ZpravodajZpět na hlavní stránku zpravodaje

Konec uhlí jako dobrá zpráva pro klima i ekonomická příležitost

Aktuálně

Veřejně prospěšný tým Odpovědná energie vede Laura Otýpková zatím jen krátce, s tématy, na kterých se v něm pracuje, má ale bohatou zkušenost. Přes čtyři roky se věnuje tématu transformace české energetiky. Její práce se za tu dobu od strategií souvisejících s prosazováním konce uhlí a bezprostřední ochrany životního prostředí postupně přesunula k nastavování legislativního a společenského rámce pro přechod na obnovitelné zdroje energie. Její tým se také věnuje kauze nelegální těžby v dole Turów, pro kterou aktuálně hledá týmovou posilu.

Co je pro tebe zásadní v tvé práci?

Pro mě je to smysl a svoboda. U všech věcí, které děláme, víme přesně, proč je děláme. Nastavujeme si strategii, jak řešit důležité společenské problémy, postupujeme podle ní, vyhodnocujeme si, jak se to daří, reagujeme na aktuální výzvy. Přijde mi na tom skvělé, že můžu realizovat v práci i svoje osobní hodnoty. 

Jaké hodnoty to jsou?

Určitě ochrana životního prostředí, planety. Když se to takto řekne, lidi si často představí něco zeleného a nepraktického, nějaký prales nebo ohrožený hmyz. Ve skutečnosti je ale funkční a zdravé životní prostředí důležitou podmínkou pro život člověka. 

Jde vlastně o to, aby lidstvo dokázalo přežít na této planetě a snížily se dopady na zdraví lidí a kvalitu jejich života. Ať už je hrozbou změna klimatu nebo znečištění ovzduší. V našem týmu usilujeme o konstruktivní řešení těchto problémů v oblasti energetiky. Dlouhodobě pracujeme na tom, abychom napomohli transformaci energetiky v České republice.

Co si pod transformací energetiky představit?

Česká energetika je v současnosti zaměřená na spalování fosilních paliv, hlavně uhlí. Přitom vědci už několik desítek let přicházejí s tím, že uhlí bude potřeba něčím nahradit. Spalování uhlí se časem nutně utlumí a skončí kvůli klimatickým politikám a závazkům EU i ČR, i v důsledku působení trhu. Banky už teď nechtějí pojišťovat uhelné elektrárny nebo doly, protože ví, že se jim to dlouhodobě nevyplatí. Investice teď budou ve velkém směřovány do udržitelných aktivit. Takže česká energetika se bude muset tak či tak transformovat a opřít se o jiné zdroje energie než uhlí. Můžeme to uchopit jako příležitost. Značné množství peněz z evropských fondů, které budou v následujících letech k dispozici, se dá právě k transformaci využít. A můžeme tím pomoct nastartovat českou ekonomiku po covidu.  

Existují už nějaké plány na proměnu české energetiky?

Poslední vlády nepřišly dosud s žádnou koncepcí. Dá se říct, že jsme posledních osm let promrhali. Nemáme plán uzavírání uhelných elektráren. Nevíme, čím uhlí nahradíme, nemáme strategii přechodu na jiné zdroje ani potřebnou podporu obnovitelných zdrojů energie. Takže stojíme před rizikem, že uhlí skončí a my ho nebudeme schopni dost rychle nahradit. Proto se teď třeba v týmu věnujeme tomu, jak vytvořit co nejlepší podmínky pro fungující komunitní energetiku založenou na obnovitelných zdrojích energie. Je to cesta, jak by mohly být domácnosti více nezávislé na dodávkách elektřiny ze sítě. Většinu své spotřeby můžou pokrýt vlastní výrobou, třeba z fotovoltaiky na střeše domu nebo odebírat z lokální výrobny elektřiny v místě, kde žijí, třeba od souseda. Uvidíme, jak se ke všemu postaví nová vláda a sněmovna. 

Můžou obnovitelné zdroje plnohodnotně nahradit uhlí?

Spoustu energie z uhlí vyvážíme, takže část vůbec nepotřebujeme. Tu další můžeme nahradit obnovitelnými zdroji. Jsou studie, které ukazují, že technický potenciál obnovitelných zdrojů je dostatečný, množství slunce a větru u nás by na to stačilo. Jsou tu samozřejmě i omezení – nedá se stavět všude, kde by to bylo vhodné, ani nejsou trvale vhodné podmínky - někdy prostě nesvítí a nefouká. Proto jsou potřeba doplňkově i tzv. řiditelné zdroje, přechodně může tuto funkci plnit plyn, pak je tu biomasa, bioplyny.  

Jak můžou k proměně energetiky přispět právníci?

Těch cest je spousta. Připomínkujeme legislativu nebo koncepce, které se chystají, předkládáme návrhy řešení. Vyhledáváme příležitosti v připravovaných evropských předpisech i dotacích a zpracováváme expertní podklady na toto téma. Ty potom představujeme decision makerům – politikům, odpovědným úředníkům. Připravovali jsme třeba řadu odborných podkladů pro legislativní pracovní skupinu Uhelné komise. 

Spolupracujeme taky s dalšími organizacemi, hledáme shodu a podporu pro důležité změny. Například v oblasti komunitní energetiky propojujeme neziskové organizace, byznys a oborové platformy. Nebo připravujeme ve spolupráci s evropskými organizacemi podklady pro Evropskou komisi, aby se mohly věci systémově změnit na evropské úrovni. Pracujeme taky na tom, abychom dostávali důležitá témata do médií a k veřejnosti. A strategicky se věnujeme důležitým kauzám. 

Jeden z případů, kterému se tvůj tým dlouhodobě věnuje, je kontroverzní rozšiřování polského uhelného dolu Turów. Proč tento případ?

Protože je to výjimečně důležitá kauza. Jednak proto, že dopady těžby v tomto dole jsou velmi drastické pro obyvatele i krajinu v Libereckém kraji. Část lidí přijde o vodu ve studnách, kterou odčerpává důl, takže bude chybět pitná voda v domácnostech i voda pro zemědělskou činnost. Krajina bude po ztrátě podzemních vod devastovaná suchem. Nadto dochází k pohybům v zemi, takže místním lidem třeba praskají domy, protože sedá terén. 

Vedle toho jde o významný případ celoevropských rozměrů. Jedná se o důl u česko-polsko-německých hranic, ovlivňuje tak negativně území několika států. Zároveň je tu velký přesah ke změně klimatu, protože těžba uhlí a jeho pálení v elektrárně, která na důl navazuje, přispívá ke zhoršování situace. Kromě environmentálního aspektu je případ zajímavý a precedentní i z pohledu práva a mezinárodních vztahů, aktuálně se řeší na úrovni Soudního dvora Evropské unie i v rámci jednání představitelů České republiky a Polska.

Jaká může být role právníků a neziskového sektoru vůbec v takovém případě? 

Naše úloha je velmi důležitá. Sledujeme veřejný zájem a snažíme se o to, aby všechny strany dodržovaly právo, což se zdá jako samozřejmost, ale očividně není. Polsko třeba zcela ignoruje předběžné opatření uložené Soudním dvorem Evropské unie. Jako právní experti, kteří mají navíc pobočku v Polsku, můžeme k řešení přispět právě naší expertízou, kontextem a dlouholetými zkušenostmi. Nedávno taky vznikla platforma Společně pro vodu, která zastupuje lokální, regionální i celostátní spolky. Je to klasická role „hlídacího psa“, kterou neziskové organizace přinášejí. Cílem je společně apelovat na stát, aby postupoval v případu Turów v zájmu českých občanů a transparentně informovat veřejnost o tom, co se děje. 

Teď hledáš nového kolegu nebo kolegyni, který/á bude kauzu Turów táhnout? Jaký by měl být, jaká by měla být?

Potřebujeme do týmu člověka, který se nelekne toho, že se kauza někdy i každý den mění. Bude schopný surfovat na vlnách změn, které přichází, a hledat pořád nové příležitosti, jak případ dál rozvíjet a posouvat. A nemusí být právník! Právo je pro nás důležitý nástroj, jak věci měnit, ale jsme expertní organizace. Máme v týmu Frank Bold spoustu kolegů z jiných oborů, kteří se věnují analýzám, networkingu, PR, strategii… 

Proč do toho jít?

Protože je to dream job :) Sama bych do toho šla, kdybych neměla svou práci. Je tam jasný cíl – je vidět, co se děje, co je potřeba udělat, lze dosáhnout konkrétních úspěchů. Je to různorodá práce – člověk má možnost během týdne přeplánovat strategii, mluvit do médií, scházet se s politiky, napsat tiskovou zprávu, zavolat novináři do Bruselu nebo přetlumočit expertní stanovisko veřejnosti. A hlavně je to kauza, která nemá v České republice obdoby a obrovská příležitost něco reálně změnit.