Poradna

Nadřazené kategorie: Fungování obcí a úřadů,

Obecní a krajská periodika: jaká pro ně platí pravidla a jak se bránit proti jejich nedodržení?

Vytvořeno dne 9. 8. 2017 — Aktualizováno dne 12. 1. 2022.

Obsah

Vydává vaše obec nebo kraj periodikum? Máte pochybnosti, že vedení obce nebo kraje propaguje v periodiku svoje názory, a přitom nedává prostor například opozičním zastupitelům či aktivním občanům? Takové jednání je v rozporu s tiskovým zákonem.

Obecní a krajská periodika musí poskytovat objektivní a vyvážené informace o obci nebo kraji. Názory zastupitelů na záležitosti, které se týkají obce nebo kraje, musí dostat přiměřený prostor. V tomto manuálu rozebereme tato a další pravidla, která musí vydavatelé obecních a krajských periodik dodržovat. Dozvíte se také, jak se bránit, pokud pravidla vydavatelé nedodrží. Můžete si přečíst, co dělat, když periodikum obsahuje pomlouvačné tvrzení nebo napsalo o probíhajícím trestním či přestupkovém řízení, ale jeho výsledek už nezveřejnilo.

Co je to obecní a krajské periodikum a kdo ho vydává?

Územní samosprávné celky, tedy obce, kraje, hlavní město Praha nebo jeho městské části, mají možnost vydávat periodický tisk.[1] Pro zpřehlednění budeme dále používat souhrnné označení obecní nebo krajské periodikum. Podmínky jeho vydávání upravuje tiskový zákon.

Za periodický tisk považujeme noviny, časopisy a jiné tiskoviny, které jsou vydávané:

  • pod stejným názvem,
  • se stejným obsahovým zaměřením,
  • v jednotné grafické úpravě,
  • nejméně dvakrát v kalendářním roce.[2]

O vydávání obecních a krajských periodik rozhoduje rada obce a kraje.[3] Pokud obec radu obce nemá, vykonává tuto pravomoc starosta.[4]

Jaká pravidla platí pro vydávání obecních a krajských periodik?

Vydavatel obecního a krajského periodického tisku má povinnost poskytovat:

  • objektivní a vyvážené informace o obci nebo kraji,
  • přiměřený prostor pro uveřejnění názorů zastupitelů na záležitosti, které se týkají obce nebo kraje.[5]

Tyto povinnost mají podle důvodové zprávy k novele tiskového zákona

  • odstranit diskriminaci ve zveřejňování informací,
  • posílit zájem na poskytování vyvážených informací,
  • zamezit zneužívání těchto periodik jednou politickou stranou nebo jiným uskupením, které má většinu v zastupitelstvu, 
  • posílit názorovou pluralitu ve veřejné diskuzi v daném obvodu.

Jak ale zjistíte, zda vydavatel obecního nebo krajského periodického tisku poskytuje objektivní a vyvážené informace? Tiskový zákon pojmy objektivita a vyváženost blíže nespecifikuje.

Nejvyšší správní soud se k těmto pojmům již opakovaně vyjadřoval pro účely rozhlasového a televizního vysílání. Podle něj v sobě pojem objektivita zahrnuje hned několik aspektů. Za rozhodné aspekty považuje Nejvyšší správní soud:

  • Správnost (či přesnost) – zpráva odpovídá skutečnosti.
  • Transparentnost – žurnalista uvádí své informační prameny.
  • Věcnost – novináři do zprávy nevkládají svá vlastní hodnocení.[6]

Informace jsou vyvážené, pokud jsou ve zpravodajství v dostatečném rozsahu rovnoměrně zastoupeny také politické alternativy a názory opozičních zastupitelů.

Povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace a poskytnout prostor k vyjádření zastupitelům mají ale podle důvodové zprávy k novele tiskového zákona své meze a měly by být uplatňovány přiměřeně. Musíme totiž respektovat právo vydavatele periodika na redakční úpravu.

Tyto povinnosti proto podle důvodové zprávy neznamenají, že vydavatel automaticky otiskne celé sdělení, které požaduje uveřejnit člen zastupitelstva. Povinnosti vydavatele pouze nastolují rovnováhu mezi zájmem na posílení práva na vyjádření všech členů zastupitelstva, a rolí vydavatele, který je zodpovědný za obsah periodického tisku.[7]

Důvodová zpráva k novele tiskového zákona také odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2006.[8] Soud v tomto usnesení uvádí, že „vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že jednak musí každý kandidující subjekt dostat alespoň určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek jejich plurality; nad tuto minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému významu.“

Posouzení, jestli poskytuje periodický tisk objektivní a nestranné (vyvážené) informace, proto vždy závisí na konkrétních okolnostech.

Jak se bránit, pokud obsah obecního či krajského periodika není dostatečně objektivní a vyvážený?

Podejte podnět Ministerstvu vnitra

Tiskový zákon neobsahuje žádné sankce pro případ, že vydavatel neposkytuje v obecním či krajském periodiku vyvážené a objektivní informace nebo neposkytuje přiměřený prostor pro uveřejnění názorů všech zastupitelů.

Pokud se však domníváte, že vydavatel v periodiku neposkytuje objektivní a vyvážené informace, můžete se obrátit s podnětem na Ministerstvo vnitra. To dohlíží nad výkonem samostatné působnosti obce,[9] kam spadá také pravomoc vydávat obecní a krajská periodika.

K podání podnětu na Ministerstvo vnitra můžete využít náš vzor Podnět k provedení kontroly obce.

V podnětu doporučujeme ministerstvo požádat, aby vás do 30 dní ode dne, kdy podnět obdrželo, informovalo, jak s podnětem naložilo. Ministerstvo vám pak v této lhůtě musí odpovědět. Je však na jeho posouzení, zda na váš návrh zahájí řízení.[10]

Další informace ohledně podávání podnětů najdete v našem manuálu Podávání podnětů správním orgánům.

Zastupitel může uplatnit právo na uveřejnění doplňující informace

Zastupitel (zpravidla opoziční), který se domnívá, že mu vydavatel obecního nebo krajského periodika neposkytl dostatečný prostor pro vyjádření názoru, může požadovat uveřejnění doplňující informace.[11]

Zastupitel má právo požadovat uveřejnění doplňující informace v případě, že:

  • Vydavatel nezveřejnil příspěvek zastupitele včas. To, co znamená „včas“, závisí na tom, jak často se periodikum vydává. Pokud bude periodikum znovu vydáno za více než tři měsíce od doručení článku zastupitele, musí vydavatel tento článek zveřejnit v nejbližším vydání periodika. Pokud se periodikum vydává častěji, musí vydavatel článek zveřejnit do tří měsíců ode dne, kdy mu byl článek doručen.
  • Vydavatel příspěvek zveřejnil, ale zastupitel se domnívá, že mu vydavatel neposkytl dostatečný prostor.

Jak uvádí důvodová zpráva k novele tiskového zákona, cílem uveřejnění doplňující informace je „uveřejnění toho, co chtěl žadatel sdělit v původním rozsahu (případně bez podstatných obsahových úprav), nebo toho, co mu vydavatel nezveřejnil.“ Je tedy na dohodě vydavatele a zastupitele, v jakém rozsahu bude příspěvek zveřejněn.

Může se stát, že se vydavatel a zastupitel neshodnou na tom, co bude obsahem doplňující informace. V takové situaci se může zastupitel do 15 dnů od uplynutí lhůty na uveřejnění doplňující informace obrátit na soud. Ten přezkoumá, zda byl jeho požadavek oprávněný. Jedině soud totiž může s konečnou platností rozhodnout, jestli obecní periodikum poskytuje přiměřený prostor pro názory zastupitelů a nabízí obyvatelům obce či kraje objektivní a vyvážené informace.[12]

Jak se bránit, pokud periodikum obsahuje pomlouvačné tvrzení

Uplatněte právo na odpověď

Může se stát, že obecní či krajské periodikum zveřejní pomlouvačné tvrzení, které se dotýká vás, vašeho spolku nebo vaší společnosti. Abyste se mohli proti takovým tvrzením bránit, upravuje tiskový zákon právo na odpověď.[13]

Uveřejnění odpovědi můžete po vydavateli požadovat, pokud o vás nebo o právnické osobě, jejímž jste členem (spolek, obchodní společnost apod.), bylo v periodickém tisku uveřejněno pomlouvačné sdělení. Pomlouvačné sdělení musí obsahovat skutkové tvrzení, které se dotýká:

  • vaší cti, důstojnosti nebo soukromí,
  • jména nebo dobré pověsti právnické osoby, jejímž jste členem.

Dle odborné komentářové literatury je cílem práva na odpověď zajistit každému jednotlivci možnost obhájit se proti určitým prohlášením, která jsou šířena masovými komunikačními prostředky a která by mohla mít škodlivý dopad na jeho soukromý život, čest a důstojnost.

Pokud se domníváte, že bylo v periodiku uveřejněno pomlouvačné tvrzení, které se dotýká vás nebo vaší společnosti, zašlete vydavateli žádost o uveřejnění odpovědi. Do žádosti zahrňte také návrh znění této odpovědi.

Pro sepsání žádosti můžete použít náš vzor Žádost o uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona.

Vydavatel musí odpověď na žádost dotčené osoby uveřejnit. Odpověď ale musí splnit tyto požadavky:

  • Omezuje se pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení uvedené v periodiku uvádí na pravou míru nebo se doplňuje či zpřesňuje.
  • Svým rozsahem je přiměřená rozsahu napadaného sdělení.
  • Je z ní jasné, kdo na pomlouvačné tvrzení odpovídá.

Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena písemně nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadaného sdělení v periodickém tisku.[14] Pokud bude žádost doručena později, nemusí vydavatel odpověď zveřejnit. Vydavatel musí odpověď uveřejnit ve lhůtě 8 dnů od včasně doručení žádosti, případně musí odpověď uveřejnit v následujícím čísle periodického tisku[15]

Obraťte se na soud

Pokud vydavatel vaší žádosti nevyhoví nebo odpověď, kterou uveřejní, nesplňuje požadavky, které stanoví zákon, můžete se uveřejnění odpovědi domoci žalobou k soudu.[16] Vaše žaloba by měla být úspěšná, pokud se skutečně jednalo o pomlouvačné tvrzení a vydavatel nesplnil některou ze svých povinností:

  • Vydavatel odmítl odpověď zveřejnit nebo na vaši žádost do 8 dní nereagoval a nesdělil vám, kdy vydá následující číslo periodika, do kterého odpověď zařadí.
  • Vydavatel odpověď nezveřejnil v zákonem stanovené lhůtě (do 8 dní, případně v následujícím čísle periodika).
  • Vydavatel odpověď zveřejnil způsobem, který není umístěním a formou rovnocenný pomlouvačnému sdělení.
  • Vydavatel odpověď zveřejnil v rozsahu, který neodpovídá rozsahu pomlouvačného tvrzení.
  • Vydavatel odpověď nezveřejnil s výslovným označením “odpověď“.

Další méně časté důvody pro podání žaloby naleznete v § 13 tiskového zákona.

Lhůta na podání žaloby je poměrně krátká. Žalobu musíte podat do 15 dnů po uplynutí lhůty, kterou má vydavatel periodika na uveřejnění odpovědi. Žalobu tedy musíte podat do 15 dnů ode dne, kdy vyšlo periodikum, které mělo odpověď obsahovat, ale neobsahovalo ji.

Jak se bránit, pokud periodikum obsahuje sdělení o vašem neukončeném trestním či přestupkovém řízení

Uplatněte právo na dodatečné sdělení

Obecní či krajská periodika mohou uveřejnit informace o právě probíhajícím trestním či přestupkovém řízení. Pokud je z uveřejněných informací zřejmé, že řízení bylo vedeno proti vám, můžete po pravomocném ukončení tohoto řízení uplatnit právo na dodatečné sdělení.

Dodatečným sdělením se rozumí informace o konečném výsledku řízení. Pokud o to vydavatele ve lhůtě požádáte, musí zveřejnit dodatečné sdělení, které obsahuje informace o pravomocném rozhodnutí ve vašem řízení.[17]

I u práva na dodatečné sdělení se uplatňuje lhůta 30 dní. Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nabylo rozhodnutí ve vašem řízení právní moci.[18] Pro uveřejnění dodatečného sdělení platí stejná pravidla jako pro uveřejnění odpovědi.[19]

Stejně jako v případě práva na odpověď se můžete uveřejnění dodatečného sdělení domoci také žalobou k soudu.[20] Pro podání této žaloby platí stejná pravidla jako v případě práva na odpověď.

Příklad počítání lhůt: kdy můžete uplatnit právo na odpověď nebo právo na dodatečné sdělení?

Jako první den lhůty pro uplatnění práva na odpověď nebo práva na dodatečné sdělení se počítá den, který následuje po dni, kdy vám rozhodnutí doručili. Pokud konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, lhůta končí nejbližší pracovní den, který následuje.

Pravidla pro počítání lhůt si ukážeme na konkrétním příkladu. Představte si, že obecní periodikum vychází jednou měsíčně, a to vždy první pondělí v daném měsíci. Obec vydala dne 2. 8. 2021 periodikum, které obsahuje pomlouvačné sdělení.

Nyní máte 30 dní, abyste vydavateli doručili žádost o uveřejnění odpovědi. To znamená, že žádost musíte doručit do 1. 9. 2021.

Představte si, že jste žádost vydavateli doručili již v pondělí 23. 8. 2021. Odpověď by dle zákona měla být standardně uveřejněna do 31. 8. 2021 (tedy 8 dnů od doručení odpovědi vydavateli). Jelikož se však jedná o měsíční periodikum, splní vydavatel svou zákonnou povinnost, když odpověď uveřejní v nejbližším vydání, tj. v pondělí 6. 9. 2021.

Pokud vydavatel odpověď v nejbližším vydání neuveřejnil, máte možnost obrátit se na soud. Lhůta pro uveřejnění odpovědi uplynula 6. 9. 2021. Do 21. 9. 2021 proto musíte podat žalobu k soudu.

Více informací k počítání lhůt najdete v našem manuálu Jak si pohlídat lhůtu v jednání s úřady a soudy? Pokud se chcete ujistit, že jste lhůtu spočítali správně, můžete použít také náš interaktivní nástroj Počítadlo lhůt.

Žalobu vám doporučujeme podat až poté, co vyjde periodikum, které mělo odpověď nebo dodatečné sdělení obsahovat. Vyhnete se tak zbytečným nákladům za žalobu pro případ, že vydavatel sice na vaši žádost nereaguje nebo reaguje odmítavě, ale odpověď nebo dodatečné sdělení nakonec uveřejní. V takovém případě by se žaloba, která by po soudu vyžadovala, aby vydavateli uložil povinnost odpověď nebo dodatečné sdělení vydat, stala bezpředmětnou.

Jak můžete do budoucna přispět k větší objektivitě a vyváženosti obecního periodika?

Abyste předešli případným problémům do budoucna, můžete aktivně podniknout kroky, které mohou přispět k vyšší objektivnosti a vyváženosti obsahu obecního či krajského periodika. Společně s dalšími občany můžete zkusit prosadit, aby rada obce či kraje blíže upravila některé problematičtější aspekty pravidel uveřejňování příspěvků v periodiku. Rada může například upravit proces, v rámci kterého bude muset vydavatel odůvodnit, proč příspěvek neotiskl nebo na žádost autora příspěvku věc veřejně projednat. Může také rozšířit možnosti obrany proti neotištění příspěvku.

Doporučujeme vám proto obrátit se na radu s návrhem, aby zařadila změnu pravidel pro uveřejňování příspěvků v obecním periodiku jako bod své schůze. Pokud vaši žádost podepíše 0,5 % občanů obce nebo 1000 obyvatel vašeho kraje či hlavního města Prahy, rada obce, kraje nebo hlavního města má povinnost věc projednat do 60 dnů.[21] Stejný návrh může radě k projednání podat také jakýkoliv zastupitel obce či kraje.[22] Zastupitel hlavního města Prahy tuto možnost nemá.

Pro podání návrhu můžete využít náš interaktivní nástroj Žádost o projednání záležitosti na obci.

 

Obsah poradny není aktualizován podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.

Na aktualizaci obsahů pracujeme.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty