Chvaletice: spor o neustálé výjimky pro starou uhelnou elektrárnu

Plnit emisní limity? Příliš drahé. Chvaletice předem žádají o výjimku

V letech 2015 a 2016 zažádala elektrárna Chvaletice Ministerstvo průmyslu a obchodu o stavební povolení pro modernizaci dvou bloků, která by prodloužila jejich životnost o 10 let. Modernizace bloků B3 a B4 elektrárny proběhla a Chvaletice se nyní chystají na stejné prodloužení životnosti zbývajících bloků B1 a B2. Už dopředu však elektrárna žádá o výjimky z emisních limitů pro všechny čtyři bloky, a to na nejdelší možnou dobu, 8 let. To jednoduše řečeno znamená, že provozovatel modernizaci bloků B3 a B4 neprovedl dostatečně a ani u zbývajících bloků nemá vůbec v plánu ji provést takovým způsobem, aby elektrárna splňovala zákonné limity, které mají dle nařízení evropské legislativy vstoupit v platnost v srpnu 2021.

Během doby trvání výjimky by měla elektrárna Chvaletice vypustit o skoro 2,5 tuny rtuti a 2 600 tun oxidů dusíku více, než kdyby evropské limity dodržela. Oxidy dusíku jsou významným prekurzorem sekundárních prachových částic, které jsou velmi nebezpečné pro lidské zdraví. Rtuť je rovněž velmi nebezpečná, zejména proto, že je v životním prostředí persistentní a putuje potravním řetězcem až do lidského těla, kde škodí zejména vyvíjejícímu se lidskému plodu. Ke snížení emisí rtuti se Česká republika přitom zavázala v tzv. Minamatské úmluvě, jejímž signatářem se stala v roce 2017.

Zastupitelé Pardubic k žádosti o emisní výjimky pod tlakem dotčené veřejnosti přijali nesouhlasné stanovisko. Proti udělení výjimky v řízení protestují i další obce a spolky. Přesto krajský úřad výjimku elektrárně v červnu 2019 udělil. Spolky i obce se však proti výjimce odvolaly a uspěly - Ministerstvo životního prostředí ji zrušilo jako nezákonnou. Ministerstvo zároveň rozhodlo, že o výjimce bude v novém řízení rozhodovat Krajský úřad Olomouckého kraje, úředníky z Pardubického kraje označilo za podjaté.

Elektrárna v roce 2019 žádala také o navýšení emisních limitů pro vypouštění rtuti do Labe. Proti rozhodnutí, které umožňovalo elektrárně vypouštět o 1 kg rtuti ročně více, jsme se odvolali a uspěli jsme. Krajský úřad bude muset žádost elektrárny posoudit znovu.

Modernizace, která znamená ještě více škodlivin?

Pří přípravě modernizace prvních dvou bloků elektrárny v letech 2015 a 2016 zažádal provozovatel Ministerstvo průmyslu a obchodu o stavební povolení. Ministerstvo vydalo toto povolení, aniž by vyžadovalo provedení posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Dokonce aniž by bylo zahájeno zjišťovací řízení, v rámci kterého se má rozhodovat, zda se EIA vůbec musí provádět.

Po prodloužení životnosti má podle podkladů ke stavebnímu povolení elektrárna Chvaletice nově (v důsledku modernizace) vypouštět 57 tun zapáchajícího amoniaku ročně a také navýší emise jedovatého oxidu uhelnatého o 50 %. Protože takové množství znečištění může mít významný vliv na životní prostředí, nelze jen tak od stolu stavbu povolit. Vydáním stavebního povolení bez posouzení vlivů na životní prostředí byla z celé události současně také vyšachována odborná i laická veřejnost a dotčené obce.

Frank Bold proto v roce 2016 zažaloval Ministerstvo průmyslu a obchodu a domáhal se zrušení stavebního povolení pro nezákonnost z důvodu chybějícího posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). U první instance jsme v roce 2018 napoprvé neuspěli. Soud žalobu zamítl s tím, že pokud modernizace elektrárny vede ke snížení emisí některých polutantů (v tomto případě oxidů dusíku), není třeba posuzovat vedlejší negativní účinky instalovaných technologií (zde emise amoniaku a oxidu uhelnatého). Následně jsme však uspěli u Nejvyššího správního soudu s kasační stížností a celý spor se tak vrátil k soudu první instance. Nejvyšší správní soud konstatoval, že nelze předem vyloučit, že i technologie na snížení emisí může mít negativní vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Městský soud v Praze musel rozhodovat znovu, zejména se měl zabývat našimi výhradami k rozptylové studii předložené provozovatelem elektrárny. 

Nejvyšší správní úřad však spor ukončil, když 28.února 2020 zamítl druhou kasační stížnost. V řízení jsme namítali, že pro prodloužení životnosti bloků B3 a B4 elektrárny Chvaletice mělo být provedeno alespoň zjišťovací řízení podle zákona o EIA. Sod však konstatoval, že postup správních orgánů byl v souladu se zákonem. Svým rozhodnutím tak posvětil současnou praxi, kdy provozovatelé při prodlužování životnosti zastaralých uhelných elektráren snaží prostřednictvím kliček a výjimek vyhnout normám práva životního prostředí, které by na ně měly dopadat.

O případu ve zpravodaji

Aktuálně Pavla Hloušková

Frank Bold: Připravovaný zákon o podpoře jádra je netransparentní, ekonomické dopady pocítí domácnosti a firmy

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o podpoře jaderné energie. V červnu jej má schválit vláda a do konce roku i Poslanecká sněmovna. Zákon upravuje státní podporu ve výši až stovek miliard korun, přesto ministerstvo původně usilovalo o jeho schválení ve zrychleném legislativním procesu.

Povedlo se Eliška Beranová

Frank Bold úspěšně dokončil projekt Právo na čistý vzduch

V listopadu roku 2019 jsme úspěšně dokončili projekt Právo na čistý vzduch, na kterém jsme od roku 2016 spolupracovali s německou environmentální organizací Deutsche Umwelthilfe. Hlavním cílem projektu bylo informovat veřejnost o platných unijních předpisech upravujících ochranu ovzduší a zasazení se o lepší plnění těchto norem v České republice.

Všechny články k případu Zpravodaj Frank Bold