Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Podpora OZE: jaká je budoucnost PPA v Evropě?

Aktuálně

Obliba smluv o přímém prodeji elektřiny spotřebiteli, takzvaných PPA, ve světě i v Evropě prudce stoupá. Dříve už jsme shrnuli jejich výhody i nevýhody. V tomto článku přinášíme výhled na jejich využívání v budoucnosti.

Smlouvy PPA dosud využívají především korporace pro své energeticky náročné provozy. Díky PPA a příznivému regulatornímu prostředí se například Švédsku daří dosahovat a překonávat stanovené cíle pro podíl OZE.

V Německu se očekává v budoucnu častější využívání PPA, protože končí lhůta státní podpory pro OZE a pro stávající elektrárny představují PPA vhodný model, jak zajistit jejich financování v budoucnu. Vzhledem k tomu, že se kromě případné modernizace nemusí financovat počáteční investice, je možné díky nim nabídnout odběratelům výhodnější cenu za energii. 

Obecně se uvažování v EU posouvá právě tímto směrem - prostřednictvím PPA podporovat projekty, kterým skončila státní podpora, nebo stavět nové výlučně s využitím soukromého kapitálu. A to se týká i energetických komunit, zejména co se týče lokálních PPA.

PPA a energetické komunity ve Velké Británii

Ve Velké Británii se v současnosti díky PPA rozvíjí energetické komunity. V minulosti je státní politika a podpora postupně nutily prostřednictvím snižování FiT stavět větší fotovoltaické elektrárny a pokračují v tom i nadále. Do nedávna mohly nové instalace využívat kombinaci FiT i PPA, ale od dubna 2019 je udělení FiT pro nové instalace ukončeno.

Pozice energetických komunit ale není úplně jednoduchá. V jejich blízkosti musí existovat ochotný odběratel, který půjde do potenciálně většího rizika. Najímají si proto externího zprostředkovatele, konzultanta, který jim vypracuje studii proveditelnosti a napomáhá s dohodnutím výhodných podmínek pro obě strany. Komunita pak přístup k financování dostává až po podpisu PPA a může začít se stavbou elektrárny. Po energetickou komunitu tento postup představuje vyšší míru jistoty pro financování jejich projektů.

 

V roce 2019 bylo v Evropě nově uzavřeno celkem 140 PPA, z toho 48 o výkonu 5 432 MW ve Španělsku, 17 (1 219 MW) ve Švédsku, 13 (916 MW) v Německu nebo čtyři (130 MW) v Polsku. V roce 2020 PPA trh tvrdě zasáhla epidemie koronaviru, přesto bylo celkem uzavřeno 70 kontraktů o celkovém výkonu 6 544 MW. V počtu uzavřených PPA vedlo Španělsko, které zaznamenalo také nejnižší cenu elektřiny ze solární PPA 35 € / MWh. 

PPA v Česku

Ve střední a východní Evropě zatím PPA nejsou tolik populární. Tahounem regionu je Polsko, kde první PPA uzavřeli již v srpnu 2018 Mercedes-Benz a větrný park společnosti VSB o výkonu 45 MWp, který funguje už od roku 2013. Pilotní projekty vznikají například v Pobaltí.

Legislativně uzavírání PPA v Česku nic nebrání, ale neexistují pro ně ani specificky výhodné podmínky. Smlouva se řídí podmínkami energetického zákona, jelikož odběratel i výrobce jsou účastníky trhu s elektřinou, ať už uzavírají lokální nebo virtuální PPA. V případě uzavírání PPA na dobu delší než 10 let je nutné věnovat pozornost i § 2000 občanského zákoníku, který stanoví právo smluvní strany se po uplynutí 10 let domáhat zrušení závazku. Právnická osoba se ale tohoto práva může předem vzdát. 

V Česku vznikla zatím jedna PPA. V červenci 2021 ji mezi sebou podepsali Ambient Energy (dodavatel - zprostředkovatel) a ŠKO-ENERGO (odběratel) na dobu 20 let. Elektřinu bude dodávat větrný park, který na Opavsku postaví společnost Micronix Group. Roční výrobu odhaduje na 26,3 GWh.

Pro investory v Česku ale zatím PPA na OZE nepředstavují příliš atraktivní aktivitu. Jjejich uzavírání sice ze zákona nic nebrání, ale nedostatek finanční podpory investici činí více rizikovou s delší návratností.  

Autor

Anna Michalčáková, expertní skupina Frank Bold