Může soused volně skladovat uhlí?

Odpověď poradny

K prodeji a skladování uhlí potřebuje podnikatel kromě živnostenského oprávnění také územní rozhodnutí a pravděpodobně i povolení k vypouštění odpadních vod. Zákonnost postupu může prošetřit obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí.

Ověřte, zda má podnikatel živnostenské oprávnění

K prodeji uhlí dotyčný potřebuje živnostenské oprávnění. Pravděpodobně půjde o volnou ohlašovací živnost „výroba, prodej a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona“. Doporučujeme vyhledat si dotyčného v živnostenském rejstříku, případně se s dotazem na jeho živnostenské oprávnění obrátit na živnostenský úřad. Pokud by živnostenské oprávnění k dané činnosti neměl, podejte podnět živnostenskému úřadu – podnikateli hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč. (1)

Ověřte, zda má územní rozhodnutí

Ke skladování uhlí je potřebné také územní rozhodnutí (nebo územní souhlas).(2) Proto doporučujeme podat žádost o informaci stavebnímu úřadu a zjistit, zda si podnikatel takové rozhodnutí opatřil. Pokud ne, podejte podnět stavebními úřadu – ten může podnikateli uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.(3) Může také nařídit odstranění černé terénní úpravy. (4)

Znečištění ovzduší

Skladování uhlí je tzv. stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší. Provozovatel stacionárního zdroje musí dodržovat mj. emisní limity (mezi které patří i limity pro prachové částice).(5) Dodržování zákona o ochraně ovzduší kontroluje Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, k těmto orgánům můžete podat podnět.. Ty pak mohou uložit provozovateli opatření k nápravě, a pokud se jimi provozovatel neřídí, mohou vydat rozhodnutí o zastavení provozu.

Znečištění podzemních vod

Další rovinu problému představuje černá zkalená voda, která ze skladiště odtéká, když prší, a může kontaminovat podzemní vody. Pro vypouštění odpadních vod musí mít provozovatel skládky příslušné povolení. Zároveň musí dodržovat pravidla, která mu povolení stanoví.(6)

Pokud podnikatel vypouští odpadní vody bez příslušného povolení, může mu být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.(7) Pokuta ve stejné výši mu hrozí i v případě, že příslušné povolení má, ale nedodržuje podmínky v něm stanovené.(8) Ať už tedy podnikatel příslušným povolení disponuje nebo nikoliv, můžete podat podnět na vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností) nebo na Českou inspekci životního prostředí (dále jen ČIŽP), aby zahájili řízení o pokutě.

V případě, že pracovník vodoprávního úřadu nebo inspektor ČIŽP zjistí pochybení, může uložit podnikateli též opatření k nápravě (např. odstranění uhlí nebo podložení hromady uhlí tak, aby z něj neodtékala zkalená voda).(9) Pokud by podnikatel nápravu nezajistil, může vodoprávní úřad nebo ČIŽP pověřit odstraněním uhlí soukromou firmu a požadovat po podnikateli náklady za odstranění.

Další možnosti obrany

Bránit se můžete i soudní cestou prostřednictvím tzv. sousedské žaloby – její případné podání doporučujeme konzultovat s advokátem.

Pokud by úřady zůstaly nečinné a ve věci nepodnikly žádné kroky, můžete se obrátit na veřejného ochránce práv. Podrobnosti včetně formulářů najdete na www.ochrance.cz

Poznámky

(1) § 63 živnostenského zákona.
(2) § 76 a § 80 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
(3) § 180 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. c) o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
(4) § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Více o černých stavbách zde
(5) § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
(6) § 8 odst. 1 písm. c) a § 38 odst. 3 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách.
(7) § 125a odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) zákona o vodách.
(8) § 125c odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. c) zákona o vodách.
(9) § 42 vodního zákona