Zástupce veřejnosti: jak a proč ho zmocnit?
ObsahPlánuje Vaše obec, že změní nebo pořídí nový územní plán, a vy byste se chtěli do územního plánování aktivně zapojit? Máte kolem sebe další občany, kteří mají na konkrétní věc podobný názor jako vy? V takovém případě by Vám mohlo být k užitku spojit síly s ostatními a zmocnit někoho z vás zástupcem veřejnosti. Zástupce veřejnosti má totiž v procesu územního plánování silnější postavení než ostatní. To, koho a jak můžete zástupcem veřejnosti zmocnit a čím to pro vás může být výhodné, se dočtete v tomto manuálu.
Do územního plánování se můžete zapojit i sami za sebe, aniž byste k tomu museli zmocňovat zástupce veřejnosti. Obecné informace o tom, jak se můžete aktivně podílet na pořizování různých nástrojů územního plánování, se můžete dočíst v manuálu Jak se zapojit do územního plánování. Podrobnější informace k tomu, jak se zapojit při přijímání územního plánu, se dočtete v manuálu Jak se podílet na plánování obce. Pokud o územním plánování slyšíte prvně nebo si nejste jistí, k čemu slouží, doporučujeme vám k pročtení manuál Co je to územní plánování.
Proč je výhodné zmocnit zástupce veřejnosti?
Připomínky a podněty veřejnosti nejsou pro úřady závazné
Územního plánování obce a kraje se může účastnit každý. Může proti návrhu nástroje územního plánování uplatnit připomínky, ve kterých úřadu, který návrh pořizuje, sdělí, proč s návrhem nesouhlasí. Úřady se připomínkami musí zabývat, ale nejsou pro ně závazné – nemusí proto zdůvodňovat, jak o připomínkách rozhodly.[1]
Kdokoliv může dále podat podnět k tomu, aby příslušné orgány přezkoumaly, jestli jsou územní plány nebo zásady územního rozvoje v souladu se zákonem.[2] Podnět je ale opět pro příslušné orgány nezávazný a je na jejich uvážení, zda přezkum zahájí.[3]
Tyto způsoby, díky kterým se může široká veřejnost do územního plánování zapojit, jsou v praxi tedy poměrně slabým nástrojem. Zákon proto vymezuje konkrétní okruh osob, které mají při územním plánování silnější postavení než široká veřejnost. Jednou z těchto osob je i zástupce veřejnosti. Dalším je dotčený vlastník, ke kterému vás odkazujeme na manuál Dotčený vlastník: Kdo to je a jaká má v územním plánování práva?
Zástupce veřejnosti může podat námitky i žalobu
Proč je tedy výhodné zástupce veřejnosti mít? Zástupce veřejnosti má v územním plánování silnější postavení, než které byste získali jako jednotlivci (pokud nejste dotčeným vlastníkem). Zástupce veřejnosti může prosazovat zájmy více občanů, kteří mají na územní plánování stejný názor. Může:
- Podat námitky proti návrhu nástroje územního plánování. [4] O námitkách musí úřad rozhodnout a své rozhodnutí řádně odůvodnit.[5]
- Územní plán nebo zásady územního rozvoje zažalovat.[6] Soudy se musí žalobou zabývat vždy.
Podrobnější informace o námitkách a čím se liší od připomínek, se dočtete v manuálu Jak se zapojit do územního plánování. Tomu, jak zažalovat zásady územního rozvoj nebo územní plán, se věnujeme v manuálu Jak napadnout územní plán a zásady územního rozvoje.
Kdo se může stát zástupcem veřejnosti?
Zástupcem veřejnosti se může stát fyzická i právnická osoba. Fyzická osoba musí být zároveň plně svéprávná. Zástupcem veřejnosti se tedy můžete stát vy osobně nebo jiná vhodná osoba či například spolek, který v obci nebo kraji působí.
K tomu, abyste se mohli stát zástupcem veřejnosti, vás musí veřejnost zmocnit. Zákon přitom stanovuje minimální počet občanů, kteří musí zástupce veřejnosti zmocnit. Minimální počet občanů, který je ke zmocnění potřeba, se liší podle toho, kolik žije obyvatel v obci nebo kraji. To, kolik občanů obce nebo kraje vás musí zmocnit, pokud se chcete jako zástupce veřejnosti zapojit do územního plánování obce nebo kraje shrnují následující tabulky:[7]
Územní plánování obce
Počet obyvatel v obci |
Minimální počet občanů, který je ke zmocnění potřeba. |
méně než 2 000 obyvatel |
alespoň 1/10 občanů obce |
2 000 a více obyvatel |
nejméně 200 občanů obce |
Územní plánování kraje
Počet obyvatel v obci, která se nachází na území kraje |
Minimální počet občanů, který je ke zmocnění potřeba |
méně než 2 000 obyvatel |
alespoň 1/10 občanů obce |
2 000 a více obyvatel |
nejméně 200 občanů obce na území kraje |
|
nejméně 500 občanů kraje |
Občanem obce je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Občanem kraje je fyzická osoba, která je hlášeno k trvalému pobytu v obci, která se nachází v územním obvodu kraje. Zástupce veřejnosti může zmocnit nejen občan České republiky, ale i cizinec, který je občanem Evropské unie a v obci nebo kraji má alespoň přechodný pobyt.[8]
Zmocnění zástupce veřejnosti - krok za krokem
Jak tedy můžete zástupce veřejnosti zmocnit? Nejprve musíte najít potřebný počet občanů, kteří chtějí aby je zástupce veřejnosti zastupoval. K tomu, abyste zástupce veřejnosti zmocnili, musíte dále předložit:
- seznam občanů, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku,
- podpisovou listinu,
- prohlášení zástupce veřejnosti, ve kterém zástupce přijme zmocnění.
