Nejvyšší soud (ne)rozhodl v otázce náhrady občanů za znečištěné životní prostředí

Nejvyšší soud odmítl dovolání obyvatelky Ostravy, která žádá po státu náhradu nemajetkové újmy za to, že stát včas nevydal program zlepšení kvality ovzduší, jak mu ukládá zákon, a nezasadil se tak o snížení znečištění v ostravské aglomeraci, které dlouhodobě překračuje zákonem stanovené limity. Dne 16. dubna 2019 bylo rozhodnutí soudu doručeno advokátovi žalobkyně Pavlu Černému (Frank Bold).*

Případ běží od roku 2015. Jedná se o jeden z pěti případů, na kterém pracují právníci z Frank Bold a v němž soudy rozhodují o tom, kam sahá odpovědnost státu za příznivé životní prostředí, na které mají jeho občané zákonné právo. Nejvyšší soud dovolání odmítl z procesních, nikoli věcných důvodů. Jeho rozhodnutí nebude mít proto přímý dopad na další běžící případy.

„Zvažujeme podání ústavní stížnosti, protože Nejvyšší soud ve svém stručném rozhodnutí opomenul většinu argumentů dovolání a jeho závěry stojí podle nás chybné interpretaci toho, co bylo v dovolání uvedeno,“ komentoval rozhodnutí advokát Pavel Černý. Jeho hlavní výtky k rozhodnutí shrnuje článek Nešťastné rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce náhrady občanů za znečištěné životní prostředí.

===
* rozhodnutí ze dne 28. března, č.j. 30 Cdo 1447/2017-194

Projekt Právo na čistý vzduch je financován z programu Life.