Účast spolků v řízeních: Co když úřad neinformuje o zahájených řízeních navzdory žádosti?

V tomto manuálu se dočtete, jak v takovém případě postupovat. Spolky se mohou zapojit do celé řady dalších správních řízení. Podrobnější informace o nich naleznete v našem souhrnném manuálu Kterých řízení se může váš spolek účastnit.

U kterých řízení musí spolek žádost podat?

Pokud je účelem vašeho spolku ochrana životního prostředí, může se za splnění určitých podmínek stát účastníkem některých správních řízení, která mohou mít dopad na životní prostředí. O tom, kterých řízení a za jakých podmínek, se dočtete v našem manuálu Kterých řízení se může váš spolek účastnit. U řízení podle některých zákonů je pro to, aby se spolek mohl řízení účastnit, nezbytné, aby váš spolek požádal o informování o zahajovaných řízeních, při kterých mohou být dotčeny zájmy, které daný zákon chrání.

Žádost o informování je podmínkou účasti v řízeních podle:

• zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) [1] - například řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les[2], řízení o výjimkách ze zákazů ve zvláště chráněných územích[3] nebo z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů.[4]
• vodního zákona[5]
• a zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě. [6]

Žádost o informování se naopak nepodává u navazujících řízení[7] podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (např. územního řízení) a zákona o integrované prevenci.

Po podání žádosti má úřad povinnost informovat – svým způsobem

Úřad, který jste podle jednoho z těchto tří zákonů požádali, aby vás informoval o zahájení správních řízení, musí vašemu spolku tyto informace poskytovat po dobu jednoho roku. Zákon nicméně nepředepisuje způsob, jakým má úřad žadatele informovat. Může tak zaslat spolku poštou oznámení o zahájení řízení, ale také – a to je v praxi nejběžnější – zveřejnit seznam zahajovaných řízení na své úřední desce ve fyzické i elektronické podobě. Dnem sdělení informace se přitom rozumí den doručení, případně den zveřejnění.

Je tedy klíčové, aby spolky sledovaly příslušné úřední desky nebo si z nich nechaly posílat notifikace. Více praktických informací o úředních deskách naleznete v našem manuálu Úřední deska – fakta a doporučení.

Co dělat, když úřad neinformuje?

V praxi se může stát, že i přes podanou žádost úřad spolek neinformuje. Proti takovému postupu může váš spolek podat stížnost. Podává se písemně nebo ústně u úřadu, který vede řízení, resp. který byl povinný o zahájení řízení informovat. Tento úřad má sám povinnost prošetřit skutečnosti, které do stížnosti uvedete.

Stížnost musí úřad vyřídit do 60 dnů ode dne jejího doručení.[8] Pokud shledá stížnost důvodnou nebo částečně důvodnou, musí bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. Pokud chcete být o výsledku šetření a přijatých opatřeních vyrozuměni, musíte o to požádat. Jinak vás úřad nemusí o těchto skutečnostech informovat.

Pokud máte za to, že stížnost, kterou vás spolek podal u příslušného úřadu, nebyla řádně vyřízena, můžete požádat nadřízený úřad, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.[9]

Co dělat, když úřad ve věci již vydal rozhodnutí?

Představte si, že úřad vedl řízení, kterého se váš spolek neúčastnil, jelikož ho úřad o tomto řízení neinformoval, a to ani na úřední desce. I pokud úřad ve věci již vydal rozhodnutí, není ještě vše ztraceno.

Proti rozhodnutí můžete podat odvolání, které je zároveň přihlášením do řízení. K tomu můžete využít náš vzor Přihlášení spolku do řízení, o němž nebyl informován, spojené s odvoláním. Vezměte prosím v potaz, že vzor se vztahuje na řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud chcete podat odvolání spojené s přihlášením do řízení ve vztahu k řízení podle jiného zákona, vzor si prosím upravte.

Jak se stát účastníkem řízení

Spolky se mohou stát účastníky řízení podle jmenovaných zákonů, pokud splní následující podmínky:

• Spolek má právní subjektivitu – je zapsaný do veřejného rejstříku.
• Hlavním posláním spolku podle stanov je ochrana přírody a krajiny, respektive ochrana životního prostředí.
• Spolek svou účast musí oznámit písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu správní orgán zahájení řízení oznámil.

Pokud váš spolek tyto podmínky splní, získává v daném řízení postavení účastníka řízení. O jaká řízení jde a za jakých podmínek probíhá zapojení spolku v nich se více dozvíte v našem manuálu Kterých řízení se může váš spolek účastnit.

Co když se spolek o řízení dozví jinak, než od úřadu?

Pokud úřad o zahájeném řízení neinformuje (například pokud je řízení zahájeno na žádost účastníka) počítá se doba osmi dnů od okamžiku, kdy se spolek o zahájeném řízení dozví.[10]

Pokud se o zahájení řízení dozvíte, přestože váš spolek nebyl úřadem informován, můžete se do něj jako spolek stále přihlásit a vystupovat jako účastník řízení. Za účastníka řízení se totiž v pochybnostech považuje i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, jestli váš spolek je či není účastníkem, vydá úřad usnesení. To se oznamuje (doručuje) pouze vám, ostatní účastníci se o něm vyrozumí. [11]

Proti tomuto usnesení se můžete do 15 dnů odvolat. Podle správního řádu nemá takto podané odvolání odkladný účinek. To znamená, že v mezidobí se pokračuje v dalším projednávání věci a úřad může vydat rozhodnutí. Dokud odvolací orgán nerozhodne o vašem odvolání, postavení účastníka řízení nemáte.

K sepsání odvolání můžete využít náš vzor Odvolání.