7 nejčastěji kladených otázek a mýtů kolem řešení těžby v Turówě

Z úst politických představitelů často zaznívají argumenty nebo komentáře, které zkreslují nebo dezinterpretují podstatu problému aktuálního vyjednávání české vlády s Polskem o další těžbě v hnědouhelném dole Turów, jenž negativně zasahuje českou krajinu a způsobuje dramatický pokles hladiny spodních vod. Ve Frank Bold jsme se proto vedle základních požadavků na dohodu s Polskem pokusili dát dohromady také nejčastěji kladené otázky a zároveň vyvrátit kolující mýty.

1. Je možné vliv těžby na české území skutečně prokázat?

Ano, vliv dolu Turów na klesání hladin podzemní vody na české straně je prokázán, nepopírá jej ani polská strana, která existenci vlivu uvádí přímo v dokumentaci EIA. Zároveň však dodává, že od vlivu bude české území chráněno podzemní bariérou, která však podle stávajících parametrů není způsobilá poklesu hladin zabránit.

2. Jaká data o dopadech těžby tedy aktuálně scházejí?

Scházejí informace o tom, jak velké množství vody přesně z českého území v tuto chvíli odtéká, tedy jak velký ten stávající vliv a škody na českém území jsou. Polská dokumentace vycházela ze zastaralých dat a tvrdila, že maximální poklesy v souvislosti s těžbou do roku 2044 budou cca 3 metry v mělkých vrstvách a cca 15 metrů v těch hlubokých. Na tyto poklesy byly navrženy parametry jediného opatření - podzemní bariéry. Nyní po jednom roce nelegální těžby jsou ale poklesy přes 8 metrů v mělkých vrstvách a 35 metrů v těch hlubokých. Aby mohla být určena konkrétní opatření, která mají tomuto několikanásobnému vlivu zabránit, je potřeba jej podrobně zanalyzovat a udělat nový hydrogeologický model. Jinak střílíme naslepo

3. Požadují experti z Frank Bold zastavení těžby?

Požadujeme okamžité přerušení těžebních prací, nikoli okamžité zastavení těžby a zavření dolu ve smyslu „vypnutí” červeného tlačítka, o kterém mluví ministr Brabec. Povinnost bezodkladně těžbu přerušit uvalil na Polsko Soudní dvůr EU (SDEU), protože na českém území hrozí a v tuto chvíli skutečně v důsledku těžby již vznikají nevratné škody na životním prostředí a lidském zdraví. Vyžadujeme jen dodržení evropského práva, tedy 1) splnění příkazu SDEU a 2) splnění povinnosti nepůsobit škody na českém území, která vyplývá z evropských směrnic. Tímto nemluví Frank Bold, ani ČR, ani SDEU Polsku do jeho energetického mixu nebo bezpečnosti, jak ministr Brabec ve svých prohlášeních chybně naznačuje. Nikdo Polsku nenařizuje důl zavřít, ani neříká, kdy má s těžbou skončit. Polsko má povinnost podřídit se evropskému právu a nepůsobit škody na českém území, což s jeho energetickým mixem nemá nic společného. Je zarážející, že reprezentanti české vlády tyto požadavky označují za aktivistické, nebo naivní až nemožné. Označovat kohokoliv za aktivisty při požadavku dodržování vlády práva je opravdu nemístné a nebezpečné. 

4. Je vůbec možné těžbu přerušit?

Ano, těžbu je možné dočasně přerušit. Soudní dvůr EU se tímto podrobně zabýval a vyhodnotil, že přerušení těžby je možné a povede toliko k finančním ztrátám, zatímco pokračování těžby bude působit nevratné škody na českém území a zdraví obyvatel. K dočasnému přerušení těžebních prací došlo nedávno např. v dole v sousedním v Německu, jednalo se o šest měsíců. Přerušení těžby nerovná se vypnutí dolu, takže červené tlačítko, o kterém mluví ministr Brabec, je zcela neodpovídající.

5. Jak bez přerušení těžby dojde k zamezení vznikajících škod na českém území?

Ke škodám na životním prostředí v tuto chvíli již dochází. Jak potvrdil i ministr Brabec, každou minutu odteče z českého území okolo 1800 litrů vody, což je zhruba 100 cisteren za den. Uzavření dohody těmto dopadům samo o sobě nezamezí. Z dostupných dat navíc vyplývá, že se s přibližováním dolu situace stále zhoršuje. Těžební práce proto musí být přerušeny a musí se hledat a implementovat taková opatření, která tomuto odtoku zabrání a zajistí, že další těžba již takové dopady na české území působit nebude. Až poté může být žaloba a předběžné opatření staženo a těžba pokračovat. Toto není žádný aktivistický požadavek, to jsou povinnosti vyplývající z evropského práva a z rozhodnutí Soudního dvora EU. Toto jsme však na tiskové konferenci 17. června od ministra Brabce neslyšeli. Aby mohla být nalezena vhodná opatření, je nejdříve nezbytné stávající vliv těžby podrobně analyzovat. Pokud neznáme konkrétní parametry vlivu, nemůžeme ani stanovit konkrétní parametry opatření, která mu mají zabránit. 

6. Jak se na vyjednání řešení tohoto sporu podílí Evropská komise?

Evropská komise opakovaně vyslovila ČR silnou podporu, ať už vydáním stanoviska, ve kterém většinu porušení evropského práva namítaných ČR potvrdila, tak také přistoupením jako vedlejší účastník po boku ČR do soudního sporu. Zároveň prohlásila, že bude dohodu mezi ČR a Polskem přezkoumávat. To jsou všechno velmi významná gesta, která výrazně posilují postavení Česka vůči Polsku, které ČR dlouhodobě nebralo jako rovnocenného partnera. Ministr Brabec ale o součinnosti s Evropskou komisí a o využívání této zásadní nápomoci neinformuje. Na tiskové konferenci 17. června navíc zaznělo, že Polsko chce uzavřít dohodu s ČR bez účasti evropských institucí. Takový postup však není v souladu se zájmy ČR. Jsou to právě evropské instituce, které se za Českou republiku postavily a donutily Polsko přijít k jednacímu stolu. Evropská komise proto musí být součástí jednání a Soudní dvůr EU nad dohodou dohlížet. 

7. Chtějí experti z Frank Bold zabránit uzavření dohody mezi ČR a Polskem?

Tento soudní spor mezi dvěma členskými státy je pouze devátým sporem v historii EU. Jedním ze základních principů evropského práva a povinností členských států je totiž princip spolupráce a hledání dohody. ČR byla donucena žalobu podat proto, že Polsko tyto principy a evropské právo porušovalo. Vyřešení věci dohodou tedy považujeme za správný postup. Musí se však jednat o takovou dohodu, která důsledně naplňuje jak zájmy ČR, tak evropské právo. Za tímto účelem jsme sestavili sedm základních požadavků, které se týkají řádného postupu a podmínek, které by měla dohoda obsahovat. Samotná žaloba by pak v návaznosti na uzavření takové dohody měla být společně s předběžným opatřením stažena až v okamžiku, kdy dojde k implementaci opatření, která jsou skutečně způsobilá české území před negativními vlivy a vznikem škod ochránit. Zejména tedy až poté, kdy dojde k zamezení dalšímu klesání hladin podzemní vody.

Právnička Petra Urbanová komentuje netransparentní postup české vlády: