Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Rozvoj OZE v Česku do roku 2030: Chytrá energetika

Aktuálně

Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci. Tomu odpovídají i zákony, které zatím vůbec neznají některé moderní instituty, jež jsou pro energetickou transformaci nezbytné. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali experti Frank Bold společně s platformou Fakta o klimatu.

Hlavní překážky

Úplně chybí právní úprava pro baterie, energetická společenství i chytré technologie 

Evropské právo již zavedlo řadu nových institutů energetického práva, které mají v rámci balíčku „Čistá energie dostupná pro všechny Evropany“ zajistit rozvoj decentralizovaných obnovitelných zdrojů v členských státech. Na budoucím energetickém trhu mají mít vedle tradičních energetických firem své místo také energetická společenství, aktivní zákazníci, agregátoři flexibility nebo provozovatelé bateriových úložišť. Všechny tyto subjekty a činnosti měly být do energetického zákona přeneseny v rámci transpozice směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Internal Electricity Market Directive, IEMD) a směrnice RED II, která měla proběhnout do konce roku 2020, respektive do poloviny roku 2021. ČR zatím potřebnou právní úpravu nepřijala, proto jí hrozí pokuta od Evropské komise a zároveň tím dochází ke zpoždění transformace české energetiky. Dokud český energetický zákon tyto instituty nezahrnuje, není možné provádět dané činnosti v praxi.

Některé dotace nelze bez legislativy čerpat 

Legislativní deficit se odráží také v dotační politice státu. Některé dotační programy není možné bez příslušné právní úpravy vůbec spustit – to je případ Modernizačního fondu, programu KOMUNERG nebo Národního plánu obnovy, komponenty 2.5 „Podpora energetických společenství“.

Oba dotační programy se totiž zaměřují na komunitní energetiku, která zatím není právním řádem upravena. Nabírají proto zpoždění. Některé dotační programy jsou sice otevřeny, ale čerpání je pomalé, např. kvůli zdlouhavému procesu připojování k distribuční soustavě, nedostatku kapacit projektantů nebo dalším omezujícím dotačním podmínkám. Do aukcí podpory pro větrné elektrárny se v roce 2022 nepřihlásil žádný uchazeč, zřejmě proto, že podmínkou podpory byla realizace projektu do konce roku 2025, tedy v termínu, který je s ohledem na výše popsané právní bariéry téměř nesplnitelný.

Obnovitelné zdroje se ekonomicky nevyplatí tak, jak by mohly

Ekonomickou návratnost zejména u menších projektů zhoršuje tzv. „fázové měření“. Jedná se o povinnost vyúčtovat elektřinu vyprodukovanou ve vlastní výrobně a elektřinu odebranou ze sítě na každé ze tří fází samostatně. Tato metoda zúčtování zvyšuje naměřené množství přetoků do sítě a snižuje možnost ekonomicky profitovat z vlastní výroby elektřiny. Fázové měření je přitom v Evropě zcela ojedinělé. Ve většině zemí se využívá tzv. „součtové měření“ (net metering), které je pro výrobce výhodnější.

Způsob, jakým je nastavena současná tarifní struktura, tedy výše poplatků za využití distribuční a přenosové sítě, odpovídá centralizované energetice s menším množstvím velkých (např. uhelných) elektráren. V poplatcích se nijak neodráží výhody lokální spotřeby a výroby, která méně zatěžuje přenosovou a distribuční infrastrukturu. Například lokální sdílení elektřiny snižuje ztráty při jejím přenosu, které se nyní na území ČR pohybují ve výši 3,6 TWh za rok. V neposlední řadě také díky lokálnímu sdílení elektřiny nedochází k zatěžování infrastruktury na vyšší úrovni napětí. Právě přínosy pro síť by měla tarifní struktura zohledňovat. Tato povinnost již v současnosti vyplývá z evropského práva.

 

Přehled změn, které odstartovaly v roce 2022

Možnost mít u jednoho odběrného místa 2 EANy 

EAN je číselný kód k identifikaci odběrného místa. Nově může mít každý výrobce jeden „výrobní“ a jeden „spotřební“ EAN. To znamená, že malí výrobci elektřiny mohou zároveň obchodovat se dvěma obchodníky. Jednomu mohou přebytky elektřiny prodávat a od druhého elektřinu pro vlastní spotřebu odebírat. Zlepší se tím ekonomická návratnost malých výroben elektřiny. Tato změna je účinná od 1. 1. 2023. 

Možnost sdílet elektřinu v bytových domech 

Sdílení zakotvila novela vyhlášky ERÚ s účinností od 1. 1. 2023. Jedná se o „první vlaštovku“ sdílení elektřiny v ČR – koncept by se měl v budoucnu rozšířit z bytových domů na celá energetická společenství složená z aktivních zákazníků, malých podniků a obcí. 

Komunitní energetika a možnost sdílet elektřinu v energetickém společenství.

Změny by měly být přijaty v rámci novely „Lex OZE II“, která by měla být schválena během roku 2023 a účinná od 1. 1. 2024. Energetický zákon bude nově umožňovat vznik energetických společenství, ve kterých spolu budou moci jednotlivci, firmy i obce sdílet elektřinu z obnovitelných zdrojů. Komunitní energetika posílí energetickou soběstačnost domácností a obcí, umožní optimalizovat lokální výrobu a spotřebu a také zlepší návratnost investic do výroben z obnovitelných zdrojů. Klíčovou částí novely je zavedení možnosti sdílení elektřiny mezi více zákazníky prostřednictvím veřejné distribuční soustavy. Na přijetí této legislativy se váže možnost čerpat prostředky pro komunitní energetiku z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy. 

Zavedení nových funkcí a hráčů na trhu 

Právní úprava zatím zcela chybí například u akumulace, agregace spotřeby a poskytování flexibility ze strany nových hráčů na trhu, a to v rámci novely „Lex OZE III“. Příprava novely je zatím v začátcích, přestože se jedná o instituty nezbytné pro dekarbonizaci a digitalizaci energetiky.

Doporučené kroky

Odblokovat lokální výrobu a spotřebu energie z obnovitelných zdrojů 

  • Dokončit legislativní proces novely „Lex OZE II“, která zakotví komunitní energetiku a související práva a povinnosti účastníků trhu, zejména možnost sdílet energii pomocí veřejné distribuční soustavy. 

  • Urychlit roll‑out chytrého měření a zajistit všem hráčům na trhu s energií přístup k potřebným datům o tocích energie v souladu s principem „open data“.

  • Připravit a přijmout prováděcí právní předpisy k novele „Lex OZE II“, tedy novelu vyhlášky o měření a vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou, a to s účinností nejpozději od 1. 1. 2024. 

  • Připravit a přijmout novelu „Lex OZE III“, která zajistí transpozici evropských směrnic IEMD a RED II, zejména zavedení nových institutů, jako je agregátor spotřeby nebo akumulace. Novela musí zajistit otevření trhu s energiemi a souvisejícími činnostmi novým subjektům, včetně aktivních zákazníků a energetických společenství.

Ideální postup

Agregátor je nový účastník trhu, který kombinuje poptávku (spotřebu) či vyrobenou elektřinu od více zákazníků. Potom ji může prodávat na jakémkoli trhu s elektřinou nebo v aukci. Služby agregace mohou pomáhat vyrovnávat výkyvy v elektrizační síti a zároveň pomoci domácnostem a dalším malým výrobcům a spotřebitelům, aby více vydělávali na své výrobě nebo ochotě měnit aktuální spotřebu.

Zlepšit ekonomickou návratnost malých výroben 

Změnit § 6 odst. 6 vyhlášky, který stanoví povinnost fázového měření, a tím se vrátit zpět k systému součtového měření, který se používal do roku 2011. Podle Solární asociace by zbytečné vícenáklady způsobené fázovým měřením mohly v českých domácnostech v roce 2023 dosáhnout až 3,5 mld. Kč.

Text je součástí série představující kapitolu Kroky k rozvoji solární a větrné energetiky v ČR, která je součástí studie a jejíž autorkou je právnička Frank Bold Laura Otýpková. Čtěte také další části: 

Autor

Laura Otýpková

Právnička a vedoucí sekce Odpovědné energie