ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Debata ukázala politickou podporu komunitní energetice. Jde jen o prázdné sliby?

Aktuálně

V úterý, 23. března proběhl webinář se zástupci jednotlivých politických stran na téma “Jak rozdělit miliardy z Modernizačního fondu?” pořádaný serverem EURACTIV, který politikům nabídl mnoho příležitostí k diskuzi. Úvodní slovo měl náměstek ministra životního prostředí, Jan Kříž, který ochotně vysvětloval přístup svého ministerstva i Státního fondu životního prostředí nejen k nastavení Modernizačního fondu, ale i dalších, chystaných fondů. I přes svůj vstřícný a pragmatický postoj byl od politiků všech stran vystaven poměrně silné kritice, která se ale zdála býti směřována spíše na chyby v politických rozhodnutí vlády než jednotlivých úředníků.

Na webináři vystoupili: Kateřina Konečná (KSČM), Luděk Niedermayer (TOP 09), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Mikuláš Peksa (Piráti) a Stanislav Polčák (STAN). Žádný zástupce současných vládních stran s webináře nezúčastnil, což poměrně jednoznačně vystihuje jejich nezájem o téma modernizace české energetiky. 

Celým webinářem se průběžně nesla linka, která zdůrazňovala absenci vládní vize dalšího směřování České republiky a na ni navazující komplexní pohled na všechny dostupné finanční zdroje. 

Rezonovalo rozdělení podpory, potřeba vyšší podpory komunitní energetiky a teplárenství

Marian Jurečka (KDU-ČSL) ocenil výsledky předregistračních výzev, které podle něj ukazují velký apetit českých domácností po obnovitelných zdrojích. Z toho důvodu by uvažoval o změně současné uvažované alokace z 40:60 na 60:40, ve prospěch malých hráčů. Těch je na trhu nepoměrně více, a zároveň nemají dostatečné množství kapitálu ani informací.  Zároveň kritizoval současnou situaci, kdy kapitál předbíhá legislativní prostředí, které se změnami potřebnými pro rozvoj OZE neustále otálí.  Předseda KDU-ČSL rovněž zmínil, že decentralizace energetiky prostřednictvím malých OZE je zároveň i velkou příležitostí, jak stimulovat post-covidovou ekonomiku a restrukturalizovat pracovní trh

Naopak pozici, že Modernizační fond by měl sloužit primárně k modernizaci tradičního  průmyslu zastávala Kateřina Konečná (KSČM). S tím, ale nesouhlasili Mikuláš Peksa (Piráti) a Luděk Nierdermayer (TOP 09), podle nichž se velké firmy v Česku těší nebývalé podpoře, a proto by bylo vhodnější se nyní zaměřit spíše na malé a střední podniky.  Kromě toho Luděk Niedermayer ještě požadoval úspory energií, modernizaci sítí a výstavbu bateriových úložišť. S tím by souhlasil i Mikuláš Peksa, který by rád viděl větší tlak na inovace a decentralizaci.

Decentralizaci podpořil i Stanislav Polčák (STAN), který jakožto předseda Sdružení místních samospráv zná i potřeby obcí, jež jsou podle něho sice dobře připraveny, ale nedostává se ji dostatečné finanční ani administrativně - technické podpory. Proto by považoval za vhodné, aby více obcí zaměstnávalo vlastní energetické manažery, a aby byla navýšena podpora pro komunitní energetiku.

K tomu dodal Luděk Niedermayer, že jejímu rozvoji u nás nebrání ani tak nedostatek peněz, ale spíš legislativa, která stále není připravena. Rovněž dodal, že pro větší podporu komunitní energetiky by bylo třeba  změnit nastavení tarifní struktury. 

Až na drobné nuance tedy můžeme říci, že se valná většina diskutujících shodla na potřebě modernizovat a decentralizovat českou energetiku, a to právě prostřednictvím rozšíření menších obnovitelných zdrojů. Podpořeny by přitom měly být jak projekty malých a středních podniků, tak obecní a komunitní elektrárny.

Jaká opatření povedou k podpoře komunitní energetiky?

Piráti, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL jsou strany, které se na podpoře komunitní energetiky vesměs shodly. Dle současných předvolebních průzkumů nemůže žádná z nich vyloučit, že se v příštím volebním období bude podílet na vládě. Možná to dokonce budou všichni společně. Podaří se jim překonat drobné rozdíly a společně najít silnou vizi pro transformaci české energetiky? 

Pokud se české firmy a domácnosti skutečně mají podílet na přeměně české energetiky, potřebují jasné a přehledné legislativní prostředí i definice, které jim nebudou házet klacky pod nohy, a rovné podmínky. Potřebují odstranění zbytečných administrativních překážek a potřebují i spravedlivě nastavenou dotační podporu. 

Přijetí nového energetického zákona, transpozice evropských směrnic RED II a EMD, jednoznačná  definice energetických společenství, zavedení součtového měření, zákonná definice bateriových úložišť, přijetí zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, tlak na to, aby se nové domy stavěly v pasivním standardu s vlastními obnovitelnými zdroji. To jsou jen některá z opatření, která budou stát před novou vládou. Zvládnou to tyto strany?

Autor

Karolina Gyurovszká

Policy and Advocacy Officer týmu Odpovědné energie