Poradna

Nadřazené kategorie: Správní řízení,

Kdy a jak se obrátit na Veřejného ochránce práv?

Vytvořeno dne 25. 7. 2011 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Veřejný ochránce práv (tzv. ombudsman, dále také "VOP") je státním orgánem stojícím mimo veřejnou správu, který podle § 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv působí k ochraně osob před jednáním správních úřadů. Veřejný ochránce práv odpovídá za výkon funkce pouze Poslanecké sněmovně, tudíž není podřízen žádnému úřadu, ministerstvu ani vládě. Veřejný ochránce práv je orgánem, který svojí nezávislou a nestrannou činností přispívá k ochraně základních práv a svobod.

Kdy se na VOP obrátit

Protože veřejný ochránce práv stojí mimo veřejnou správu, není dalším odvolacím orgánem. Veřejný ochránce práv by měl sloužit jako jeden z posledních kroků obrany proti nezákonnému nebo nevhodnému jednání úřadů v určitém okruhu otázek, zejména v případě systémových problémů lidských práv a veřejné správy. Primární cestou obrany je vždy využití prostředků podle správního řádu (řádné a mimořádné opravné prostředky, ochrana proti nečinnosti orgánu nebo stížností proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu)[1] a na VOP se obracet až pokud:

  • je jednání úřadu v rozporu s právem, například pokud se domníváte, že máte být účastníkem řízení, ale orgán vás odmítá za účastníka považovat,
  • jednání úřadu neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, například v případě, když se domníváte, že se k vám úřad nebo úředník chová arogantně nebo nevhodně,
  • je úřad nečinný, například nevydal rozhodnutí nebo nezahájil řízení.

Působnost veřejného ochránce práv[2]  je velmi široká. VOP může řešit postupy a kontrolovat široké množství úřadů, a to ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu (např. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání nebo Úřad průmyslového vlastnictví), také na úřady ministerstvům podléhající (např. Česká správa sociálního zabezpečení, Česká inspekce životního prostředí, katastrální úřady nebo úřady práce).  VOP může provádět šetření také u orgánů územních samosprávných celků při výkonu státní správy (např. stavební nebo matriční úřad).

Vedle stížností na úřady se ombudsman zabývá ochranou osob omezených na svobodě, otázkami spojenými s diskriminací, právy zdravotně postižených a některými otázkami spojenými s cizinci ze zemí EU nebo mimo ni.

VOP naopak nemůže dohlížet na Parlament ČR, prezidenta ČR, vládu, Nejvyšší kontrolní úřad, zpravodajské služby, orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a soudy.[3] Jeho působnost se nevztahuje ani na orgány územní samosprávy působící v samostatné působnosti, tedy například na zastupitelstva obcí nebo krajů.

Podle § 10 zákona o VOP má každý právo obrátit se pomocí podnětu na VOP ve věci, která podléhá jeho působnosti, a to jak písemnou, tak ústní formou. Podnět adresovaný veřejnému ochránci práv nepodléhá žádnému poplatku. Pokud se podnět týká rozhodnutí nebo opatření či událostí, je nutné tento podnět podat do jednoho roku od nabytí právní moci daného rozhodnutí nebo opatření.

Co musí obsahovat podnět

Podnět veřejnému ochránci práv musí obsahovat:[4]

  • vylíčení podstatných okolností věci včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem. V tomto bodě podání je tedy nutno sdělit všechny informace a skutečnosti, které mohou být pro podnět významné Tato část by případně měla zahrnovat i informaci o tom, zda jste se s vaší situací již na nějaký orgán obraceli a jak s ní ten který orgán naložil,
  • označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká, tedy označení úřadu, jenž podle vás porušil zákonem stanovené povinnosti, případně jméno konkrétní úřední osoby,
  • doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě, tedy doklad o tom, že jste se snažili nastalou situaci vyřešit primárně s dotčeným úřadem. Dokladem ve smyslu tohoto bodu může být například rozhodnutí o zamítnutí stížnosti, či jiné vyjádření úřadu svědčící o tom, že jste se snažili řešit situaci primárně s dotčeným úřadem,
  • jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, tzn. údaje toho, kdo podnět podává (stěžovatel), údaje o vaší osobě, aby vás mohl VOP písemně vyrozumět, jak bylo s vaším podnětem naloženo.

Pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba přiložit jeho kopii. Můžete rovněž přiložit další relevantní listiny.

