Poradna

Zástupce veřejnosti

Aktualizováno k právnímu stavu 8. 1. 2016

Každý, kdo chce realizovat nějaký záměr, ať už jde o velkou automobilku nebo rodinné domy či průmyslovou zónu, musí zjistit, jestli je takový záměr v souladu s územním plánem. Územní plány jsou proto vždy prvním zásadním krokem k realizaci většiny projektů.

Každý z nás má možnost se do přípravy těchto plánů zapojit a nenechat věci dojít do stadia, kdy už je účast občanů obtížná a nemá dostatečný dopad. Je důležité zajímat se o své okolí včas.

Do územního plánu tak může zasáhnout kdokoli, nejen vlastníci pozemků nebo domů, ale široká veřejnost. A právě občané mohou zmocnit zástupce veřejnosti, aby za ně jednal a komunikoval s úředníky. Zástupce veřejnosti má o něco silnější právní postavení než občané a také může mít výraznější „politický mandát“, protože je zapotřebí, aby jej zmocnilo více obyvatel, kteří mají na konkrétní věc podobný názor.

Pokud se občané rozhodnou zástupce zmocnit, neznamená to, že by nemohli sami podávat připomínky, nebo dotčení vlastnici i námitky, jejich práva zůstanou nedotčená. Proč je tedy výhodné zástupce při územním plánování mít? Především proto, že připomínky, které se běžně k zásadám územního rozvoje nebo územním plánům (a také regulačním plánům) podávají, jsou pro úředníky v podstatě nezávazné. Musí je pouze „zohlednit“, a to v praxi bohužel mnohdy znamená pouze formální vypořádání důležitých podnětů tak, aby co nejméně překážely jiným záměrům. Naproti tomu zástupce veřejnosti může podat námitku. A o těch musí úředníci rozhodnout. Proti rozhodnutí o námitkách může zástupce podat podnět k přezkumu (tj. něco jako žádost o přezkoumání správnosti). Dále může podat proti tomuto rozhodnutí žalobu podle § 65 a násl. soudního řádu správního. Proti rozhodnutí o námitkách ale není možné podat odvolání ani rozklad. A nemůže podat ani žalobu na zrušení územního plánu.

Jak zmocnit zástupce veřejnosti

Kdo se může stát zástupcem veřejnosti? Může jím být prakticky kdokoli – vlastník pozemků, které jsou ohrožené výstavbou (fyzická osoba), spolkyhájící přírodu v obci (právnická osoba) nebo třeba obyvatel kraje. Nemusí mít v obci nebo kraji bydliště ani sídlo, je pouze zapotřebí, aby měl plnou svéprávnost(tj.plnoletáosoba, nebo řádně vzniklá právnická osoba). Přesto může být lepší zmocnit zástupce, kterého občané znají a budou v něj mít více důvěry.

Zástupce nemusí být pouze jeden, naopak, může jich být více, každý může podat jednu nebo více různých námitek (které by měly mít vztah k původní věcně shodné připomínce). Stačí ale zmocnit jednoho zástupce, který může uplatnit více než jednu námitku zároveň. Každý občan může zmocnit více zástupců.

Zástupce musí zmocnit stanovený minimální počet občanů (ale samozřejmě čím více, tím lépe – z hlediska upozornění politiků na problém). V tabulce je přehledně znázorněno, kolik lidí je zapotřebí:

Tabulka: Minimální počty občanů pro zmocnění zástupce veřejnosti

  • Zásady územního rozvoje

1/10 občanů obce na území kraje s méně než 2000 obyvateli nebo  

200 občanů obce na území kraje s 2000 a více obyvateli nebo

500 občanů kraje  

  • Územní plán obce

200 občanů obce s 2000 a více obyvateli

1/10 občanů obce s méně než 2000 obyvateli

Je vhodné formulovat zmocnění pro zástupce veřejnosti obecněji tak, aby např. bylo možné zmocnění využít i při opakovaném projednání územního plánu (pokud bude přepracován). Do zmocnění lze uvést, že se vztahuje k celému projednání návrhu územního plánu. Zmocnění by mělo být dostatečně konkrétní, postačí však vztažení zmocnění k oblasti, která je pro námitku klíčová, např. plánovaná plocha pro velkoobchod. Není vhodné vypisovat do zmocnění konkrétní parcely, neboť při přepracování územního plánu může dojít k jinému rozvržení plánovaných ploch a vznikne nutnost opětovného získání podpisů.

Nestačí ovšem sebrat podpisy od stanoveného počtu občanů. Všichni, kdo chtějí zmocnit zástupce, musí uplatnit tzv. věcně shodnou připomínku. Věcně shodná připomínka se má jednoduše týkat konkrétního shodného tématu, kupř. nesouhlasu s výstavbou silnice nebo satelitního městečka.

Příklad: Pokud se jedná o obec s 340 obyvateli a občané hodlají zmocnit zástupce veřejnosti, aby podal námitku k zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje, potřebují získat podpisy nejméně 34 obyvatel. V Brně by ale potřebovali alespoň 200 obyvatel ke zmocnění zástupce nebo by museli získat 500 podpisů od občanů celého Jihomoravského kraje.

Kdo je občan obce nebo kraje?

Zdůraznili jsme, že zástupce nemůže být zmocněn kýmkoli. Této možnosti mohou využít pouze občané kraje nebo obce, kteří mohou být relativně nejvíce dotčení navrhovaným plánem (ostatní mohou návrh alespoň připomínkovat).

Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu.  Podobné je to s občany kraje – jsou to fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

Vždy ověřte, zda ten, kdo chce podpořit zmocnění zástupce je opravdu občan obce nebo kraje!

Kdy zvolit zástupce – tlačí vás čas

Zástupce nemohou občané zvolit kdykoli. Je třeba, aby proces přípravy návrhu územního plánu nebo zásad územního rozvoje pokročil do určitého stadia.  Občané totiž mohou připomínkovat až hotové a zveřejněné návrhy, které už předjednaly příslušné úřady a které prošly posouzením vlivů. Právě tak zástupce může podat námitku až ke zveřejněnému návrhu.

Je však dobré sledovat přípravu zásad nebo územního plánu vždy s předstihem, zajímat se o zadání zásad nebo územního plánu a připravit si podle jeho obsahu věcně shodné připomínky, zmocnění i námitku zástupce (a počítat s tím, že možná bude třeba drobných úprav) a samozřejmě oslovit předem dostatečný počet občanů. Po zveřejnění návrhu totiž nebudete mít už tolik času.

Podle stavebního zákona úřad totiž musí nechat návrh zveřejněný jenom 30 dní (počítáno od prvního dne zveřejnění vyhlášky). Lhůta může být úřadem samozřejmě prodloužena, ale stává se tak jen zřídkakdy. Na konci lhůty se už může konat veřejné projednání.

Co může úřad požadovat

Úřadu, který pořizuje návrh zásad nebo územního plánu musíte doručit (písemně nebo na podatelně) především věcně shodnou připomínku a samozřejmě zmocnění zástupce, které budou doloženy seznamem podpisů občanů obce nebo kraje (podpisovou listinou). V podpisové listině musí být uvedeno jméno a příjmení, trvalý pobyt nebo pobyt, popřípadě adresa místa pobytu v zahraničí a podpis osob.

Podpisová listina musí být doplněna o prohlášení, že jmenovaného zástupce veřejnosti podepsaní zmocňují k podání námitky na základě věcně shodné připomínky a k projednání této námitky podle tohoto zákona, a prohlášením zástupce veřejnosti. Toto prohlášení obsahuje jméno a příjmení zástupce veřejnosti, jeho trvalý pobyt nebo pobyt a podpis, že toto zmocnění přijímá.

Stavební zákon sice neříká, jaké údaje by měla uvést právnická osoba, která by byla zástupcem, ale lze očekávat, že by to měl být alespoň název, sídlo, IČO a statutární zástupce.

Oprávnění zástupce

Zástupce především podává po svém zmocnění a na jeho základě námitku k návrhu zásad nebo územního plánu.

Pozor! Námitky a připomínky se uplatňují písemně a musí být opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje (a to i tehdy, když jsou uplatněny až při veřejném projednání, nestačí námitku jenom přednést a čekat, že bude zaprotokolována a vzata v potaz).

Současně je ale vhodné, aby zástupce na veřejném projednání aktivně vystoupil, námitku zopakoval a trval na jejím vyřešení a zakomponování do návrhu. Po rozhodnutí o námitce může podat podnět k přezkumu tohoto rozhodnutí.

Pozor! Zástupce veřejnosti nemá podle dosavadního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu možnost podat k soudu žalobu proti územnímu plánu nebo jeho části. Může podat pouze žalobu proti rozhodnutí o námitkách.

Proto je dobré, aby vždy, když se jedná o nějaký kontroverzní záměr, se kterým nesouhlasí větší počet občanů nebo také obec či obce dotčené tímto záměrem, aby i tyto obce podaly včas své námitky či připomínky (záleží na tom, o jaký druh územního plánu jde). Rovněž je žádoucí, aby se ozvali i vlastníci nemovitostí, kterých se zamýšlený záměr dotkne (dotčení vlastníci), a kteří s daným záměrem nesouhlasí. Obce i dotčení vlastníci mohou žalobu k soudu podat bez větších problémů.

Zmocnění krok za krokem

Skloubit práci s připomínkováním územních plánů a ještě zmocněním zástupce veřejnosti, komunikací s veřejností a úředníky nebo i médii není snadné. Proto si shrneme, jak přesně v praxi provést zmocnění a jaké kroky je třeba podniknout.

1. Sledujte pravidelně úřední desku.

Úřad ji musí mít ve fyzické podobě (zpravidla někde u budovy úřadu) a v elektronické na internetu. Pokud víte, že by se měly připravovat Zásady územního rozvoje nebo územní plán pro obec, na které Vám záleží, sledujte také oficiální webové stránky úřadu a třeba i místní noviny. Čím dříve se o přípravě územního plánu dozvíte, tím více spoluobčanů, spolků nebo obcí můžete oslovit a požádat je o spolupráci.

Pozor! Ani vlastníci ani nikdo další není při územním plánování informován osobně, např. doručením poštou!

2. Zjistěte si informace.

Jakmile zjistíte, že by se měly zásady nebo územní plán připravovat nebo už dokonce jsou v nějakém stadiu rozpracovanosti, zjistěte od úřadu co nejvíce informací – především o plánovaném datu zveřejnění návrhu a veřejného projednání. Na jejich základě bude moci lépe zorganizovat zapojení veřejnosti a zmocnění zástupce do přípravy zásad nebo územního plánu.

3. Vyberte zástupce a informujte spoluobčany.

Pokud nesouhlasíte se záměrem, který má být zahrnut do územního plánu, najděte vhodného zástupce veřejnosti a dotčené vlastníky. Také se obraťte na obec – pokud tedy víte, že její představitelé mohou mít k danému záměru výhrady. Obejděte lidi v obci, informujte je na veřejné schůzce o záměru, jednejte s místním spolkemna ochranu přírody a krajiny, sejděte se s dotčenými vlastníky, kteří mohou následně podat žalobu (ti sice nemají možnost podat námitku k zásadám, ale k územním plánům ano). Nezapomeňte, že pro zmocnění zástupce budete potřebovat určitý minimální počet podpisů!

4. Vypracujte věcně shodnou připomínku a text zmocnění zástupce veřejnosti.

Už na základě zadání územních plánů můžete vypracovat koncept věcně shodné připomínky a zmocnění, které pak, po zveřejnění návrhu, jen upravíte. Ušetří vám to čas a budete se moci soustředit na komunikaci s občany a sbírání podpisů. Kvalitně zpracovaná věcně shodná připomínka bude sloužit i jako základ pro námitku zástupce. V podstatě ji můžete jen zkopírovat. Věcně shodnou připomínku i zmocnění můžete spojit, ušetří vám to čas a vysvětlování, protože občané se budou moci podepsat najednou pod oba dva dokumenty (resp. dvě části téhož dokumentu).

5. Zveřejnění návrhu a veřejné projednání.

Když na úřední desce najdete vyhlášku o zveřejnění návrhu územního plánu, zjistěte si, kolik dnů vám zbývá do veřejného projednání. Na veřejném projednání máte možnost uplatnit námitky a připomínky. Nejpozději je však můžete uplatnit 7 dnů po veřejném projednání.

6. Sbírejte podpisy.

Po zveřejnění návrhu upravte věcně shodnou připomínku a zmocnění zástupce. S podpisovou listinou obcházejte občany, dejte ji k podpisu do kavárny, knihovny nebo na jiné místo (zde může být riziko, že někteří občané neuvedou všechny údaje nebo listinu podepíše někdo, kdo není občanem obce nebo kraje). Můžete uspořádat i podpisovou akci.

7. Doručte úřadu podpisové listiny. 

Pokud už jste zajistili dostatečný počet podpisů, zašlete věcně shodnou připomínku, zmocnění a podpisové listiny úředníkům. Můžete všechno odnést i na podatelnu a nechat si potvrdit na kopii převzetí (bude Vám sloužit jako důkaz o doručení).

8. Vypracujte a doručte námitku. 

Na základě věcně shodné připomínky vypracujte námitku, kterou bude zástupce veřejnosti uplatňovat. Námitku může zástupce veřejnosti doručit současně s věcně shodnou připomínku a zmocněním anebo poté, co již připomínku a zmocnění úřadu zaslal. Nelze ale nejprve zaslat námitku a až poté připomínku se zmocněním. Námitku zaneste na podatelnu úřadu a nechte si potvrdit převzetí na její kopii (opět Vám bude sloužit jako důkaz o doručení).

9. Jděte na veřejné projednání.

Na veřejném projednání může zástupce uplatnit námitku i ústně, nemá to sice již význam z právního hlediska, ale z politického může být dobré se o problému pobavit s úředníky tváří v tvář. Zároveň si ji vyslechnou i další přítomní občané.

10. Sledujte dále proces vypořádání námitky.

Proti negativnímu rozhodnutí o námitce (či námitkách) můžete podat podnět k přezkumu vydaného rozhodnutí (zejména pokud se domníváte, že rozhodnutí úřadu je nezákonné, že se úřad s Vašimi argumenty dostatečně nevypořádal, nebo že v odůvodnění úřadu jsou nesmyslnosti).

11. Schválil úřad územní plán a námitku nerespektoval?

Zvažte žalobu. Žalobu na zrušení územního plánu mohou podat sice pouze dotčení vlastníci, zástupce veřejnosti může ale podat žalobu na zrušení rozhodnutí o námitkách.

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více