Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Chybějící promyšlená strategie jako součást evropské skládačky

Aktuálně

Jednou ze zásadních překážek, které brání rozvoji solární a větrné energie na našem území, je nedostatečně rozvinutá strategie a implementace evropské legislativy. Problémy se konkrétně týkají Státní energetické koncpece (SEK) a české verze NECP (National Energy and Climate Plans). Text je součástí studie, kterou zpracovali odborníci z Frank Bold společně s platformou Fakta o klimatu.

Hlavní problém: chybějící strategie

Strategické dokumenty jsou zastaralé… 

Poslední aktualizace SEK proběhla na začátku roku 2015, s výhledem do roku 2040. Tento dokument je dnes již překonaný – nepočítá mj. s cílem dosažení klimatické neutrality, ke kterému se zavázala EU, ani neodráží nejnovější geopolitický a ekonomický vývoj. Naopak počítá s těžbou uhlí i po roce 2040. SEK je přitom základním stavebním kamenem energetické politiky státu. Promítá se do územních energetických koncepcí (ÚEK), které jsou povinně zpracovávány kraji a dobrovolně také obcemi. ÚEK se používají jako podklad územního plánování a umožňují mimo jiné umisťovat do území stavby (nejen obnovitelných) zdrojů energie. Dokud bude zastaralá SEK, nemohou se dostatečně rychle rozvíjet ani energetické koncepce na úrovni regionů a obcí.

… a neodrážejí aktuální geopolitickou a ekonomickou situaci 

Na SEK v roce 2019 navázal NECP, který obsahuje mj. závazek ČR navýšit do roku 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě na 22 %. Ani NECP však nijak nereflektuje nové cíle EU v oblasti snižování emisí CO₂. Počítá s rozvojem výroby elektřiny i tepla z fosilního plynu a v rozporu s programovým prohlášením současné vlády navíc také se spalováním uhlí po roce 2033. Oba strategické dokumenty pro oblast energetiky jsou tak v ČR zastaralé a postrádají potřebné ambice. Právě strategické dokumenty státu jsou přitom nezbytným počátečním impulsem pro koncepční změny ze strany veřejné správy i pro ekonomická rozhodnutí soukromých subjektů, ale také pro plány rozvoje elektrizační soustavy a další infrastruktury. Je důležité, aby soukromý i veřejný sektor dostal od vlády jasný signál, jakým směrem se bude česká energetická politika ubírat. V současnosti je česká energetika ve strategickém vakuu, a ačkoli signály z EU přicházejí, na úrovni ČR konkrétní koncepce stále chybí. Na to reagují některé z nově chystaných dokumentů.

Co se připravuje?

Aktualizovaný NECP 

První návrh nového NECP má být dokončen do poloviny roku 2023. Následovat bude aktualizovaná SEK (do konce roku 2023). Oba tyto dokumenty stanoví priority pro českou energetiku a rozvoj obnovitelných zdrojů na další dekády. Oba jsou závazné pro ministerstva – ta budou následně muset přijímat legislativní a exekutivní kroky k naplnění jejich cílů.

Evropská směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů

Dojde také k revizi tzv. směrnice RED, konkrétně RED III, která je součástí balíčku Fit for 55, a RED IV, jež vznikla v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a strategii REPowerEU. Směrnice upravují celkový cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v EU, zjednodušují povolovací procesy a stanovují pravidla pro podporu decentralizované výroby energie a aktivních zákazníků. Obě směrnice budou zřejmě schváleny během roku 2023 a následně v řádu jednoho až dvou let proběhne jejich začlenění do českého právního řádu.

Co už je schváleno: Revize fungování systému pro obchodování s emisními povolenkami

Směrnice o vytvoření systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU Emissions Trading System, EU ETS) se vztahuje na větší spalovací zdroje, nově však zavádí také emisní povolenky pro budovy a silniční dopravu – tzv. ETS 2.

Revidovaná směrnice EU ETS, kterou musí členské státy začlenit do vnitrostátního práva do konce roku 2023, výrazně zvyšuje objem peněz pro energetickou transformaci:

  • 100 % výnosů z dražeb emisních povolenek (doposud to bylo pouze 50 %) musí být vynaloženo na „klimatická opatření“, zejména úspory a obnovitelné zdroje. 
  • Výrazně se zvýšil objem financí v Inovačním fondu tvořeném zisky z emisních povolenek, kde bude k dispozici více než 43 mld. EUR na energetické projekty v celé EU – například na budování přeshraničního propojení elektrizačních soustav.
  • Došlo ke zpřísnění pravidel pro Modernizační fond, který je tvořen zisky z emisních povolenek – více projektů bude muset být „prioritních“ (dříve 70 %, nově 90 %), což v praxi znamená méně možností financovat zemní plyn.
  • V roce 2026 vznikne nový Sociální klimatický fond, z něhož ČR získá asi 100 mld. Kč.
 

Jaké kroky doporučujeme dál?

Současná vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala připravit novou SEK do konce roku 2023. Návrh nového NECP musí česká vláda předložit Evropské komisi do poloviny roku 2023. Oba tyto dokumenty jsou příležitostí přijmout ambicióznější plány na transformaci české energetiky, jež budou odrážet ekonomickou realitu, tedy fakt, že do budoucna budou fosilní paliva příliš drahým zdrojem energie.

Dát české energetice strategii a směr na následující dekády

  • Zohlednit možnosti a potřeby rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR a stanovit pro rok 2030 cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě v rozmezí 32 – 35 % a s tím související cíl redukce emisí CO₂.
  • Stanovit priority pro rozvoj obnovitelných zdrojů – zavedení nových právních institutů (viz níže), vyčlenění „go to“ zón pro obnovitelné zdroje, odstranění regulatorních bariér.
  • Nastavit plán rozvoje infrastruktury související s rozvojem obnovitelných zdrojů, včetně urychlení roll‑outu chytrého měření, posilování distribučních soustav i přeshraničního propojování přenosové soustavy. 
  • Upravit hlavní východiska pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v regionech, které budou prostřednictvím SEK základem pro aktualizaci územních energetických plánů krajů a následně i obcí.
  • Stanovit resortům úkoly související s rozvojem obnovitelných zdrojů, např. stanovení území vhodných pro rozvoj obnovitelných zdrojů, legislativní úpravy (viz níže), revize tarifní struktury, priority pro rozvoj infrastruktury, zejména navyšování kapacit distribuční soustavy. (Poznámka: Seznam není vyčerpávající, SEK a NECP samozřejmě musí obsahovat i další opatření, např. pro teplárenství, průmysl nebo dopravu.)

Využít evropskou legislativu naplno  

  • Nařízení o urychlení procesu povolování obnovitelných zdrojů stanoví především krátké lhůty pro různá řízení – např. stavební, licenční nebo řízení o připojení k distribuční soustavě. Příslušná ministerstva (zejména MŽP z hlediska ochrany přírody) a ERÚ mohou přijmout metodické pokyny, kterými jednotlivým povolovacím úřadům pomohou s aplikací nařízení v praxi. Metodický pokyn by měl vysvětlit, na která řízení pravidla dopadají a ve kterých případech se aplikuje tzv. fikce rozhodnutí, tedy automatické udělení povolení v případě, kdy orgán překročí stanovenou lhůtu. 
  • V rámci vyjednávání konečného znění směrnic RED III a RED IV v Radě EU může ČR posílit opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména podporou vyššího celkového cíle 45% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Dále se nabízí podpora opatření pro rychlejší povolování projektů a postavení decentralizovaných projektů na trhu s elektřinou.

Strategické zakotvení priorit v transformaci energetiky a odstranění legislativních bariér umožní následné efektivní využití dostupných finančních prostředků. Dotační orgány tak budou mít jasnější zadání, jaké jsou priority státu, jaké je rozdělení jejich úloh a kam mají finanční prostředky prioritně mířit. Žadatelé o dotace zase budou mít větší právní jistotu, sníží se administrativní náklady na realizaci projektů a usnadní se jejich dlouhodobější plánování. Odblokují se také dotační programy, které nyní „čekají“ na schválení potřebných zákonů. 

 

Text je součástí série představující kapitolu Kroky k rozvoji solární a větrné energetiky v ČR, která je součástí studie a jejíž autorkou je právnička Frank Bold Laura Otýpková. Čtěte také další části: 

 

 

Autor

Laura Otýpková

Právnička a vedoucí sekce Odpovědné energie