Pokud podnět neobsahuje předepsané náležitosti, VOP vyzve stěžovatele k jejich doplnění. Pokud ani ve stanovené lhůtě nebudou tyto náležitosti doplněny, VOP podnět odloží a dále se jím nebude zabývat.

Postup veřejného ochránce práv

Jestliže podnět spadá do působnosti Veřejného ochránce práv a nejsou tu dány důvody pro odložení (§ 12 zákona o VOP) nebo pro jiný postup (§ 13 zákona o VOP) veřejný ochránce zahájí šetření a písemně vás jako stěžovatele vyrozumí.

Důvody pro odložení podle § 12 zákona o VOP:[5]

  • Náležitosti podnětu podle nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě, tedy výše uvedené náležitosti na podnět nebyly doplněny ani poté, kdy vás VOP vyzval k jejich doplnění.
  • Podnět je zjevně neopodstatněný. To může například znamenat, že podáváte podnět na prošetření orgánu, na nějž se působnost VOP nevztahuje.
  • Od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku.
  • Věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta.
  • Jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

O odložení musí být stěžovatel vyrozuměn.

VOP nezahájí šetření také v případě, kdy je podnět zřejmě odvoláním nebo žalobou či jiným typem podání, odlišným od podnětu. V takovém případě vás o tomto ochránce obratem vyrozumí a poučí vás o tom, jakým způsobem a kam takové podání správně podat.

Průběh šetření a oprávnění VOP

Pokud podnět spadá do působnosti VOP a nejsou dány důvody k jeho odložení, tak VOP zahájí šetření. Šetření spočívá v získávání dokumentů a informací a shromažďování faktů. Tento postup zahrnuje vstupování do všech prostor úřadu, nahlížení do spisů a kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadu.[6] VOP může od úřadů také požadovat informace a vysvětlení nebo vydání stanoviska k právním a skutkovým otázkám. Dále může požadovat předložení spisů a jiných písemností.[7] Úřad je povinen všem těmto požadavkům vyhovět a požadované informace, spisy a stanoviska poskytnout. Ombudsman nemá předepsanou lhůtu, ve které musí šetření provést.

Skončení šetření

Po skončení šetření VOP konstatuje, zda úřad pochybil či nikoliv. Pokud k pochybení nedošlo, VOP ukončí šetření a vyrozumí o výsledku a ukončení šetření stěžovatele i šetřený úřad. Pokud VOP zjistí, že úřad porušil právní předpisy nebo se dopustil jiného pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil a uvedl, zda provedl nebo provádí opatření k nápravě daného stavu. Pokud VOP shledá tato opatření dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Pokud žádné opatření úřad neprovedl nebo marně uplynula lhůta pro podání vyjádření, sdělí VOP písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli. Součástí tohoto stanoviska je návrh opatření k nápravě.

Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl. Jestliže úřad tuto povinnost nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru ochránce nedostatečná, ochránce vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, vládu, anebo může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu. Stanoviska VOP nejsou nijak právně vynutitelná ani závazná, tudíž velmi záleží na vůli orgánu, zda doporučená opatření přijme či nikoliv.

Kdy podnět k VOP nepodávat

Jelikož je veřejný ochránce kompetentní pouze ve výše zmíněných případech, není možné se na něj obracet zejména v souvislosti s:

  • rozhodováním samosprávy obcí a měst (např. při schvalování územních plánů apod.),
  • rozhodovací činností soudů (VOP není oprávněn zasahovat do činnosti soudů nebo případně měnit jejich rozhodnutí),
  • občanskoprávními věcmi (např. rozvod manželství, smluvní závazky, aj., tyto spory jsou příslušné rozhodovat pouze soudy),
  • pracovněprávními věcmi (uzavírání či ukončování pracovního poměru apod.),
  • trestněprávními věcmi (např. pokud nesouhlasíte s uloženým trestem, zahájením nebo nezahájením trestního řízení či průběhem vyšetřování apod.).

V souvislosti s výše uvedeným není Veřejný ochránce práv také oprávněn:

Více o tom, jak vám může VOP pomoci, najdete na jeho oficiálních stránkách.


[1] § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

[2] § 1 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

[3] § 1 odst. 9 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

[4] § 11 zákona č.  349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

[5] § 12 zákona č.  349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

[6] § 15 odst. 1 zákona č.  349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

[7] § 15 odst. 2 zákona č.  349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty