ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Místo dolu Turów jezero? Podrobné plány Polsko nepředložilo. Nemusí být dost vody a hrozí další dopady na ČR, varují experti

Aktuálně

S ohledem na probíhající jednání o dohodě mezi Polskem a Českou republikou, která má řešit stávající škody a budoucí těžbu v dole Turów i jeho rekultivaci, oslovila expertní skupina Frank Bold  s žádostí o odborný posudek experty z České zemědělské univerzity v Praze. Podle nich podrobné plány rekultivace zcela chybí, včetně posouzení jejího dopadu na území ČR. Zároveň není vůbec jasné, zda k vytvoření zamýšleného turistického jezera bude dostatek vody i financí, tedy zda prezentované řešení bude vůbec fungovat.

Experti upozorňují, že v současnosti není České republice v souvislosti s budoucí rekultivací Turówa známá celá řada stěžejních informací. V dokumentaci o vlivu těžby na životní prostředí (EIA) totiž není sanace, rekultivace ani případná likvidace dolu podrobně řešena a podle dřívějších vyjádření hydrogeologů hrozí, že bude trvat i déle než sto let. Jak uvádí aktuální posudek, překvapivě se nepočítá s žádnou variantou těžby ani následné rekultivace, která by nezahrnovala vytěžení všech uhelných zásob. Podle expertů se navíc zdá, že těžařská společnost PGE některé hodnoty záměrně neprezentuje nebo zanedbala monitoring životního prostředí, který by měl vzhledem k délce již probíhající těžby být samozřejmý. 

Přečtěte si posudek

Chybí podrobnosti i odhad nákladů

Vedoucí projektu, který dopady těžby na české území posuzoval, a expertka na rekultivace uhelných lomů Ing. Markéta Hendrychová, PhD. z České zemědělské univerzity v Praze dodává: „Chybí vyhodnocení vlivu záměru v celé délce životnosti až po ukončení rekultivací, ve zprávě EIA se navíc o rekultivaci píše jen stroze, chybí detaily prováděných prací, harmonogram, řešení financování. Jáma ale zůstane i po ukončení těžby a stejně s ní i její dopady, které budou i nadále na české území působit. Z pohledu českého prostředí je nemyslitelné, že by prostor celého lomu čekal na vyuhlení a teprve poté by se plánovala náprava. Zvolenou podobu rekultivace totiž ovlivňují parametry těžby ale částečně je tomu i naopak.” 

Podle expertů by proto ČR měla tedy po PGE, resp. po Polsku, požadovat co nejdříve zpracování plánu sanace a rekultivace, jeho odsouhlasení českými autoritami a posouzení v řízení EIA. Nejen těžba, ale i rekultivace tak rozsáhlého krajinného území jako je důl Turów je totiž výrazným zásahem do životního prostředí. Hrozí přitom pokračující nedostatek pitné vody, kontaminace i ohrožení stability budov.

Experti dále upozorňují, že bez podrobného plánu rekultivace nelze odhadnout celkové náklady na řešení škod na životním prostředí v důsledku těžby ani to, zda bude na rekultivaci k dispozici dostatek financí. Průběžné zajištění finančních zdrojů je přitom s ohledem na možné dřívější ukončení těžby zásadní. Současně posudek uvádí, že by obnova krajiny v okolí dolu měla začít už v průběhu těžby, což může zpomalit odtok podzemní vody z ČR, omezit prašnost i hluk, který významně trápí místní obyvatele již dnes.

Z dolu jezero? Hrozí nedostatek vody

Z veřejně dostupných informací vyplývá, že hlavní funkce jezera má být rekreační a retenční. Zda se podaří tuto vizi naplnit ale není podle expertů jisté, jelikož zvolená hladina jezera je vysoká a jezero je průtokové. Problémy proto mohou nastat s přívodem dostatečného množství vody pro jeho zatopení i s udržením této hladiny. Při dlouhotrvajícím snižování hladiny by se jezero zmenšovalo a na povrch by se dostaly části dřívějšího dna, což může vyvolat další vysoké náklady a znemožnění využití jezera.  

Podle Ing. Vojtěcha Havlíčka, Ph.D., který se na posudku také podílel, je proto bezpodmínečně nutné ověřit reálnost zatopení, dobu trvání napouštění i následné udržení dosažené hladiny pomocí hydrologických modelů. „Dostupnost vody pro napuštění jezera zároveň nezávisí jen na průtočnosti řeky Lužická Nisa, z níž má být voda čerpána, ale také na nezbytném zajištění dostupnosti odběrů vody z řeky německými i polskými odběrateli dále po toku. Otázkou je také kvalita vody, u které může hrozit například kontaminace těžkými kovy,” upozorňuje.

Už nyní přitom nedostatkem vody trpí obyvatelé českých obcí ležících v blízkosti dolu. „V ČR by bylo nemyslitelné, aby provozovatel dolu při jeho spuštění neměl podrobný plán na jeho rekultivaci po ukončení těžby. Vynechání otázky rekultivace v dosavadních řízeních je rovněž v rozporu s evropským právem. Polsko se tím však stále odmítá zabývat,” uvádí právnička expertní skupiny Frank Bold Petra Urbanová, která se kauzou dlouhodobě zabývá.

Expertní skupina Frank Bold s ohledem na výše uvedená závažná zjištění a právě probíhající vyjednávání zaslala posudek Ministerstvu životního prostředí.