Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Životní prostředí,

Jak zasáhnout proti týrání zvířat?

Vytvořeno dne 18. 7. 2011 — Aktualizováno dne 8. 10. 2021.

Obsah

Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Ohleduplné chování ke zvířatům by mělo být především morální a lidskou povinností.

V tomto manuálu vám přiblížíme, jak právní řád České republiky chrání zvířata před týráním, a také jak můžete při podezření na týrání zvířat zasáhnout.

Zvířata jsou chráněna před krutým týráním zejména předpisy veřejného práva, kterým se budeme věnovat níže. Za zmínku však stojí i soukromoprávní ochrana v občanském zákoníku. Současný občanský zákoník, účinný od roku 2014, výslovně stanovuje, že živá zvířata nejsou věcmi. V právních vztazích se na ně použijí pouze ta ustanovení o věcech, které neodporují povaze zvířete jako smysly nadaného živého tvora.[1]

Jak chrání právo zvířata před týráním

Právo se snaží chránit zvířata před krutým zacházením několika způsoby. Nejzásadnějším právním předpisem je zákon na ochranu zvířat proti týrání.[2] Tento zákon výslovně zakazuje týrání zvířat i všechny formy propagace týrání zvířat.[3]

Tento zákon pod pojmem zvíře rozumí každého živého obratlovce mimo člověka. Usmrcením zvířete je jakýkoliv zákrok nebo jednání, které způsobí smrt zvířete. Nepřiměřenou bolestí je pak bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku.[4]

Co se považuje za týrání?

Kompletní výčet situací a jednání naleznete v zákoně[5]. Jedná se například o:

  • Zacházení se zvířetem, které vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání;
  • Usmrcení způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení;
  • Opuštění zvířete s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat;
  • Chovat zvířata v nepříznivých podmínkách nebo tak, aby si navzájem způsobila utrpení;
  • Nucení zvířete k výkonům, které překračují jeho schopnosti a síly;
  • Výcvik nebo veřejné vystoupení zahrnující zvíře spojené s jeho bolestí či utrpením;
  • Omezování výživy zvířete nebo podávání potravy, která zvířeti způsobí útrapy;
  • Nepřiměřené omezování svobody pohybu zvířete vzhledem k povaze jeho druhu;
  • Vydání slabého, starého, vyčerpaného či zraněného zvířete, jehož stav se již nezlepší, k jinému účelu než bezodkladnému a bezbolestnému usmrcení;

Ochrana zvířat v zájmových chovech

U zvířete v zájmovém chovu není hospodářský užitek hlavním účelem jeho chovu. Člověk ho chová k jeho zájmové činnosti či jako svého společníka.[6] Jedná se tak například o psy, kočky, králíky či morčata chovaná jako domácí mazlíčci.

Chovatel je povinen zajistit, aby zvíře v zájmovém chovu mělo přiměřené podmínky pro život a byly zajištěny jeho biologické potřeby tak, aby zvíře netrpělo. Každý, kdo chová zvíře v zájmové chovu, nebo se ujal toulavého či opuštěného zvířete, zodpovídá za jeho zdraví a dobrý stav. Je zde i zákaz prodat či darovat takové zvíře osobě mladší 15 let bez svolení jejích rodičů.[7]

Ochrana volně žijících zvířat

Nestanoví-li právní předpis jinak (deratizace, usmrcování ryb podle zákona o rybářství, úprava stavu zvěře podle zákona o myslivosti apod.), je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře:[8]

  • Pomocí pytláckého oka, harpuny, smyčky, sítě a podobných zařízení;
  • Pomocí jedů v jakýchkoliv formách včetně vykuřování;
  • Pomocí výbušnin, luků, samostřílů, elektrického proudu, automatické či poloautomatické zbraně;
  • Dále pomocí motorového vozidla, oslňujícího záření;
  • Pomocí živých zvířat jako návnady.

Některé skupiny zvířat mají speciálně upravenou ochranu

V zákoně na ochranu zvířat proti týrání naleznete pravidla také pro zacházení s:

  • Handicapovanými zvířaty;[9]
  • Hospodářskými zvířaty;[10]
  • Pokusnými zvířaty;[11]
  • Pravidla pro přepravu zvířat;[12]

Jak zasáhnout při podezření na týrání zvířete

Právo poskytuje více možností, jakými můžete zakročit proti týrání zvířat. Níže vám popíšeme, které možnosti máte a jakou je vhodné využít podle konkrétní situace.

Jste-li svědky bezprostředního týrání zvířete

V situaci, kdy k týrání přímo bezprostředně dochází, je třeba okamžitého zásahu. V takovém případě se ihned obraťte na Policii ČR.

Zákon dává policistům oprávnění vstupu na pozemek či jiného prostoru než obydlí, pokud má důvodné podezření, že se tam nachází týrané zvíře. V případě nutnosti i za použití síly.[13] Pozemkem se myslí dvůr či zahrada, jiným prostorem hospodářská stavení, chlévy. Do samotného obydlí podezřelého (byt či dům) může Policie vstoupit pouze v případě, kdy týrání dosahuje takové intenzity, že se pravděpodobně jedná o trestný čin. O sankcích, které pachateli hrozí, hovoříme níže.

Přivolaná hlídka Policie v každém případě věc prošetří. Vy jakožto oznamovatel a svědek můžete být požádáni o podání svědecké výpovědi. Vaše výpověď a výpovědi ostatních svědků bude zásadní při dokazování, zda k týrání došlo a jaké intenzity dosahovalo.

Jako oznamovatel máte právo požádat Policii, aby vás do 30 dní od požádání vyrozuměla o provedených opatřeních.[14]

O týrání jste se dozvěděli a není třeba okamžitého zásahu

Může jít například o situace, kdy si všimnete špatného zacházení se zvířaty, které podle vás naplňuje znaky týrání. Zjistíte, že zvířata žijí v nevhodných podmínkách, jsou podvyživená, je vůči nim opakovaně používáno násilí a podobně. Spadají sem i situace, kdy žije vedle sebe více zvířat a navzájem si způsobují utrpení, a to i bez přičinění jejich vlastníka.

V těchto případech podejte podnět k prošetření věci na místně příslušnou stanici krajské veterinární správy. Pracovníci krajské veterinární správy věc prošetří. Místní příslušnost se řídí místem, kde se nachází týrané zvíře. Seznam stanic krajské veterinární správy naleznete zde. Vzor podnětu jsme pro vás připravili zde.

Aby pracovníci krajské veterinární správy mohli vykonávat svoji působnost, mohou mimo jiné:

  • Vstupovat do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata;
  • Vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace a pořizovat obrazovou dokumentaci.

Na základě zjištěných skutečností může v případě porušení právních předpisů ochrany zvířat krajská veterinární správa vydat rozhodnutí o závazném pokynu k odstranění zjištěných nedostatků. V tomto rozhodnutí označí nedostatky, kterých se vlastník dopouští a nařídí mu jejich odstranění. Naplnění takového rozhodnutí může následně kontrolovat.[15]

Krajská veterinární správa věc prošetří a rozhodne, zda došlo nebo dochází k týrání. Pokud ano, další postup bude záležet na intenzitě týrání. Pokud dosáhlo takové intenzity, že jde o trestný čin, předá věc orgánům činným v trestním řízení. V ostatních případech krajská veterinární stanice podá místně příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností závazný podnět na zahájení správní řízení a navrhne způsob potrestání pachatele.

Podnět obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností můžete podat i vy, rozdíl je v tom, že váš podnět není pro úřad závazný není. To znamená, že na jeho základě nejprve úřad zváží, zda vůbec správní řízení zahájí. Pokud by úřad na váš podnět řízení zahájil, musí si pak vyžádat odborné stanovisko krajské veterinární správy. Proto doporučujeme podat podnět rovnou u krajské veterinární správy.

Obecní úřad má nástroje k zastavení a zamezení týrání

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat podněty od krajské veterinární správy a do jednoho měsíce ji vyrozumět o učiněných opatřeních. V případě hlavního města Prahy vykonává tuto působnost úřad příslušné městské části.

Vedle rozhodnutí o přestupku může obecní úřad obce s rozšířenou působností vydat tzv. zvláštní opatření, kterým může:[16]

  • Nařídit umístění týraného zvířete do náhradní péče, bylo-li opakovaně týráno, nebo vyžaduje-li to jeho zdravotní stav. Náklady hradí osoba, které je zvíře odebráno.
  • Nařídit, aby chovatel pozastavil činnost, při které dochází k týrání (například provoz jatečného závodu).
  • Nařídit vlastníkovi zvířete jeho utracení pod odborným dohledem v případě nevyléčitelné nemoci či těžkého poranění.
  • Nařídit chovateli, aby umožnil péči o zvířenou jinou osobou, včetně přístupu na jeho pozemek.

Jaké sankce hrozí osobě, která týrala zvíře?

Uložené sankce za týrání zvířat závisejí na tom, jestli je týrání posouzeno jako přestupek a je tedy řešen ve správním (přestupkovém) řízení, anebo jestli je týrání posouzeno jako trestný čin a je tedy projednán v trestním řízení. V případě, že týrání dosáhlo takové intenzity, že jej je potřeba projednat jako trestný čin, je možné rozhodnout ve správním řízení – pak obecní úřad věc předá orgánům činným v trestním řízení, a to kdykoliv během řízení. Stejný postup je možný i naopak, pokud se v trestním řízení ukáže, že týrání nedosáhlo intenzity trestného činu.

Sankce ve správním řízení

Pachateli v rámci správního řízení, které vede úřad obce s rozšířenou působností, hrozí několik trestů lišících se podle konkrétního protiprávního činu.

Pachateli může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč v případech, kdy týráním nebude zvíře zraněno, nebo kdy nebude o něm vedena povinná evidence či v případě jeho úniku. V případě týrání zvířete s následky na jeho zdraví hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč. Pokud dosáhlo týrání opravdu velké intenzity, jedná se o trestný čin!

Vedle pokuty může jít o trest propadnutí zvířete, nebo zákaz chovu zvířat až na 5 let. Kompletní výčet skutkových podstat přestupků a jejich trestů naleznete v zákoně.[17] Pachatelem může být i právnická osoba, které hrozí obdobné tresty.[18]

Více ke správnímu řízení se dozvíte v našem manuálu Jak probíhá správní řízení.

Trestněprávní odpovědnost za týrání zvířete

V případě opravdu závažného a krutého týrání, hrozí pachateli i trestní stíhání a následné odnětí svobody. Více o průběhu trestního řízení se dozvíte v našem manuálu Jak probíhá trestní řízení. Níže uvádíme ilustrativní výčet některých skutkových podstat trestných činů a trestů, které za jejich spáchání hrozí:

  • Trestného činu týrání zvířete, se dopustí osoba, která týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem. Potrestána může být trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.[19]
  • Trestného činu chov zvířat v nevhodných podmínkách se dopustí osoba, která chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách, a tím ohrožuje jejich život, nebo jim způsobuje značné útrapy. Potrestána může být trestem odnětí svobody až na jeden rok  nebo zákazem činnosti.[20] Příkladem chovu v nevhodných podmínkách jsou nelegální množírny. Jedná se o chovná zařízení, ve kterých nemají zvířata (nejčastěji psi, kočky) dostatek prostoru, vody, krmiva a další péče. Množírny cílí na to, aby zvířata co nejrychleji (a nejlevněji rozmnožily a následně prodaly.
  • Trestného činu zanedbání péče o zvíře z nedbalosti je možné se dopustit zanedbáním jeho výživy, které zanechá trvalé následky nebo způsobí smrt. Trestem může být odnětí svobody až na šest měsíců, zákaz činnosti nebo propadnutí věci.[21]

 


 

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty