Výročí nových emisních limitů: 5 nejzajímavějších zjištění o prvním roce provozu uhelných elektráren za nových podmínek

Ve středu 17. srpna 2022 uplyne přesně rok od chvíle, kdy mají provozovatelé velkých elektráren a tepláren povinnost plnit nové emisní limity, zajišťující vyšší standard ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Poprvé v historii České republiky musí provozovatelé snižovat vypouštění toxické rtuti, která do té doby mohla z uhelných elektráren a tepláren nekontrolovatelně unikat. Shrnujeme proto 5 nejzajímavějších závěrů, které první rok účinnosti nových emisních limitů přinesl.

1) Výrazné snížení emisí rtuti? I během dvou měsíců 

Někteří provozovatelé šíří o nových emisních limitech pro rtuť zavádějící informace a jejich splnění označují za hodné mnohaletého aplikovatelného výzkumu. Data však mluví jasně. Provozovatelé, kteří se úkolu odstraňování rtuti zhostili poctivě, dokázali ještě před platností nových emisních limitů někdy i za pouhé dva měsíce nainstalovat všechny potřebné technologie a emisní limity pro rtuť plní. Jedná se například o Elektrárnu Tušimice, kde byly látkové filtry instalovány a odzkoušeny během května až července roku 2021, spolu s dávkováním aktivního uhlí, které bylo na zařízení nainstalováno již v průběhu března 2021. Díky tomuto rychlému postupu Elektrárna Tušimice nyní všechny emisní limity plní a nakonec ani nevyužila dvouletou výjimku, o kterou původně požádala. 

2) Soud potvrdil významné negativní dopady rtuťové výjimky na životní prostředí 

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci na základě judikatury Nejvyššího správního soudu, potvrdil, že rozsáhlá rtuťová výjimka pro Elektrárnu Chvaletice má závažné a nezvratné dopady na životní prostředí. Ty jsou dle soudu významnější než případné ekonomické ztráty provozovatele, způsobené dočasným přerušením výroby elektřiny do doby ekologizace zdroje. Rozhodl proto, že dokud ve sporu o (ne)zákonnost této rtuťové výjimky nevynese rozsudek, nemá mít tato výjimka žádné právní účinky. Uvedl také, že žádný provozovatel nemá na výjimku z emisních limitů právní nárok, a pokud se někdo namísto jisté cesty ekologizace zdroje rozhodne pro nejistou cestu žádosti o výjimku, musí být připraven nést s tím spojená rizika.  

3) Existuje prostor pro zpřísnění většiny udělených výjimek 

Ze zpráv o plnění integrovaných povolení v prvním roce výjimek je zřejmé, že většina provozovatelů požádala o výjimkový emisní limit s rezervou, a reálně dosahují významně nižších hodnot. To je příznivá zpráva pro stav životního prostředí, a také důvod pro zpřísnění udělených výjimek. Dle zákona o integrované prevenci totiž není možné výjimku udělit ve vyšším rozsahu, než je pro konkrétní elektrárnu nebo teplárnu nezbytně nutné. Pokud by ke zpřísnění výjimkových emisních limitů nedošlo, hrozí v následujícím roce riziko nárůstu emisí z uvedených zdrojů, a tím i k popření smyslu a účelu udělených výjimek, Ty totiž dle zákona o integrované prevenci musí vést především k postupnému snižování emisí. 

4) Provozovatelé přehodnocují původní plány. Místo slibované ekologizace budou pravděpodobně brzy žádat o nové výjimky “na dožití” 

V průběhu řízení o výjimkách jsme často upozorňovali na to, že pokud provozovatel do ekologizace zařízení již v minulosti neinvestoval, je s ohledem na postupný odklon světové i české energetiky od uhlí vysoce nepravděpodobné, že investici provede v následujících letech. Tuto hypotézu potvrdil v nedávném rozhovoru také vedoucí oblasti energetiky ze společnosti Metrostav, který se specializuje na dodávání ekologizačních zařízení k odstraňování rtuti. 

Zařízení k “odrtutění” elektráren jsou v České republice k dispozici, není o ně však zájem. Přesto se mnozí provozovatelé v řízeních o výjimkách zavázali k plnění harmonogramů, podle kterých mají v následujících letech ekologizaci provádět. Ze zpráv o prvním roce výjimek je však zřejmé, že většina z nich žádné podstatné kroky k ekologizaci zařízení zatím nepodnikla. Málokdo však otevřeně přiznal, že závazný harmonogram v následujících letech vůbec nezvládne splnit. Výjimkou je v tomto ohledu provozovatel Elektrárny Prunéřov II., který již v roce 2022 otevřeně oznámil přehodnocení svých původních plánů a požádal o novou výjimku “na dožití”. Jako kompenzaci nabídl postupný útlum provozu zdroje a stanovení stropu pro maximální množství rtuti. Ten má zajistit, že z elektrárny bude do konce trvání výjimky vypuštěno méně rtuti, než kdyby byla ekologizována, a provozována po výrazně delší dobu. Podobné žádosti lze v následujících letech očekávat i u dalších zařízení. 

5) Neslavné prvenství České republiky 

Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že Česká republika patří mezi nejštědřejší státy, pokud jde o udělování výjimek z nových emisních limitů. Zatímco v České republice bylo uděleno celkem 22 výjimek z emisních limitů spojených s BAT (z toho celkem 11 rtuťových výjimek), v ostatních zemích EU byly v průměru uděleny pouze 4 výjimky na jeden stát.  V některých členských státech (např. Německo) navíc národní legislativa udělování výjimek z emisních limitů spojených s BAT vůbec neumožňuje. S tím koresponduje také skutečnost, že Česká republika patří v rámci EU mezi země s nejvyšším spadem rtuti na km2 a její obyvatelé jsou proto nejvíce ohroženi negativními dopady této toxické látky.