- Ke zmocnění zástupce veřejnosti můžete využít náš vzor Zmocnění zástupce veřejnosti a věcně shodná připomínka.
Sepište věcně shodnou připomínku
Věcně shodná připomínka se musí týkat konkrétní věci, na kterou mají občané stejný názor (např. všichni nesouhlasí s výstavbou silnice nebo průmyslové zóny). Předtím, než začnete sbírat podpisy, věcně shodnou připomínku alespoň v základu odůvodněte.
Sesbírejte podpisy
K tomu, abyste zástupce veřejnosti zmocnili, musíte předložit seznam občanů, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku.
K seznamu zároveň připojte podpisovou listinu. Do podpisové listiny uveďte:
- jména a příjmení všech občanů, kteří se rozhodli zástupce zmocnit,
- místo jejich trvalého pobytu,
- prohlášení občanů o tom, že jmenovaného zástupce zmocňují k tomu, aby podával námitky na základě věcně shodné připomínky a námitku projednal.[9]
Prohlášení občanů v podpisové listině můžete formulovat obecněji tak, abyste ho mohli příp. využít i při opakovaném projednání územního plánu. Do zmocnění můžete uvést, že se vztahuje k celému projednání návrhu územního plánu.
Sepište prohlášení zástupce veřejnosti, ve kterém zmocnění přijme
Kromě podpisové listiny a seznamu občanů musíte předložit prohlášení zástupce veřejnosti, ve kterém bude stát, že zástupce zmocnění přijímá. Prohlášení musí obsahovat:
- jméno a příjmení zástupce veřejnosti,
- místo jeho trvalého pobytu,
- jeho podpis.[10]
Všechny listiny předložte na úřadě
Všechny potřebné dokumenty předložte úřadu, který nástroj územního plánování pořizuje. Územní plány nemusí vždycky pořizovat úřad obce, pro kterou bude územní plán platit. Územní plány pořizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností.[11] Pokud má obec, která nevykonává rozšířenou působnost, úředníka, který splňuje kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost, může plán pořídit přímo její obecní úřad.[12] Zásady územního rozvoje pořizuje krajský úřad.[13]
Dokumenty můžete úřadu předložit dříve než námitku zástupce veřejnosti nebo současně s ní.
Jako zástupce veřejnosti podejte námitku
Na základě zmocnění a věcně shodné připomínky můžete jako zástupce veřejnosti podat námitku. Znění námitky nemusí být totožné jako znění věcně shodné připomínky, námitka se ale musí týkat stejné konkrétní věci, kterou v územním plánu nebo zásadách územního rozvoje napadáte. Námitku můžete odůvodnit podrobněji až poté, co zástupce veřejnosti zmocníte.
S námitkou můžete vystoupit na veřejném projednání. V každém případě jí ale uplatněte u úřadu, který nástroj územního plánování pořizuje (obecní úřad obce s kvalifikovaným úředníkem, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad) písemně. Námitku můžete uplatnit nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy se konalo veřejné projednání konkrétního návrhu.[14]
K podání námitky můžete využít náš vzor Námitky zástupce veřejnosti.
[1] Připomínky k zásadám územního rozvoje upravuje zákon v § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, připomínky k územnímu plánu v § 52 odst. 3 a § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon a připomínky k regulačnímu plánu v § 67 odst. 2 a 4 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon
[3] § 95 odst. 1 ve spojení s § 174 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
[4] § 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon a § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon
[5] § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve spojení s § 40 odst. 2 § 53 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon.
[6] Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015-182 je zástupce veřejnosti oprávněný k tomu, aby podal návrh na zrušení opatření obecné povahy na základě § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní.
[8] K tomuto závěru můžeme dojít analogicky na základě nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2010, sp. zn. IV.ÚS 1403/09. Ten pod pojem občan obce zahrnul pro účely naplnění minimálního počtu občanů, kteří jsou potřeba k oddělení části obce, i občany Evropské unie.
[12] § 6 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, požadavky jsou uvedeny v § 24 stavebního zákona
[14] Tato lhůta vyplývá u návrh zásad územního rozvoje z § 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon a u návrhu územního plánu z § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon.