Energetické komunity: jak se ČR může inspirovat u sousedů?

Své vlastní energetické cíle týkající se energetické účinnosti, využití obnovitelných zdrojů energie a dalších kritérií si každý stát stanovuje vlastními závazky obsaženými v Národním energeticko-klimatickém plánu (NECP). Co si v nich stanovují sousední země čtěte ve druhém díle miniseriálu, který jsme pro vás ve Frank Bold připravili. Jaký je NECP České republiky jsme shrnuli už v jeho prvním díle. 

Stejně jako ČR nestihlo Slovensko  transponovat legislativu upravující energetická společenství ve lhůtě, kterou si v NECP  stanovili do konce roku 2020. Stejně tak tento sousední stát postrádá základní legislativní a regulační rámec, který by jasně definoval podobu energetických společenství.

Do budoucna slovenský Plán počítá s využitím komunitní energetiky především v oblasti vytápění. Jedná se o konkrétní opatření vedoucí k decentralizaci tepelné soustavy a následné možnosti zákazníků odpojení od systému. Plán nicméně vůbec nebere v potaz oblast elektrické energie.

Co se týče podpory v oblasti chytrých sítí a elektroměrů, Slovensko dle plánu čeká zejména na již zmíněnou transpozici evropské legislativy. Z hlediska rozvoje chytrých sítí by mohl pro rozvoj energetických komunit přinést naději projekt ACON, který má podpořit integraci trhu s elektřinou mezi ČR a Slovenskem. Na výsledky si ovšem musíme počkat.

Zajímavá je v Plánu zmínka o Slovenské inovační a energetické agentuře (SIEA). Ta by měla vyčlenit několik úředních míst, kde by místní pracovníci pomohli zájemcům o vytvoření energetického společenství s nutnou administrací. Tato praxe je běžná v zahraničí, a představuje jeden z nástrojů pro odstraňování byrokratických bariér.

Rakousko

Pro inspiraci při nastavování rámce pro komunity se stačí podívat za hranice, do Rakouska. 

Podoba energetických komunit je v plánu definovaná jak skrze evropskou legislativu (Směrnice 2018/2001 EU), tak i specifickými body důležitými pro národní kontext včetně nového rakouského zákona o OZE (EAG), který umožňuje, aby zákazník vlastní vyrobenou energii přímo prodával na trhu s elektřinou.  Komunity v podobě družstev či asociací mohou uzavírat bilaterální kontrakty na dodávky elektřiny, či vytvářet struktury za účelem produkce, dodávky, a ukládání elektřiny. Plán počítá i s postupným vytvářením lokálních tarifních struktur či daňovými úlevami. Za účelem motivovat koncové zákazníky k účasti na energetických trzích byly již v roce 2019 uvedeny na trh chytré elektroměry, které jsou prerekvizitou pro přeprodej elektřiny v rámci komunity. Do konce roku 2022 by měla být dokončena analýza hlavních překážek pro existenci komunit i mimo sektor produkce elektřiny, aby se komunity mohly realizovat především v oblasti vytápění.  

Vláda pro podporu komunitní energetiky připravila podpůrné programy provozované na úrovni municipalit a regionů. Na regionální úrovni je stanoven post energetického manažera, jenž má za úkol pomáhat municipalitám s efektivním využíváním obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické efektivity.

Německo

Německo je dlouhodobě považováno za jednoho z evropských lídrů v oblasti komunitní energetiky. Německo s komunitami počítá především v oblasti rozvíjení evropského vnitřního trhu s energiemi, který tvoří páteř energetické tranzice. Německá vláda plánuje podporovat mimo jiné vznik přeshraničních energetických společenství. Tento koncept je s ohledem na ostatní plány jedinečný a bude zajímavé sledovat, jak se Německu tuto vizi daří naplňovat.

Německo je v podpoře energetických komunit v popředí zejména kvůli již existujícímu regulačnímu rámci a ambiciózní strategii Energiewende. Ten se věnuje hlavně nediskriminačnímu přístupu k vytváření komunit a možnostem čerpání finanční podpory. Speciální privilegia v přístupu k finančním mechanismům jsou stanovena pro komunity využívající větrnou energii. Místo aukčního systému pay-as-bid, kdy projekty dostávají přesně nahlášenou podporu, budou větrné energetické komunity podléhat systému uniform pricing (systém jednotné ceny). Všechny projekty pak obdrží takovou podporu, jakou získal poslední z vítězů aukce. Podporu tak dostanou nejen projekty, které se spokojí s nejnižší možnou výkupní cenou na pokrytí nákladů. 

Polsko

Polsko má svůj energetický mix, podobně jako ČR, založený na uhlí. Z toho důvodu je vhodné zmínit, jak polský plán vnímá komunitní energetiku coby nástroj nutné dekarbonizace. Z hodnocení Evropské komise vyplývá, že Polsko problematiku energetických komunit uchopuje spíše povrchně. Současně musíme dodat, že v Polsku již podobný koncept existuje již od roku 2016. Jedná se o tzv. energy clusters (volně přeloženo energetické shluky), tedy o dohody na občanskoprávní bázi bez právní subjektivity. Je to širší koncept než jsou energetické komunity, ale plní stejný účel. Polská vláda odhaduje, že počet takto fungujících lokálních uskupení by mohlo do roku 2030 vzrůst na 300. Plán se rovněž soustředí na identifikaci bariér bránících širší společenské podpoře obnovitelných zdrojů. S ohledem na fakt, že decentralizovaná energetika má stavět do popředí zákazníka, je vysoká podpora společnosti pro úspěšné šíření komunit klíčová. Polsko může pro ČR představovat inspiraci zejména v proaktivním přístupu k decentralizaci a udržitelnosti energetiky.

Čtěte i další díly miniseriálu týkajícího se Národních energetických plánů. V nich analyzujeme plán České republiky i dalších vybraných států, konkrétně části věnující se komunitní energetice.