Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Správní řízení,

Co musí obsahovat podání podle správního řádu?

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 12. 5. 2021.

Obsah

Nevíte si rady s podáním ke správním orgánům? Nebo tušíte, ale nejste si jistí, jak obsahové náležitosti musí podání mít?

Ať už vás čeká sepsání ohlášení stavebnímu úřadu nebo jen žádost o prodloužení lhůty, je tento manuál to, co hledáte. V následujících odstavcích popíšeme, co musí každé podání ke správnímu orgánu obsahovat a co se stane, pokud je neobsahuje.

Náležitosti podání stanoví správní řád a speciální zákony

Obecnou právní úpravu, která se týká podání ke správním orgánům, obsahuje správní řád. To znamená, že správní řád stanovuje základní náležitosti, které musí obsahovat všechna podání, která činíte ve správních řízeních. Na tyto náležitosti se zaměříme v tomto manuálu.

V praxi se můžete setkat s tím, že budete podávat podání podle zvláštního předpisu (např. v řízení o stavebním povolení podle stavebního zákona). V takovém případě zákon stanovuje další, speciální náležitosti, které podání musí obsahovat. Na tyto náležitosti upozorňujeme ve vztahu k podáním v oblastech, jimiž se zabýváme, ve specializovaných manuálech.

Jaké náležitosti musí podání obsahovat?

Z každého podání musí vyplývat:

  • kdo podání činí,
  • kterému správnímu orgánu je určeno,
  • které věci se týká,
  • co navrhuje.

Podání musíte vždy podepsat (fyzicky, uznávaným elektronickým podpisem nebo pomocí datové zprávy).

Pokud podáváte první podání ve věci, kterým žádáte správní orgán o zahájení řízení, je třeba podat žádost o zahájení řízení. Tato žádost má stejné náležitosti, jaké každé jiné podání. Pouze musíte navíc označit vám známé účastníky řízení.[1]

 

Kdo činí podání?

Z každého podání musí být jasné, kdo ho podává. Správné označení podatele je nezbytné proto, aby s vámi mohl správní orgán následně komunikovat.

Pokud podání činíte z pozice fyzické osoby, je třeba uvést:

  • jméno,
  • příjmení,
  • datum narození,
  • adresu trvalého bydliště, popř. jinou adresu, pokud si přejete, aby vám na ni správní orgán doručoval.

V případě, že jste podnikající fyzická osoba a podání činíte v souvislosti s podnikáním, nezapomeňte navíc uvést své identifikační číslo, dodatek odlišující vaši osobu podnikatele nebo druh podnikání, které provozujete, a adresu.

Pokud píšete podání za právnickou osobu, uveďte:

  • její název (popř. obchodní firmu),
  • identifikační číslo osoby,
  • adresu sídla nebo jinou adresu pro doručování.[2]

Kterému správnímu orgánu je podání určeno a do kdy ho podat?

Při psaní podání myslete na správné označení orgánu, kterému podání adresujete.

Může se stát, že podání omylem doručíte správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný. Pak se orgán podáním nemůže věcně zabývat.

Pokud podání adresujete nepříslušnému orgánu, není to zásadním problémem, protože správní orgány mají povinnost si podání mezi sebou postoupit. Nepříslušný orgán, kterému jste podání zaslali, ho tak musí bez zbytečného odkladu postoupit orgánu, který je místně a věcně příslušný. Zároveň vás správní orgán vyrozumí, že podání postoupil.[3]

Zvláštní předpisy však tuto situaci mohou upravovat odlišně. Například pokud podáte žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím nepříslušnému orgánu, ten žádost odloží a vyrozumí vás o tom. Žádost postoupit příslušnému orgánu nemusí.[4]  

Do nepříjemné situace se můžete dostat, pokud podání musíte učinit v určité lhůtě. Taková lhůta může vyplývat přímo ze zákona nebo vám ji může uložit správní orgán, který dané řízení vede.

