Energetická transformace je příležitost pro všechny, využijme ji naplno
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie nezbytný k naplnění klimatických cílů v ČR je podmíněný vznikem předvídatelného legislativní a dotačního prostředí. To je hlavní závěr právě proběhlých webinářů Bold Future: Nevyužitý potenciál obnovitelných zdrojů energie (10. června 2021) a Jak nastavit priority v podpoře obnovitelné energie (17. června 2021).
Nízké cíle a zastaralé strategie
Jednoduché a všeobjímající řešení neexistuje, energetická transformace je transformací celospolečenskou a ČR si musí svoji cestu prošlápnout sama. To vyžaduje aktualizaci strategických dokumentů, které jsou již zastaralé, a nastavení ambiciózních cílů. Na energetickou transformaci musíme reagovat urychleně, protože ona na nás nepočká, ale nikoliv na úkor efektivity a účelnosti.
Proč? Podívejme se na pár dat od Jakuba Zamhouřila (analytik, Fakta o klimatu):
- 39,5 % emisí skleníkových plynů v ČR vyprodukuje energetika
- celkový realizovatelný potenciál solární energie v ČR činí 47,6 GW instalovaného výkonu, což pokryje přibližně 65 % čisté spotřeby energie, nyní jsme na pouhých 2,06 GW
Přičtěme si k tomu rostoucí ceny emisních povolenek, které již pravidelně atakují 50 € za tunu, a je jasné, že času nemáme nazbyt. K transformaci energetického sektoru dojde spíš dříve než později bez ohledu na to, jaký má Česká republika plán.
Rozsáhlé a hlavně strategické investice do OZE jsou nezbytné, EU nám dává příležitost i zdroje k energetické transformaci, kterou bychom měli zodpovědně využít a dlouhodobě z ní profitovat ekonomicky, společensky i environmentálně.
Kde to postavíme? Na střechách, brownfieldech a dolech
Místa pro solární panely je dost, nemusíme jimi kazit ráz krajiny. Až 65 % čisté spotřeby elektřiny jsme schopni pokrýt z ekologicky nezajímavých ploch - střech, brownfieldů a dolů, vyplynulo z prezentace analytika Jakuba Zamhouřila.
Největší realizovatelný potenciál mají střešní a fasádní fotovoltaické systémy (23,7 GW), které potenciálně dokáží pokrýt až 29 % čisté spotřeby energie. Tomáš Smejkal (MPO) potvrdil jejich důležitost zejména pro lokální spotřebu. Narozdíl od velkoplošných solárních elektráren, střechy nezatěžují tolik distribuční síť, což je jedna z hlavních bariér rozvoje OZE.
Zuzana Krejčíková ze společnosti ČEZ potvrdila, že u jejich zákazníků zaznamenává zvýšenou poptávku po střešních instalacích, a to až o třetinu za poslední dva roky.
Jakub Zamhouřil: Potenciál solární energie v ČR - realizovatelný potenciál (EGÚ, JRC, Fakta o klimatu):
Instalovaný výkon |
Výroba elektřiny |
Podíl na spotřebě elektřiny |
|
Střešní a fasádní FVE |
23,7 GW |
18 TWh |
~27 % |
FVE na brownfieldech |
15,3 GW |
13,5 TWh |
~20 % |
FVE v uhelných dolech |
4,7 GW |
4,7 TWh |
~7 % |
FVE v jiných dolech |
3,9 GW |
4,3 TWh |
~6 % |
Celkem FVE mimo volné plochy |
47,6 GW |
40,5 TWh |
~60 % |
Zapojme veřejnost a připravme půdu energetickým komunitám
Čeká nás intenzivních deset let energetické transformace, která zároveň je transformací celospolečenskou. Veřejnost do ní musí být aktivně zapojena a profitovat z ní. Je to příležitost pro decentralizaci a demokratizaci energetického systému a také šance poučit se z minulosti a podporu OZE nastavit tak, aby byla dlouhodobě efektivní a mohli z ní těžit opravdu všichni.
Osvědčeným a spolehlivým nástrojem zapojení veřejnosti jsou energetické komunity. Hlavním “lákadlem” pro širší zapojení lidi jsou úspory a levnější cena elektřiny, která dle předpokladů poroste výrazně rychleji.
Panelisté se shodli na tom, že střešní fotovoltaické instalace jsou dnes již rentabilní i bez dotací, ale municipality a malí žadatelé je potřebují proto, aby se do transformačních projektů vůbec pustili. Tuto zkušenost potvrdila ředitelka Energetické agentury Zlínského kraje Miroslava Knotková - pokud pro obce existují dotace, realizují je. V opačném případě jsou to právě tyto technologie, na kterých se šetří jako první. Podle Martiny Krčové (ERÚ) jsou to právě municipality a místní akční skupiny (MAS), které slouží k aktivaci občanů za účelem jejich participace na energetickém systému.
Česká republika potřebuje stabilní legislativu a přehledné dotace
Veřejnost je dnes OZE nakloněna více, než se z mediálně-politické sféry může zdát, uvedl Jan Krajhanzl (FSS MUNI). Za budoucnost energetiky je považuje dokonce 76 % Čechů, 79 % se domnívá, že by do nich měla ČR více investovat a 74 % preferuje právě energii z obnovitelných zdrojů. Kladně se Češi staví také ke spotřebě energie z vlastních zdrojů (76 %).
Přesto v ČR ve vztahu k aktuálnímu vývoji v EU nemáme nastaveny adekvátní strategické cíle, legislativu ani dotační tituly. Ty sice skýtají řadu možností, ale zvláště pro malé žadatele a municipality jsou nepřehledné a zpracování projektových záměrů je pro ně náročné až odrazující. Zároveň z nich není jasné, jestli se dostane opravdu na všechny zájemce a typy projektů.
Například Modernizační fond, který má urychlit přechod na čistou energii, předběhl dobu. Pracuje například s energetickými komunitami, které ale zatím nemají oporu v legislativě.
Nedostatek informací a lidských zdrojů
Mezi panelisty nepanovaly obavy, jestli budou “transformační” peníze stačit, ale spíše to, jestli je dokážeme vynaložit tak, aby přinesly pozitivní efekty - snížení emisí, zvýšení konkurenceschopnosti či zaměstnanosti. Důležitým a v současnosti limitujícím faktorem jsou ale lidské zdroje.
Podle Jaroslava Knápka (ČVUT) je potřeba na úrovni státu vytvořit systematickou podporu pro municipality. Leopold Benda (BENEKOVterm) zase upozornil na nedostatek projektantů a energetických manažerů, kteří by koordinovali aktivity více obcí v jednom regionu. Klíčové je také zapojení univerzit a výzkumných pracovišť.