Jak nezmeškat lhůtu? Zásady počítání lhůt

Otevřít kalkulačku lhůt

Pokud se budete účastnit jakéhokoliv správního řízení, například v souvislosti s ochranou životního prostředí, setkáte se s tzv. procesními lhůtami - lhůtami k učinění nějakého úkonu (lhůta pro podání odvolání, lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí apod.). Tento manuál vám poskytne informace o tom, jak lhůty počítat, o důsledcích jejich zmeškání a o možnostech prominutí zmeškání.

Zásady počítání lhůt

S lhůtami přijdete nejčastěji do styku v písemnostech vydaných správním orgánem. Úřad na základě zákona stanoví, v jaké lhůtě má účastník řízení učinit konkrétní úkon. Pokud zákon lhůtu neurčuje, může ji stanovit i úřad sám. Tuto lhůtu může úřad na žádost účastníka přiměřeně prodloužit.

Zákon stanoví pravidla pro počítání lhůt ve správním řádu[1]. Pokud je provedení úkonu v řízení vázáno na lhůtu, pak platí následující:

a) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.[2]

Příklad: Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí je 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Pokud je rozhodnutí správního orgánu účastníku řízení doručeno ve čtvrtek 10.4., začíná patnáctidenní lhůta běžet v pátek 11.4. a skončí v pátek 25.4. Protože se jedná o procesní lhůtu, musí být do půlnoci 25.4. odvolání podáno na poště nebo zasláno na úřad prostřednictvím datové schránky. Více o různých typech lhůt se dočtete v našem manuálu.

b) Lhůty, které jsou určené podle týdnů, měsíců nebo let, končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce.

Příklad: Účastník řízení může podat žádost o obnovu pravomocně skončeného řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl.[3]  Pokud se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl 24. května, musí podat žádost o obnovu nejpozději 24. srpna. Pokud by se o důvodu obnovy dozvěděl 30. listopadu, posledním dnem lhůty je 28. únor.

c) Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.[4]

Příklad: Pokud je rozhodnutí správního orgánu účastníku řízení doručeno v pátek, začíná patnáctidenní lhůta pro podání odvolání běžet v sobotu (1. den) a měla by uplynout opět v sobotu (15. den). V souladu s tímto pravidlem je ale posledním dnem lhůty následující pondělí (17. den), odvolání je tak možné podat nejpozději v pondělí.

d) Lhůta je zachována, pokud je posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu[5] anebo je-li v tento den poštovní zásilka obsahující podání předána na poště. Toto platí pouze o tzv. procesních, nikoli o hmotněprávních lhůtách. Jak od sebe lhůty odlišit se dočtete v manuálu Jak si pohlídat lhůty v jednání s úřady a soudy.

Příklad: Pokud je posledním dnem lhůty pro podání pátek 12. listopadu a v tento den podání dodáte na podatelnu příslušného úřadu, stihli jste podání učinit včas.

Podle správního řádu jsou všechny lhůty pro provedení určitého úkonu v řízení lhůtami procesními.[6] To znamená, že pro učinění úkonu ve lhůtě postačuje, že byla poslední den lhůty předána k přepravě (rozhodné je zde poštovní razítko, datum doručení do datové schránky nebo potvrzení o podání na příslušnou podatelnu).

Pokud není jisté, zda byl úkon učiněn ve lhůtě nebo ne, lhůta se považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak. Platí tedy, že v pochybnostech má úřad jednat ve prospěch účastníka, dokud a pokud se neprokáže, že lhůta po právu uplynula.

Co když se doručuje na úřední desce?

Když se doručují písemnosti na úřední desce (tzv. veřejnou vyhláškou), musí na "fyzické" i elektronické úřední desce nejprve patnáct dní viset, aby se s nimi mohli všichni dotčení seznámit.[7]

Teprve patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Od tohoto dne doručení se tak začínají počítat lhůty, např. pro podání odvolání.

Písemnosti se na úřední desce doručují, pokud se jedná o řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) nebo pokud se jedná o řízení navazující na proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) anebo pokud tak stanoví zákon.

Příklad: Pokud je územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce ve středu 9. července, začíná se 15 dní pro doručení počítat od čtvrtka 10. července (1. den) a doručeno všem účastníkům bude ve čtvrtek 24. července (15. den). Následně teprve začíná běžet lhůta 15 dnů pro podání odvolání. Začíná běžet v pátek 25. července a skončí v pátek 8. srpna.

Pozor na případy, kdy je vyvěšeno na úřední desce v pátek

V takovém případě začíná běžet 15 dnů pro doručení hned v sobotu a doručeno je opět v sobotu, za dva týdny. Lhůty pak běží hned od neděle, např. pro podání odvolání nebo žaloby.

Příklad: Pokud je územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce v pátek 11. července, začíná 15 dní pro doručení běžet v sobotu 12. července (1. den) a doručeno všem účastníkům bude v sobotu 26. července (15. den). Lhůta pro podání odvolání začne v tomto případě běžet v neděli 27. července a měla by skončit opět v neděli 10. srpna. Protože poslední den lhůty pro podání odvolání připadl na neděli, bude možné podat odvolání nejpozději v pondělí 11. srpna (jak bylo vysvětleno výše).  

Následky promeškání lhůty

České právo se opírá o mnohé zásady, které formulovali už staří Římané. V případě lhůt se do velké míry uplatňuje zásada „vigilantibus iura scripta sunt“ (práva náležejí bdělým). V praxi to znamená, že každý je zodpovědný za to, aby si sám hlídal relevantní oznámení, lhůty a svá práva. Právo jen málokdy dává lidem „druhou šanci“. Každý tak musí svá práva hájit a uplatňovat včas, jinak už buď nemůže vymáhat jejich ochranu, nebo o ně přijde úplně. Promeškání lhůty tak může mít v řízení nenapravitelné důsledky.

Ve správním řízení se zásadně jedná o lhůty k učinění určitého úkonu. Pokud účastník ve lhůtě úkon neučiní, ztrácí obvykle možnost jej učinit, pokud se nejedná o zcela výjimečné okolnosti, za kterých je možné uvažovat o prominutí zmeškání lhůty – viz níže.

Příklad: Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí, je 15 dnů. Zmeškání této lhůty znamená pro účastníka řízení, že:

• promeškal možnost namítat nezákonnost rozhodnutí, jeho věcnou nesprávnost nebo nedostatečné vypořádání svých námitek u nadřízeného orgánu v rámci odvolacího řízení,
  • pokud se neodvolá jiný z účastníků řízení, nabude rozhodnutí právní moci a stane se vykonatelným[8],
  • ztratil možnost podat proti rozhodnutí (stavebnímu povolení) správní žalobu – tu může totiž podat vždy až po vyčerpání řádných opravných prostředků, tedy zejména odvolání.[9] Pokud odvolání nepodá, nemůže se následně domáhat ochrany svých práv u soudu.
  • Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí – 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. To nastává okamžikem doručení do vlastních rukou nebo uplynutím patnáctidenní lhůty u doručení veřejnou vyhláškou na úřední desce.
  • Lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí – 2 měsíce ode dne oznámení konečného rozhodnutí (rozhodnutí o odvolání).
  • Lhůta pro podání námitek v územním nebo stavebním řízení – do skončení ústního jednání (podpisu protokolu posledním účastníkem), anebo pokud ústní jednání není nařízeno, určí úřad alespoň patnáctidenní lhůtu pro uplatnění námitek.
  • Lhůta pro podání písemného vyjádření k oznámení záměru v procesu EIA – 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení.
  • Lhůta pro podání písemného vyjádření k dokumentaci EIA – 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci.[10]

Některé důležité zákonné lhůty pro účast veřejnosti

Prominutí zmeškání lhůty - navrácení v předešlý stav

Pokud se stane, že lhůtu zmeškáte, existují případy, kdy lze toto zmeškání prominout, tj. navrátit v předešlý stav.[11] Podle tohoto ustanovení může být:

1. Prominuto zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě (podání odvolání, podání námitek v územním řízení apod.).
2. Povoleno zpětvzetí nebo změna obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit (zejména proto, že lhůta pro zpětvzetí nebo změnu už uplynula). Příkladem je rozšíření obsahu žádosti o stavební povolení.

Podmínkou prominutí vždy je, že účastník řízení nemohl úkon učinit ze „závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění“. Tyto důvody musí mít objektivní povahu. Nepříznivý zdravotní stav se za závažný důvod považuje pouze tehdy, pokud přímo bránil účastníkovi úkon provést.

O prominutí zmeškání úkonu můžete jako účastník řízení požádat správní orgán, který řízení vede, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která vám bránila úkon učinit (např. do 15 dnů po propuštění z hospitalizace v nemocnici). S žádostí o prominutí musíte zároveň spojit i zmeškaný úkon (podat odvolání, námitky, žádost o obnovu řízení), jinak se žádostí o prominutí nebude správní orgán, který danou věc projednává, zabývat.

Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul více než jeden rok.

Pokud jde o změnu obsahu nebo zpětvzetí podání, můžete o ně požádat nejpozději do vydání rozhodnutí. Správní orgán může povolit zpětvzetí nebo změnu obsahu podání jen v případě, že vám coby podateli hrozí vážná újma.