Poradna

Nadřazené kategorie: Životní prostředí,

Co je to EIA?

Vytvořeno dne 25. 7. 2011 — Aktualizováno dne 22. 9. 2021.

Obsah

Sledujte významné stavební záměry ve svém okolí. Budeme je za Vás sledovat a včas Vám o nich dáme vědět.

Přihlásit ke sledování záměrů

K realizaci většiny staveb potřebujete územní rozhodnutí a stavební povolení, které vydává stavební úřad. U některých staveb hrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí. Před tím, než stavební úřad vydá zmíněná rozhodnutí, musí se u nich provést proces posouzení vlivů na životní prostředí neboli EIA (Enviromental Impact Assessment).

V tomto manuálu se dočtete o tom, co konkrétně se v rámci procesu EIA hodnotí a jaké záměry mu podléhají. Slouží jako základní přehled o procesu EIA. Vysvětluje, jak proces probíhá a jaké jsou jednotlivé kroky v řízení. Tomu, jak můžete být sami v průběhu procesu aktivní a jaké máte možnosti, se věnujeme v manuálu Jak se zapojit do procesu EIA.

Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají i obecnější koncepce v oblasti veřejné správy (př. státní energetická koncepce). Vlivy koncepcí se posuzují v rámci procesu SEA, o kterém se více dočtete v našem manuálu Co je to SEA?

Co se v rámci EIA hodnotí?

V rámci EIA se posuzují vlivy plánovaných staveb, zařízení a činností na veřejné zdraví a životní prostředí. Zkoumají se např. vlivy na živočichy, rostliny, půdu, vodu, ovzduší a veřejné zdraví.

Vlivy se zkoumají jak samostatně, tak ve vzájemných souvislostech.[1]  Hodnotí se vlivy po celou dobu existence záměru od jeho přípravy přes jeho provádění a provozování až po jeho likvidaci. Hodnocení se tak například u skládky odpadů zabývá nejen jejím zřízením a provozem, ale i rekultivací území po zániku skládky.

Kdo EIA provádí?

Proces EIA provádí krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí. Příloha č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí uvádí, který z nich bude ve věci příslušný. Pro zjednodušení budeme dále hovořit pouze o „úřadu“.

Jaké záměry EIA podléhají?

Záměry mohou mít různě závažný vliv na životní prostředí. Na základě toho zákon rozlišuje záměry, které podléhají plnému procesu a u kterých proběhne pouze zjišťovací řízení.

U některých záměrů záleží na tom, jestli dosahují stanovených limitních hodnot. Pro lepší představu uvedeme jednoduchý příklad. Pokud chce investor vybudovat čtyřproudovou silnici o délce větší než 10 km, úřad bude tento záměr zkoumat povinně v úplném procesu. Kdyby byla silnice dlouhá v rozmezí od 2 do 10 km, úřad by záměr posoudil ve zjišťovacím řízení. Silnice o délce kratší než 2 km je tzv. podlimitním záměrem, u kterého proces EIA povinně neprobíhá (pokud nejsou splněny další podmínky).

1. Které záměry podléhají EIA povinně?

Úplný proces EIA probíhá u staveb, zařízení nebo činností, které výrazně zasahují do životního prostředí. Jsou to např. letiště, dálnice, vodní nádrže nebo dobývací prostory pro těžbu uhlí. Jejich výčet naleznete v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředíKategorii I. Některé z těchto záměrů podléhají úplnému procesu až ve chvíli, kdy přesáhnou v příloze stanovenou limitní hodnotu.

2. Některé záměry podléhají EIA podle výsledku zjišťovacího řízení

U záměrů z Kategorie II přílohy č. 1 probíhá povinně alespoň tzv. zjišťovací řízení. Jeho účelem je rozhodnout, zda bude záměr podléhat úplnému procesu EIA. Do Kategorie II spadá např. stavba větrné elektrárny, silnic všech tříd, pivovaru nebo zřízení průmyslové zóny. U některých záměrů zjišťovací řízení probíhá, jen pokud přesáhnou v příloze stanovenou limitní hodnotu.

U záměrů, které podléhaly procesu EIA, se před zahájením navazujícího řízení (př. územní nebo stavební řízení) vydává tzv. verifikační stanovisko (neboli coherence stamp). To ověřuje, jestli u záměru nedošlo od doby vydání závazného stanoviska EIA k podstatným změnám. V takovém případě by musel úřad ve zjišťovacím řízení posoudit, zda ke změněnému záměru proběhne nová EIA či nikoliv.[2]

3. U některých záměrů orgán posoudí, zda u nich proces EIA proběhne

Specifickou kategorií jsou tzv. podlimitní záměry, které nedosahují stanovených limitních hodnot.[3] Jedná se např. o výstavbu průmyslové zóny s rozlohou do 20 ha, autokempy s kapacitou do 100 osob apod. Pokud se tyto záměry nachází ve zvláště chráněném území (např. národní parky nebo CHKO) a dosahují alespoň 25 % stanovené limitní hodnoty, mohou procesu podléhat.[4] To znamená, že úřad u nich posoudí, jestli je přezkoumá ve zjišťovacím řízení.

Zjišťovacímu řízení podléhají také záměry, které mohou mít negativní vliv na soustavu NATURA 2000. Jedná se o chráněná území, která jsou určena k ochraně nejvzácnějších a nejohroženějších živočichů, rostlin a ptačích oblastí na území Evropské unie. O tom, zda se záměr bude posuzovat ve zjišťovacím řízení, zde rozhoduje orgán ochrany přírody a krajiny.[5]

Jak EIA probíhá?

Proces EIA může být sloučen s územním a stavebním řízením do jednoho společného povolovacího procesu.[6] Záleží na stavebníkovi, zda tuto možnost využije nebo získá potřebná rozhodnutí v samostatných řízeních.

Proces EIA má tyto fáze:

1. Oznámení

Proces EIA standardně zahajuje investor tím, že zašle oznámení o záměru příslušnému úřadu. Informace o oznámení následně úřad zveřejní na úřední desce a v informačním systému EIA do sedmi pracovních dnů.[7]

2. Zjišťovací řízení

Účelem zjišťovacího řízení je určit, zda bude záměr posouzen v rámci úplného procesu EIA či nikoliv. Pokud úřad rozhodne, že se záměr dále posuzovat nebude, vydá o tom rozhodnutí. Toto rozhodnutí úřad zveřejní na úřední desce a v informačním systému EIA.

Proti rozhodnutí se mohou spolky, které splňují zákonem stanovené podmínky,[8] bránit odvoláním, popř. správní žalobou. Podrobnější informace si můžete přečíst v manuálu Jak se zapojit do procesu EIA.

3. Dokumentace

Investor si musí nechat zpracovat dokumentaci. Dokumentaci zpracuje autorizovaná osoba, kterou vybírá investor. Dokumentace podrobněji rozpracovává údaje z oznámení o záměru a hodnotí vlivy záměru na životní prostředí. Po tom, co dokumentaci autorizovaná osoba dokončí, doručí ji příslušnému úřadu. Ten ji zveřejní, opět na úřední desce a v informačním systému EIA.

Pokud má investor dokumentaci zpracovanou již před zahájením procesu EIA, může ji rovnou předložit úřadu. Předchozí fáze oznámení a zjišťovacího řízení tím odpadají. Tento postup investor nemůže využít, pokud EIA probíhá k přeshraničnímu záměru nebo se týká záměrů, které mohou mít negativní vliv na soustavu NATURA 2000.[9]

4. Veřejné projednání

Úřad může nařídit, že k záměru provede veřejné projednání. Koná se pouze v případě, že se veřejnost[10]  nesouhlasně vyjádří k předložené dokumentaci. Veřejné projednání proběhne do 30 dnů ode dne, kdy se veřejnost mohla vyjádřit k dokumentaci.[11] Informace o místě a čase jednání se můžete dočíst v informačním systému EIA a na úřední desce. Z projednání úřad pořizuje zápis, který následně zveřejní opět v informačním systému EIA.

5. Posudek

K dokumentaci úřad nechá zpracovat posudek. Posudek zpracovává autorizovaná osoba určená úřadem (jiná než ta, co zpracovávala dokumentaci). Účelem posudku je nezávisle zhodnotit správnost a úplnost dokumentace a v ní navržených řešení negativních vlivů na životní prostředí. Posudek také zhodnotí podaná vyjádření k dokumentaci.

Posudek musí autorizovaná osoba zpracovat ve lhůtě stanovené úřadem, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena dokumentace. Na základě znění zákona o posuzování vlivů účinného od roku 2018 není zcela jednoznačné, zda úřady mají povinnost posudek zveřejnit v informačním systému a na úřední desce. Zkusit najít ho ale určitě můžete. [12]

6. Závazné stanovisko

Celý proces je ukončen tak, že úřad vydá své závazné stanovisko. To je podkladem pro rozhodování v navazujících řízeních, které investor záměru zahajuje (např. územní a stavební). Úřady, které tato navazující řízení vedou, se musí stanoviskem EIA řídit.[13] To znamená, že nemohou v navazujícím řízení vydat rozhodnutí, která s ním nejsou v souladu.

Závazné stanovisko je platné sedm let ode dne jeho vydání.[14] Neplatné závazné stanovisko nemůže být podkladem navazujícího řízení.

Závazné stanovisko se opět zveřejňuje na úřední desce a v informačním systému EIA.

Proces EIA můžete ovlivnit

Potřebné informace zjistíte v informačním systému EIA nebo na úřední desce

Jedním ze základních principů procesu EIA je transparentnost. Potřebné informace tak najdete v informačním systému EIA a na úřední desce obcí a krajů, kterých se EIA týká. Dotčené obce a kraje musí dokumenty vyvěsit alespoň na 15 dnů.[15]

Zveřejňuje se:

  • oznámení o zahájení EIA,
  • závěr zjišťovacího řízení,
  • dokumentace,
  • informace o veřejném projednání,
  • posudek (pouze v informačním systému),
  • samotné stanovisko EIA.[16]

Do procesu EIA se můžete zapojit

Veřejnost se v rámci procesu EIA může vyjadřovat, a to hned dvakrát.  Svá písemná vyjádření můžete úřadu zaslat k oznámení a dokumentaci, vždy do 30 dnů od jejich zveřejnění. Vyjádření veřejnosti nejsou sice pro úřad závazná, můžou ale ovlivnit samotné závěrečné stanovisko, které už závazné je. Pokud k dokumentaci podáte odůvodněné nesouhlasné vyjádření, úřad musí nařídit veřejné projednání. Toho se pak také můžete zúčastnit.

Bližší informace o možnostech zapojení veřejnosti do procesu EIA se dočtete v manuálu Jak se zapojit do procesu EIA.

Výsledné závazné stanovisko nemusí být vždy optimální. Pokud s ním nesouhlasíte, můžete stanovisko EIA v navazujícím řízení napadnout. O tom, jak dosáhnout zrušení stanoviska, se více dočtete v našem manuálu Jak dosáhnout zrušení stanoviska EIA.


[8] Přesněji nejen spolek, ale každá nezisková právnická osoba soukromého práva, která má jako hlavní účel ochranu životního prostředí nebo veřejného zdraví. Výčet podmínek obsahuje § 3 písm. i) bod 2. zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

[12] Od roku 2018 je v účinnosti novela, která změnila § 9 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v tak, že se zrušila povinnost zveřejnit posudek EIA na internetu a způsobem podle § 16 zákona. V § 16 zákona ale posudek zůstává mezi dokumenty, které se na internetu zveřejňují. Vzhledem k nejednoznačnosti právní úpravy a principu transparentnosti, jež dopadá na celý proces EIA, jsme toho názoru, že úřady by posudek zveřejňovat měly. Nelze ovšem vyloučit, že úřady jej zveřejňovat s odkazem na novelizovaný § 9 zákona zveřejňovat nebudou.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty