Programy zlepšování kvality ovzduší – která opatření povedou k cíli?

V Moravskoslezském kraji začíná smogová sezona. Obecně prospěšná společnost Čisté Nebe pravidelně informuje o smogové situaci pomocí aplikace SmogAlarm. Zatímco na Ostravsku lidé opět musí čelit problémům s dýcháním (viz reportáž České televize), Ministerstvo životního prostředí má stále zpoždění s finalizací Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Zjišťovací řízení SEA skončilo již v první polovině září a nyní se čeká na vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (více o procesu SEA).

Z návrhů PZKO nelze odvodit, která opatření se budou realizovat a v jakém čase a jaký bude jejich předpokládaný dopad na stav ovzduší v nejvíce zatížených lokalitách ČR.

V kapitole řešící odhad plánovaného přínosu ke snížení úrovně znečištění a předpokládanou dobu potřebnou k dosažení imisních limitů (pro region Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek kapitola F návrhů PZKO, str. 243 ) se čtenář dozví, že “lze očekávat, že realizací opatření stanovených v Programu dojde k výraznému zlepšení kvality ovzduší...” a, že z “reálného potenciálu snížení imisního příspěvku vyplývá, že implementace opatření by měla zajistit  dostatečné snížení imisní zátěže v aglomeraci CZ08A – Ostrava/Karviná/ Frýdek Místek, které by se mělo projevit splněním  imisních limitů řešených znečišťujících látek. Vzhledem k tomu, že implementace  stanovených opatření obsažených v programu je naplánována do roku 2020, je termín výrazného zlepšení kvality ovzduší, které by se mělo projevit splněním imisních limitů řešených znečišťujících látek,  stanoven do konce roku 2020 (31. 12. 2020).”

Programy tak odkazují k roku 2020 a obecnému cíli dosažení limitních hodnot na celém území. Dokumenty obsahují modelové srovnání „před“ a „po opatřeních“ [1], tyto modely jsou však uvedeny po jednotlivých sektorech. Není však jasné, proč je informace o plánovaném celkovém dopadu všech navržených opatření napříč různými sektory nedostupná.

Otázka cílů ke zlepšení a jejich splnění je přitom ústřední otázkou, která trápí obyvatele ze zatížených oblastí, a MŽP se jí také v přípravě Programů věnovalo. Z komunikace mezi zpracovatelem programů a úředníky MŽP vyplývá, že Ministerstvo požadovalo po zpracovateli vyčíslení přínosů jednotlivých opatření, souhrn dopadů všech navržených opatření a informaci, zda jejich realizací dojde ke splnění limitů. Mezi kritérii pro navržená opatření zdůrazňovalo Ministerstvo také co nejrychlejší dosažení imisních limitů.

Z dostupných verzí PZKO však vyplývá, že zpracovatel opomenul či nedopracoval jak zmiňované celkové vyčíslení přínosu opatření, tak i informace o tom, která z katalogu 36. navržených opatření by se měla realizovat a v jakém časovém horizontu, aby bylo hodnot dosaženo co nejdříve.

Zdá se tedy, že MŽP zapomnělo na prioritizaci opatření vzhledem k požadavku dosažení limitů v co nejkratší době. Požadavek na účinná opatření, která se mají realizovat s cílem dosažení stanovených hodnot „v co nejkratším možném čase“ přitom vyplývá přímo ze zákona [2] a taky jej po ČR požaduje Evropská komise [3].

Klíčová otázka ve vztahu k Programům – která opatření se v jeho lokalitě budou realizovat, v jakém časovém rámci a jaký je jejich předpokládaný dopad na zatížené oblasti – tak zůstává pro veřejnost otevřenou.

Poznámky:

[1] Např: str. 248 - 253, http://www.mzp.cz/opatreniobecnepovahy/Strednedoba_strategie_PZKO_CZ08A_pdf.pdf nebo str. 192 - 195, http://www.mzp.cz/opatreniobecnepovahy/PZKO_CZ06A.pdf.

[2] §9 ods 2, 201/2012 Sb., „Při zpracování programu zlepšování kvality ovzduší ministerstvo přijme taková opatření, aby imisního limitu bylo dosaženo co nejdříve.“

[3] http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-4666_cs.htm, Komise se domnívá, že Česká republika nepřijala opatření na ochranu zdraví občanů, která měla být zavedena již od roku 2005, a vyzývá k přijetí progresivních, urychlených a účinných opatření, aby doba nedodržování předpisů zůstala co nejkratší.