Energetické komunity: jak je v energeticko-klimatickém plánu ukotvuje ČR?

Evropská unie v Dohodě pro Zelenou Evropu stanovila unijní klimatické cíle pro rok 2030. Ke splnění těchto cílů vydal každý členský stát Národní energeticko-klimatický plán (NECP), prostřednictvím kterého stanovil své oficiální vnitrostátní závazky a plán jejich plnění v letech 2021-2030. Plány mají pokrýt oblasti jako energetická účinnost, využití obnovitelných zdrojů energie, či snižování emisí uhlíku. Ve Frank Bold jsme pro vás proto připravili třídílný miniseriál o Národních energetických plánech. V jeho prvním díle se zaměříme na Českou republiku.

Jedním z poměrně nových témat je koncept energetických komunit. Do evropské legislativy byly komunity ukotveny následně ve směrnicích 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Energetické komunity představují jeden z nástrojů decentralizace a dekarbonizace energetiky. Vizí EU je skrze komunity postavit do popředí transformace energetiky v EU zejména spotřebitele. Právě důraz na posilování role koncových zákazníků na trhu tvoří základ pro podporu komunitní energetiky. Členské státy by tedy ve svých energeticko-klimatických plánech měly v návaznosti na požadavky EU nastolit plán na vytvoření legislativního a regulačního rámce podporujícího komunity, a zároveň odstranit překážky bránící vzniku energetických komunit.

Česká republika

V českém energeticko-klimatickém plánu (v českém oficiálním znění Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu) se téma komunitní energetiky prolíná napříč vícero oblastmi. Zmiňována je především ve spojitosti s akceptací obnovitelných zdrojů energie na místní úrovni, přístupem k soukromému kapitálu, lokálními investicemi a zapojením spotřebitelů. Koncept komunit může rovněž působit jako nástroj ke snižování energetické chudoby a umožnit tak účast na trhu s energiemi i domácnostem, které by toho jinak nebyly schopny. Komunitní energetika se dle plánu může stát významným prvkem pro plnění cílů ČR v jednotlivých oblastech transformace. 

Česká republika se v plánu zavazuje k vytvoření legislativního rámce podporující vznik energetických komunit, odstranění stávajících překážek, a nastiňuje i možnost finanční podpory pro komunitní projekty. Nicméně tato prohlášení nejsou podpořena konkrétním rámcem, který by jasně stanovil milníky vývoje, a drží se pouze povrchních vyjádření. 

Evropská komise ve zpětné vazbě k českému plánu jasně vyjádřila kritiku vůči absenci jakýchkoliv opatření týkajících se nejen komunit, ale také samospotřeby či připojování k síti – důležitých prvků, na jejichž základě mohou komunity efektivně fungovat. Náplň opatření zajišťující odstranění administrativní zátěže a vytvoření rámce pro energetické komunity je hodnocena jako povrchní. Důvodem je právě absence jakéhokoliv plánu a podrobných informací. 

Česká republika se v současné době s ohledem na okolnosti nachází v poměrně složité situaci. Na přelomu roku 2021/2022 se očekává spuštění programu KOMUNERG Modernizačního fondu – největšího finančního balíku na podporu energetiky pro roky 2021-2030. V přípravě se nachází i další programy na podporu decentralizace a dekarbonizace energetiky (NZÚ, NPO). Mezitím však termíny na transpozici již zmiňovaných směrnic uplynuly ke konci roku 2020 a 30. června tohoto roku. Problematiku energetických komunit by měl upravovat nový energetický zákon, jehož schválení se protáhne do dalšího volebního období. Současně jediný schválený závazný dokument (NECP) konkrétní vizi postrádá.