Nadřazené kategorie: Životní prostředí,

Jak se zapojit do povolování těžby? - 1. část

Vytvořeno dne 7. 8. 2011 — Aktualizováno dne 18. 11. 2021.

Obsah

Těžba nerostů je činnost, která má velký vliv na životní prostředí svého okolí v mnoha ohledech. I z toho důvodu podléhá těžba komplexní právní regulaci. Pravidla upravující postup od záměru těžaře po průběh těžby naleznete v horním zákoně,[1] v zákoně o hornické činnosti,[2] a v zákoně o geologických pracích.[3]

V tomto manuálu se dozvíte, jak z hlediska práva probíhá proces povolování těžby. Naleznete v něm přehled všech relevantních správních řízení a obecný popis toho, jakými cestami se do nich může jako účastník zapojit i veřejnost.

Proces povolování těžby

Celý proces se skládá z několika správních řízení, která pro zjednodušení rozčleníme do dvou fází. Konkrétní popis jednotlivých správních řízení a činností v rámci procesu povolování těžby naleznete v našem manuálu Jak se zapojit do povolování těžby – 2. díl.

Vyhrazené a nevyhrazené nerosty

Zákon rozlišuje mezi tzv. vyhrazenými a nevyhrazenými nerosty.

Vyhrazené nerosty jsou nerosty výslovně uvedené v horním zákoně,[4] které jsou pro stát strategické, a proto nad jejich těžbou stanovuje přísnější dohled. Jedná se například o radioaktivní nerosty, ropu, uhlí, zemní plyn a další využitelné přírodní plyny, nerosty pro výrobu kovu, nerosty pro výrobu fosforu, síry, dále drahé kameny či sůl. Podle zákona jsou veškerá ložiska vyhrazených nerostů (výhradní ložiska) ve vlastnictví státu.[5] Vlastnictví pozemků zde přitom nehraje v procesu povolení těžby velkou roli.

Nevyhrazené nerosty jsou všechny nerosty, které zákon nevyjmenovává mezi těmi vyhrazenými. Jedná se např. o písek nebo štěrkopísek. Jejich ložiska jsou součástí pozemku,[6] což znamená, že i nerosty jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku.

Z tohoto základního dělení existuje výjimka. Touto výjimkou jsou nevyhrazené nerosty ve výhradních ložiscích. Jedná se o taková nahromadění nevyhrazených nerostů, u nichž bylo příslušnými orgány státní správy rozhodnuto, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj hospodářství.[7]

Hlavní dopad dělení nerostů na vyhrazené a nevyhrazené (a nevyhrazené nerosty ve výhradních ložiscích) spočívá v tom, jaké povolení je třeba získat v první fázi procesu povolování těžby.

Vyhrazené nerosty a výhradní ložiska nevyhrazených nerostů	Nevyhrazené nerosty
Povolení k provádění geologických prací.[8]	Stačí dohoda s vlastníkem pozemku.[9] Pokud jsou použity k vyhledávání a průzkumu důlní díla (šachty, komíny)[10], není třeba dohoda s vlastníkem pozemku, ale je potřeba povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly.[11]

Jak zákon chrání životní prostředí a jak těžbu?

Právní úprava povolování a průběhu těžby obsahuje pravidla chránící jak životní prostředí, tak i investici těžební společnosti. Tyto zájmy se střetávají a správní úřady musí pro vydání rozhodnutí jeden z nich upřednostnit. Takové správní uvážení musí splňovat požadavky zákonnosti, nestrannosti a zásady přiměřenosti.

Ochrana životního prostředí

Ochrana životního prostředí je realizována především správními řízeními, kde se posuzuje vliv na životní prostředí. V některých případech se veřejnost může stát účastníkem těchto řízení.

Některým z těchto řízení předchází proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jeho cílem je posoudit vliv plánovaných záměrů (těžba, průzkumné hlubinné vrty apod.) na životní prostředí a veřejné zdraví. V rámci procesu EIA se může každý vyjadřovat.

Více se o procesu EIA dozvíte v našem manuálu Co je to EIA?. O tom, jak se do něj zapojit, a vyjádřit tak svůj názor, se dočtete v našem manuálu Jak se zapojit do procesu EIA?.

Některé povinnosti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví jsou navíc zakotveny i přímo v zákonech.

Například zákon o geologických pracích stanovuje podmínky geologického průzkumu. Geologický průzkum může provádět pouze vysokoškolsky vzdělaná osoba s příslušným osvědčením odborné způsobilosti.[12] Geologické práce musí probíhat podle vypracovaného projektu, musí být zaevidované a musí být provedeny odborně, racionálně a bezpečně.[13]

Horní zákon ukládá povinnost omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí jak při projektování dolů a lomů,[14] tak při provádění hornické činnosti.[15] Obdobně jako u geologického průzkumu může hornickou činnost provádět pouze odborně způsobilá osoba, za dodržení správných technických postupů chránících jak ložisko, tak životní prostředí. Veškerá činnost se musí hlásit obvodnímu báňskému úřadu.[16]

Důležitou ochranu poskytuje i právní úprava územního plánování. Jednoduše řečeno, územní plánování je proces, při kterém se určuje, jak bude využita každá plocha, každý pozemek v České republice. Stejně jako není možné postavit dům na místě, které slouží podle územního plánu k zemědělství, není možné provádět těžební činnost tam, kde jsou např. stavební pozemky.

Jinými slovy, aby mohla započít těžba na novém místě, musí být takové využití příslušné plochy zavedeno v územním plánu. Přijímání nového územního plánu i jeho změn se mohou zúčastnit dotčení vlastníci okolních nemovitostí i spolky. Na této úrovni je prakticky možné těžbě zabránit.

Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiscích. Tyto podklady jim předávají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí.

Orgány územního plánování a zpracovatelé musí hledat řešení, jak umožnit využití nerostného bohatství, ale zároveň i zohlednit jiné zákonem chráněné zájmy, jako je ochrana životního prostředí. Pokud zájem na ochraně životního prostředí převažuje nad zájmem z využití nerostného bohatství, musí ho upřednostnit a těžbu neumožnit. Naopak, pokud úřady shledají, že převažuje zájem na těžbě, nesmí tím hledisko ochrany životního prostředí být poté opomenuto a musí se brát v potaz i nadále.

Více k územnímu plánování a jak se do něho zapojit se dozvíte v našem manuálu Územní plánování – přehled. K územnímu plánování jsme zpracovali celou sekci manuálů územní plánování.

Ochrana výhradních ložisek

V případě, že se na základě výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska zjistí vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožnují důvodně očekávat jeho nahromadění, Ministerstvo životního prostředí vydá těžební organizaci osvědčení o výhradním ložisku.[17] Toto osvědčení slouží jako ochrana investičního záměru těžaře. Ministerstvo ho proto rozešle příslušným úřadům (orgány územního plánování, obvodní báňský úřad). Tím je dosaženo toho, že zájem na těžbě výhradního ložiska je zohledněn při územně plánovací činnosti.

Ochrana mu je dále poskytnuta institutem tzv. chráněného ložiskového území. To chrání výhradní ložisko proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání, pokud se neuvažuje o jeho bezprostředním využití. Jeho zřízení navazuje na vydání osvědčení o výhradním ložisku. Správcem chráněných ložiskových území je Česká geologická služba, která spadá pod Ministerstvo životního prostředí.[18]

O stanovení chráněného ložiskového územní se vede správní řízení. Jeho popis naleznete v druhém dílu tohoto manuálu.

Jak se zapojíte do správních řízení týkajících se povolování těžby?

Právo nabízí nástroje, jakými můžete řízení o povolování těžby ovlivnit i jako veřejnost. Pravidla pro takové zapojení se ale liší podle konkrétního typu správního řízení. Obecné informace o tom, jak probíhá správní řízení naleznete v našem manuálu Jak probíhá správní řízení?

Na povolení těžby není právní nárok.[19] Obecně platí, že pokud chcete těžbě zabránit, nebo prosadit její omezenou variantu, je lepší na nic nečekat a zapojit se do prvního správního řízení nebo jiného správního procesu, který právě probíhá. Nejlepší je, když tak učiníte ještě ve fázi územního plánování. Vhodné také je se vyjádřit v rámci procesu EIA, pokud tento ve věci probíhá.

Do některých správních řízení se můžete zapojit jako fyzická či právnická osoba, jejichž právem chráněné zájmy mohou být dotčeny. Půjde zejména o situace, kdy v blízkosti plánované těžby bydlíte, nebo tam vlastníte nemovitost, jejíž užívání by bylo těžbou negativně poznamenáno.

Do všech řízení je za podmínky, že jsou navazujícími řízeními na proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) možné vstoupit jako spolek, jehož hlavním cílem podle jeho stanov je ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, existuje 3 roky nebo sesbíral 200 podporujících podpisů.[20]

Spolek se řízení může účastnit, pokud svou účast oznámí do 30 dnů od oznámení zahájení tohoto řízení na úřední desce úřadu, který EIA vedl (krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí).[21] Informace o zahájení řízení se zveřejňuje rovněž v informačním systému EIA. Je tedy důležité úřední desku pravidelně sledovat.

Pokud plánujete spolek založit, či vás zajímají různé otázky jeho fungování, odpovědi naleznete v našich manuálech věnujících se problematice spolků. Pro založení spolku jsme pro vás připravili Chytrý nástroj k založení spolku, kde vás jednoduše provedeme všemi kroky tak, aby bylo založení co nejjednodušší a úspěšné.

Konkrétní popis všech výše uvedených správních řízení a činností v procesu povolování těžby naleznete v druhé části tohoto manuálu Jak se zapojit do povolování těžby – 2. díl. Odkaz vás navede na příslušnou část.