Frank Bold je u vzniku studie o proměně evropské energetiky. Klíčem k ní je modernizace elektrizační sítě

16. 2. 2024 Aktuálně

Energetika napříč Evropskou unii se mění - nejviditelnější je to na poklesu využívání uhlí a na zvyšujícím se podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě elektřiny. Cílem této proměny je především snížit závislost na fosilních palivech jako je ropa nebo uhlí, šetřit na účtech za energii a zajistit státům větší energetickou bezpečnost. Aby to však bylo možné, je nutné rozvíjet spolu s výstavbou obnovitelných zdrojů také elektrizační síť, která dokáže nové zdroje pojmout.

S velkými problémy ohledně rozvoje sítě, které brání maximálnímu využití obnovitelných zdrojů, se potýkají především země ve střední a východní Evropě (CEE). Právě na ně se proto zaměřila studie organizace Climate Action Network (CAN)sdružující více než 200 neziskových organizací z 40 evropských zemí. Nabízí řešení, jak tolik potřebný rozvoj sítí zajistit.

„Studie se zabývá jedním z bolavých míst současné energetické transformace ve střední a východní Evropě - stavem našich distribučních soustav. Kromě popisu současné situace ale nabízí i konkrétní doporučení, jak ji zlepšit. V České republice je toto téma o to důležitější, že od poloviny roku 2024 bude možné sdílet elektřinu v energetických komunitách. Tato změna, která může posílit decentralizaci české energetiky, ale nebude rychlá, pokud se nebudeme zabývat i kapacitou naší distribuční soustavy,” říká právník Jan Bakule z expertní skupiny Frank Bold, který se na studii podílel.

Problémy současného stavu sítí a jeho dopady na rozvoj OZE

Studie ukázala konkrétní výzvy, s nimiž se státy při využívání OZE potýkají a zásadní bariéry, které jim brání ve výstavbě nových projektů OZE a především v jejich připojení do sítě. Ta často nemá dostatečnou kapacitu a vlastníci energetických zdrojů proto musí nuceně snižovat výkon plánovaných elektráren a jejich přetoky do sítě. Omezení přetoků do sítě pak znemožňuje jejich účast na komunitním sdílení energie a brání využití místního potenciálu OZE.

Celkový rozvoj OZE tedy stárnoucí elektrická infrastruktura brzdí a naopak přispívá k vyšší závislosti středoevropských a východoevropských zemí na fosilních palivech, především na uhlí.

Ze zveřejněné studie vyplynuly 4 kategorie problémů, které se špatným stavem elektrizační soustavy souvisí:

Pokles OZE připojených do sítě - výstavba OZE se prodražuje a prodlužuje, případně se jejich připojení úplně zamítá.
Přetěžování sítě a s tím související omezování výroby elektřiny - pro zajištění stability sítě (vyrovnávání výroby a spotřeby elektřiny) dochází k dočasnému omezování výroby OZE, což zvyšuje náklady nejen pro výrobce a provozovatele sítě, ale i pro spotřebitele.
Narušování spolehlivosti sítě - měnící se průběh výroby elektřiny (např. vrchol výroby u fotovoltaik během dne) i její spotřeby (např. dobíjení elektromobilů) vede k větší zátěži částí distribuční sítě s dopadem na jejich spolehlivost a náklady na častější údržbu.
Ztráty elektřiny v síti - starší energetická infrastruktura vede k vyšším ztrátám energie při přenosu elektřiny touto soustavou

Proč kapacita elektrizační sítě nestačí?

Autoři studie uvádí, že aktuálně je přibližně třetina evropských distribuční sítí nízkého napětí, do které budou v budoucnu zapojovány OZE ve velkém, starší než 40 let. Do roku 2030 se pak podíl takto starého vedení může zvýšit až na 55 %. Patrné je to právě v zemích střední a východní Evropy, kde vznikala velká část infrastruktury ještě v období komunismu a nyní proto vyžaduje modernizaci. Stáří sítí je však pouze jednou z celého spektra příčin, které kapacitu sítě pro připojování OZE omezují. Studie je rozděluje do následujících kategorií:

Technické

„stárnoucí” infrastruktura distribučních sítí
změna poptávky po elektřině (tepelná čerpadla, elektromobilita) i profilu její výroby (nárůst fotovoltaiky s vrcholem výroby během poledne)
malá flexibilita některých zdrojů (uhelných a jaderných elektráren), co se týče možnosti cíleného snižování jejich výroby při přetížení sítě
opožděná digitalizace (zejména pomalá instalace chytrého měření)
opožděný přesun elektrického vedení pod zem

Ekonomické

podfinancování elektrické infrastruktury

Strukturální

nedostatečné oddělení výrobců elektřiny od distributorů na trhu
státní vlastnictví a monopolizace sítí

Společenské

opožděné zavádění možnosti agregace flexibility a akumulace
nedostatek benefitů pro běžné spotřebitele (např. dynamické tarify)

Aby bylo možné naplnit stanovené evropské cíle ohledně výroby obnovitelné energie a využít jejich potenciál naplno, je nutné tyto limity elektrické infrastruktury vyřešit. Ve druhém díle článku proto najdete sadu konkrétních doporučení pro Českou republiku.

Čtěte druhý díl článku