Dva roky emisních limitů: Chvaletice o výjimku přišly, ale limity neplní

Nové emisní limity pro české uhelné elektrárny jsou v platnosti už dva roky. Přinesly přísnější požadavky na ochranu zdraví lidí před vypouštěním škodlivých látek, jako jsou oxidy dusíku, či mikroskopického prachu a vůbec poprvé se začalo regulovat vypouštění toxické rtuti do ovzduší. 100 ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR výjimku na rtuť nepotřebovalo. Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice. Elektrárna Chvaletice již před více než rokem o výjimku přišla, přesto limity stále neplní.

Elektrárna Chvaletice, kterou v současnosti vlastní skupina Sev.En Energy, získala z hlediska celkového množství rtuti druhou největší výjimku. Její platnost na základě žaloby připravené expertní skupinou Frank Bold 22. června 2022 pozastavil a 21. prosince 2022 následně zrušil soud, protože byla svým příliš velkým rozsahem nezákonná. Elektrárna však kvůli nečinnosti úřadů limity nemusí plnit ani více než rok po zneplatnění výjimky. Nedávno dokonce Krajský úřad Pardubického kraje rozhodl, že elektrárna nemusí emisní limity plnit až do 31. 5. 2024, přestože takové rozhodnutí je zjevně protiprávní.

„Česká republika je jednou z nejštědřejších zemí v EU, pokud jde o udělování výjimek z emisních limitů pro znečišťovatele. Limity přitom prošly dlouhým procesem příprav a konzultací, aby odrážely účinky nejlepších ekonomicky dostupných technologií. Po schválení limitů navíc následovala čtyřletá lhůta, během které se jim měly uhelné elektrárny přizpůsobit. I přesto řada z nich limity stále neplní a využívají rozsáhlé výjimky na hraně či za hranou zákona,” uvádí k situaci právnička Eliška Beranová.

Jaké jsou dopady nadlimitního vypouštění rtuti do ovzduší?

Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česko kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře. Rtuť se ve sladkovodním i mořském prostředí mění na methylrtuť, která má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Ukládá se v lidském těle a během těhotenství se postupně dostává do vyvíjejícího se organismu dítěte.