání kolaudačního souhlasu ani v kolaudačním řízení. Je ale možné pokusit se zpětně oba akty napadnout. To může udělat kdokoliv (tj. i veřejnost) formou podnětu k zahájení přezkumného řízení.
Přezkumné řízení zahájí nadřízený stavební úřad nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byl souhlas nebo rozhodnutí doručen stavebníkovi, a to pokud lze důvodně pochybovat o jeho souladu s právními předpisy.
Zahájení přezkumného řízení můžete iniciovat podáním podnětu k příslušnému úřadu. Jak na to se dozvíte v manuálu Podávání podnětů podle správního řádu. Využít můžete náš vzor podnětu k provedení přezkumného řízení.
Kolaudační souhlas sice není správním rozhodnutím, ale jedná se o tzv. jiný zásah správního orgánu. To znamená, že je proti němu možné podat správní žalobu. Tuto žalobu mohou podat dotčení sousedé.
Okruh námitek, které mohou uplatnit, je však omezený. Je možné namítat, že kolaudační souhlas byl vydán pro stavbu umístěnou v rozporu s územním rozhodnutím nebo že byla postavena zcela jiná stavba, než pro kterou bylo vydáno stavební povolení. Námitky, které mohly být uplatněny v dřívějších fázích povolování stavby (v územním a stavebním řízení), jsou nepřípustné. Argumentačně je tedy potřeba napadnout správnost a zákonnost přímo kolaudačního souhlasu.
Shrnutí
- Pro užívání stavby je ze zákona povinná kolaudace. Zákon stanovuje výjimky pro drobné stavby, které lze užívat ihned po dokončení.
- Prvním krokem ke kolaudaci je podání žádosti o kolaudační souhlas, která se podává k příslušnému stavebnímu úřadu.
- Stavební úřad do 15 dnů od doručení žádosti stanoví termín kontrolní prohlídky. Kontrolní prohlídka se musí konat do 45 dnů od doručení žádosti.
- Do 15 dnů od konání kontrolní prohlídky stavební úřad rozhodne, jestli vydá souhlas, nebo zahájí kolaudační řízení. Pokud je vydán souhlas, proces vydáním kolaudačního souhlasu končí a stavba se může užívat.
- Pokud stavební úřad nevydá kolaudační souhlas, zahájí kolaudační řízení. O zahájení uvědomí stavebníka a stanoví termín kontrolní prohlídky. Pokud úřad při prohlídce zjistí, že stavba nenaplňuje požadavky dané zákonem, stanoví lhůtu, ve které je stavebník povinen stavbu upravit.
- Pokud stavebník provede přikázané úpravy, stavební úřad vydá kladné kolaudační rozhodnutí a stavba se může užívat.
- Pokud stavebník přikázané úpravy neprovede, stavební úřad kolaudaci nepovolí a stavbu není možné užívat.
- Přímá účast veřejnosti v procesu kolaudace není možná, avšak jak kolaudační souhlas, tak kolaudační rozhodnutí mohou být předmětem přezkumu, k jehož zahájení je možné přispět podáním podnětu nadřízenému stavebnímu úřadu.