Pokud podání podáte poslední den lhůty k nepříslušnému orgánu, nepodali jste ho včas.

Pokud si v počítání lhůt nejste jisti, nahlédněte do našich manuálů Jak nezmeškat lhůtu? Zásady počítání lhůt a Jak si pohlídat lhůty v jednání s úřady a soudy?

Jaké věci se podání týká?

Specifikovat, jaké věci se podání týká, je důležité zejména v již probíhajícím řízení. Každé řízení u správního orgánu má svou spisovou značku.

Spisovou značku naleznete v hlavičce podání. Jedná se o kombinaci čísel a písmen, která je uvedena za zkratkou „sp. zn.“. Tato spisová značka je specifická pro dané řízení a umožňuje správnímu orgánu identifikovat podání, která se ho týkají.

Co správnímu orgánu navrhujete?

Nejvýznamnější částí vašeho podání bude vymezení toho, z jakého důvodu jej podáváte. Například pokud podáváte odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu ke krajskému úřadu, budete zpravidla požadovat, aby krajský úřad rozhodnutí obecního úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pokud podáváte žádost o zahájení územního řízení, navrhujete stavebnímu úřadu, aby toto řízení zahájil.

U všech podání je třeba dbát na obsah, protože podání se vždy posuzuje dle svého obsahu, nikoli dle jeho označení nebo pojmenování.[5] Pokud byste se například odvolávali proti rozhodnutí správního orgánu, ale toto odvolání byste označili chybným nadpisem „dovolání“, nebude to problém. Pokud bude z obsahu podání zřetelné, že se chcete odvolat, je chybné označení bezvýznamné.

Součástí správního podání je většinou i zdůvodnění, proč danou věc správnímu orgánu navrhujete. V některých případech správní předpisy odůvodnění nevyžadují. Jedná se např. o situaci, kdy podáváte odpor proti příkazu.[6] Jde ale spíše o výjimku.

Doporučujeme váš návrh obsažený v podání zdůvodnit. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že mu správní orgán vyhoví. Odůvodnění se bude samozřejmě vždy lišit podle konkrétní situace. Obecně můžeme říci, že do něj můžete zahrnout například informace o skutkovém stavu nebo argumenty, kterými podporujete svá tvrzení. Pokud se bráníte proti již vydanému rozhodnutí, můžete v odůvodnění také popsat vady, kterých se správní orgán dopustil.

Kdy je podání řádně podepsáno?

Podání můžete učinit písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě (datovou schránkou nebo přes e-mail).

Proto, aby bylo podání bezvadné, nezapomeňte ho řádně podepsat. U písemného podání to není problém.

Pokud ale podání podáváte elektronickou formou, bude podání řádně podepsané pouze s uznávaným elektronickým podpisem. Bez elektronického podpisu (např. při odeslání e-mailem) musíte podání do 5 dní doplnit o řádný způsob podání (písemně, ústně do protokolu, elektronicky s ověřeným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou.[7]

Pokud se chcete více dozvědět o elektronické komunikaci s úřady, doporučujeme k prostudování náš manuál Elektronický podpis nebo datová schránka? Dočtete se v něm například to, jaké výhody elektronická komunikace má a jak získat datovou schránku nebo elektronický podpis.

Zvláštní předpisy mohou formy podání upravovat odlišně. Například podle zákona o svobodném přístupu k informacím nebo dle zákona o právu na informace o životním prostředí postačí, když žádost podáte e-mailem bez uznaného elektronického podpisu.[8]

Co se stane, pokud má podání vady?

V případě, že by se vám do podání dostala nějaká chyba (např. byste špatně označili sebe jako podatele nebo byste písemné podání zapomněli podepsat), není třeba se tím trápit. Správní orgán vám pomůže vady podání opravit nebo vás vyzve k odstranění vad. Zároveň určí přiměřenou lhůtu, ve které máte podání opravit.[9] 

Pokud však do podání napíšete vše potřebné rovnou, uspíšíte tím vyřešení celé věci.

 


Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty