Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Kompletní průvodce pořizováním nahrávek veřejné správy

Vytvořeno dne 11. 12. 2012 — Aktualizováno dne 6. 2. 2020.

Obsah

Setkali jste se s nevhodným chováním nebo porušováním zákona ze strany osob vykonávajících veřejnou moc? Chcete zvýšit transparentnost výkonu veřejné moci?

Státní úředníky, zastupitele na zasedání zastupitelstva obce či kraje, policisty či jiné osoby vykonávající veřejnou moc můžete za splnění určitých podmínek nahrávat. V tomto manuálu se vám přiblížíme, o jaké podmínky se jedná.

V tomto manuálu se dozvíte:

  • Jaké jsou limity vašeho práva pořizovat záznamy druhých v rámci vašeho styku s veřejnou mocí
  • Co a koho smíte nahrávat
  • Co dělat, když vás vyzvou nahrávání ukončit a co vám hrozí
  • Podmínky pro zpracování a zveřejnění takto pořízených nahrávek

Nahrávání je povoleno, pokud není zákonem zakázáno

Východiskem vycházejícím z Ústavy ČR[1] je, že „Každý může činit vše, co není zákonem zakázáno.“ To platí i pro pořizování nahrávek osob vykonávajících veřejnou moc - pokud to není omezeno zákonem, je to možné.

Pro orgány veřejné moci platí opačné pravidlo: Co není dovoleno, je zakázáno[2]. Nemohou vám tak zakázat žádné jednání, pokud je k tomu výslovně neopravňuje zákon.

Bez takovéhoto ustanovení zákona vám nahrávání zakázat nesmí, a to ani skrze podzákonné předpisy jako obecně závazné vyhlášky, usnesení zastupitelstva nebo jednací řád zastupitelstva.

Limity vašeho práva pořizovat nahrávky

Obecné limity nahrávání druhých jsou ochrana osobnosti a soukromí a související ochrana osobních údajů. Ochrana osobnosti, soukromí a osobních údajů se pak rozpadá na soukromoprávní, jejímž základem je občanský zákoník a veřejnoprávní, kde hlavním předpisem je nařízení Evropské unie známe pod zkratkou GDPR.

Podmínky pořizování nahrávek podle občanského zákoníku

Úprava ochrany osobnosti člověka včetně ochrany jeho podoby a soukromí v občanském zákoníku začíná od ustanovení § 81[3]. Ustanovení § 84 občanského zákoníku[4] stanovuje základní pravidlo, že zachytit podobu člověka jakýmkoli způsobem, ze kterého bude možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.

Bez souhlasu dovoluje zákon zachycovat podobu z důvodu ochrany jiných práv a zájmů (např. kamerový systém chránící před zloději), dále pro vědecké, umělecké, zpravodajské a úřední účely, pod které spadá i případ, když někdo vystoupí v záležitosti veřejného zájmu[5]. Právě sem spadají osoby vykonávající veřejnou moc - úředníci, policisté, zastupitelé či občané veřejně vystupující během jednání zastupitelstva. Nicméně vystoupení ve veřejném zájmu musí být spojeno s výkonem veřejné moci, nelze to chápat jako pouhé vystoupení kohokoliv na veřejnosti.

Je třeba důsledně rozlišovat vystupování, činnost související s veřejným jednáním, které možné nahrávat je, od ostatních případů, které se výkonu veřejné moci netýkají. Půjde o situace, které nemají úřední povahu.

Není tak možné bez svolení nahrávat veřejně činné osoby v jejich volném čase (na ulici s rodinou, na jejich zahradě, dovolené), obdobně není možné nahrávat jejich soukromé rozhovory (i telefonické), a to včetně těch učiněných během jejich pracovní doby.

Podmínky ochrany osobních údajů

Pořizování nahrávek (a jejich případné šíření) je zpracováním osobních údajů, které se řídí tzv. Obecným nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[6]. GDPR je pouze doplněno českým prováděcím zákonem o zpracování osobních údajů[7].

Osobními údaji podle GDPR jsou jakékoliv informace o identifikované či identifikovatelné fyzické osobě[8]. Pro nás je relevantní skutečnost, že pod tuto definici spadají jak zvukové, tak i obrazové záznamy druhých lidí, neboť na jejich základě lze dotyčné osoby identifikovat.

Existuje více právních důvodů, na jejichž základě můžeme zachycovat a zpracovávat osobní údaje. Tím nejzákladnějším je souhlas dotyčné osoby. Bez souhlasu je to možné jen za splnění zákonných podmínek.

Pro nahrávání veřejné správy je relevantní čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR[9], který stanovuje, že zpracování osobních údajů je možné bez souhlasu subjektu osobních údajů v případech, kdy je to nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce. Příslušným správcem jste vy jako osoba, která s pořízeným záznamem disponuje. Oprávněným zájmem je například sledování výkonu pravomoci zvolených zástupců.

Více k GDPR se dozvíte v našem manuálu: GDPR – ochrana osobních údajů.

Co a koho můžete nahrávat

Z výše uvedeného již víte, že k pořizování nahrávek druhých bez souhlasu musíte splnit jak podmínky z občanského zákoníku, tak zároveň i podmínky ochrany osobních údajů. Pro nahrávání osob vykonávajících veřejnou moc není potřeba jejich souhlasu, a to na základě výše uvedených výjimek z občanského zákoníku a GDPR. Nyní si rozebereme některé konkrétní situace.

Zasedání obecního či krajského zastupitelstva

Zasedání zastupitelstva je ze zákona veřejné, kdy ani zákon o obcích[10] ani zákon o krajích[11] či zákon o hl. městě Praze[12] nahrávání zastupitelstva nezakazuje, a tedy je možné tak činit. Platí, že nelze nahrávání zastupitelstva zakázat. Výjimkou je pouze případ, kdybyste nahráváním znemožňovali průběh jednání.

Pro nahrávání zasedání zastupitelstva může speciální pravidla nastavit jednací řád. V žádném případě však nemůže nahrávání zakázat nebo klást požadavky, které by nahrávání de facto znemožnily. Nejčastěji jednací řády upravují, jakým způsobem o nahrávání informovat.

Pořizovat záznam zastupitelů během zasedání je možné i bez jejich souhlasu. Totéž platí i pro záznam občanů, kteří na zasedání zastupitelstva vystoupí a vyjádří se k projednávaným bodům.

Zastupitelé vykonávají na zasedání zastupitelstva veřejnou funkci. Proto i jejich projevy učiněné během zasedání mají veřejnou povahu a nevztahuje se tak na ně ochrana osobnosti. Jde o výše zmíněné vystoupení v záležitosti veřejného zájmu. Také projevy soukromých osob na zasedání je nutné považovat za veřejné, neboť si musí být vědomi, že svými projevy jsou součástí veřejného jednání. To potvrdil i Městský soud v Praze.[13]

Avšak k nahrávání občanů v situacích, které nemají souvislost se zasedáním je získání jejich souhlasu nutné. Půjde například o soukromé rozhovory nesouvisející se zasedáním, telefonní hovor, jejich zdravotní problémy apod. Pro tyto situace buď získejte souhlas k nahrávání dané osoby, nebo je raději nenahrávejte vůbec. Další možnost je pozdější vymazání těchto projevů. Ke zveřejnění těchto projevů je nutný další výslovný souhlas.

Další otázkou je nahrávání pasivních diváků, tedy občanů, kteří jsou na zasedání přítomni, avšak nevystupují. Nejjistější cestou je získání jejich souhlasu, který musíte být schopni později doložit. To můžete provést požádáním o podepsání souhlasu při jejich vstupu do jednací místnosti. Možností je i pozdější anonymizování osob na záznamu (rozmazání obličeje).

Co ale dělat v případě, kdy to není z různých důvodů možné? Tato otázka ještě nebyla judikaturou výslovně vyřešena. Jsme názoru, že i pouhou účast na zasedání je možné považovat za vystoupení ve veřejném zájmu, neboť i pasivní diváci jsou zde za účelem kontroly věcí veřejných. Zároveň jsou si diváci vědomi toho, že se nacházejí na veřejném místě.

Vzhledem ke skutečnosti, že tato otázka není soudně vyřešena, vám doporučujeme minimalizovat záběry do publika, které nejsou nutné pro zachycení veřejných vystoupení. Jak je uvedeno výše, nejjistější cestou je získání souhlasu nebo anonymizování.

Pokud je nutný souhlas jiné osoby, může tato osoba souhlas kdykoliv odvolat, v takovém případě musíte její projev, podobu vymazat. Tuto povinnost nemáte, pokud souhlas k nahrávání nepotřebujete, jako například výše uvedení zastupitelé při zasedání či občané vystupující ve veřejném zájmu.

Ústní jednání ve správním řízení

Správní řád ani jiný zákon pořizování zvukových či obrazových nahrávek nezakazuje. Je to tedy dovoleno, což potvrdil i Nejvyšší správní soud[14]. Zakázat nahrávání ve správním řízení je možné pouze v případě, že svým nahráváním byl „závažně ztížen postup v řízení“. Položení a zapnutí diktafonu či telefonu na stůl nebude problém.

Doporučujeme o nahrávání dotyčné informovat. Je také možné tuto skutečnost zaznamenat do protokolu z ústního jednání.

Nahrávání soudního jednání

Pravidlo pro tento případ je k nalezení v § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích[15].

Pro pořizování obrazových záznamů a pro obrazové či zvukové přenosy platí, že tak lze učinit pouze s předchozím souhlasem předsedy senátu, popř. samosoudce. Pro pořizování pouze zvukového záznamu platí, že tak lze učinit „s vědomím“ předsedy senátu, popř. samosoudce. Tuto skutečnost tak stačí soudu pouze oznámit.

V případě, kdy by nahrávání narušovalo průběh nebo důstojnost soudního jednání, může být pořizování záznamu soudem zakázáno.

Ústavní soud se vyjádřil tak, že pořizování nahrávek ze soudního jednání by přitom mělo být v zásadě povoleno, pro zákaz musí mít soudce legitimní důvod.[16] Takovým důvodem by bylo, kdyby nahrávání znemožňovalo průběh soudního jednání, nebo snižovalo jeho důstojnost.

Nahrávání příslušníků Policie ČR a obecní policie

Pořizovat záznamy příslušníků policie ve službě v žádném zákoně zakázáno není, a tím pádem je to dovoleno. Opět je ale nutné rozlišovat výkon služby od činností, které se toho netýkají (např. soukromý telefonní hovor).

Podle stanoviska Ministerstva vnitra je pořizování zvukových či obrazových záznamů příslušníků Policie České republiky ve službě možné[17]. Při provádění služebních úkonů policisté nevystupují jako soukromé fyzické osoby, ale jako představitelé veřejné moci, a proto pořízení nahrávky jejich jednání nemůže být posuzováno jako zásah do jejich osobnostních práv.

Pro nahrávání příslušníků policie při výkonu služby tak nepotřebujete jejich souhlas.

Co dělat, když budete vyzvání nahrávání ukončit?

Můžete se vám stát, že budete vyzváni své nahrávání ukončit. V prvé řadě požádejte, aby toto vyzvání bylo zapsáno do protokolu nebo zápisu, a to včetně vaší odpovědi. Dále přicházejí v úvahu dvě možnosti:

  • Poslechnout a nahrávání ukončit – v takovém případě se můžete následně domáhat ochrany ve správním soudnictví skrze tzv. žalobu proti nezákonnému zásahu, kterou musíte podat do dvou měsíců od vyzvání. Soud může označit zákaz nahrávání za nezákonný zásah a zakázat dotyčnému orgánu veřejné moci (obci, ministerstvu, finančnímu úřadu apod.), aby v takovém jednání pokračoval.
  • Neuposlechnout a pokračovat v nahrávání – tuto možnost volte v případě, kdy jste argumentovali splněním výše uvedených zákonných podmínek nahrávání a druhá strana vás svojí argumentací nepřesvědčila o opaku. Následně s vámi může být započato správní řízení, kde by vám musel správní orgán nejprve prokázat, že jste nahrávali v rozporu se zákonem a neuposlechli jste tak oprávněnou výzvu nahrávání ukončit. Teprve poté by vám mohla být uložena sankce.

Jak je to se zákazem nahrávání?

Jak bylo uvedeno výše, pro občany platí, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Pro orgány veřejné moci platí opak. To v důsledku znamená, že bez výslovného ustanovení v zákoně, které by k tomu opravňovalo, vám nemůže být nic zakázáno. Orgán veřejné moci vám musí sdělit na základě kterého zákona je oprávněn zákaz učinit.

Jaké sankce hrozí při neoprávněném nahrávání?

Při nedodržení podmínek daných občanským zákoníkem vám hrozí žaloba na ochranu osobnosti, a to přímo od osob, které jste neoprávněně nahrávali. Při nedodržení podmínek GDPR pro nakládání s osobními údaji vám hrozí pokuty od Úřadu na ochranu osobních údajů.

Co se týká jednání zastupitelstva, pokud neuposlechnete výzvu k ukončení nahrávání, může s vámi být započato správní řízení, kde musí správní orgán prokázat, že výzva byla oprávněná, jinými slovy, že jste nahrávali v rozporu se zákonem. Pokud se toto prokáže, hrozí vám pokuta maximálně do výše 10 tisíc korun.[18] Proti rozhodnutí o uložení pokuty se můžete bránit námitkami v řízení o přestupku, poté se případně můžete odvolat a následně podat správní žalobu.

V ústním jednání ve správní řízení vám hrozí pořádková pokuta až do výše 50 tisíc korun, a to pouze v případě, že svým nahráváním byl „závažně ztížen postup v řízení“. Položení a zapnutí diktafonu na stůl tak nebude problém.

Při neuposlechnutí výzvy soudce během soudního jednání můžete být vykázáni ze soudní síně. Hrozí vám také pořádková pokuta do výše 50 tisíc korun.

V případech, kdy vám bude udělena pokuta, ocitáte se v přestupkovém řízení. Tomu se věnuje náš manuál: Přestupkové řízení. V případě, že budete shledání vinnými z přestupku, můžete žádat nižší sankci (například jen napomenutí), vzhledem k tomu, že jste se přestupku dopustili v zájmu transparentnosti veřejné správy. Správní orgán je povinen přihlédnout k závažnosti přestupku.[19]

Proti všem výše uvedeným pokutám se můžete odvolat, podat stížnost, popřípadě podat správní žalobu. Zejména v posledním případě vám doporučujeme kontaktovat právníka.

Nahrávka pořízena, jak s ní nakládat dále?

Oprávněně jste nahráli činnost veřejné správy a máte v plánu ji nějakým způsobem zveřejnit. V této poslední části vás upozorníme na některé zákonné podmínky, na které je potřeba myslet.

Již samotné nahrávání je zpracováním osobních údajů podle GDPR (čl. 4 odst. 2 GDPR[20]). Tento pojem však zahrnuje mnohem více. Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoliv operace s osobními údaji, jako je dále jejich shromáždění, uspořádání, pozměnění, zpřístupnění, zveřejnění apod. Pro více informací o požadavcích GDPR opět odkazujeme na náš manuál: GDPR – ochrana osobních údajů.

V případě zveřejnění odlišujeme situace, kdy můžete pořizovat záznamy druhých pouze na základě jejich souhlasu, a situace, kdy k tomu máte jiný právní důvod (své oprávněné zájmy, či oprávněné zájmy třetí strany). Opět je třeba splnit podmínek jak ochrany osobnosti a soukromí zakotvené zejména v občanském zákoníku, tak požadavky ochrany osobních údajů dle GDPR.

V případech, kdy je nutný souhlas druhých k nahrávání, potřebujete další výslovný souhlas ke zveřejnění. Jinak vám hrozí jak žaloba na ochranu osobnosti podle občanského práva, tak pokuta od Úřadu na ochranu osobních údajů. Získejte tak oba souhlasy naráz.

V případech, kdy není nutný souhlas, je pak možné pořízené záznamy zveřejnit. I při zveřejnění však zvažujte účel, pro který jste záznamy pořídili, v jehož mezích musíte setrvat. Z toho důvodu před zveřejněním záznam projděte a vymažte informace, které tam být nemají - viz níže.

Které informace se musí ze záznamu odstranit

Nahrávaní mají před zveřejněním právo na opravy nepřesných informací. Nezapomeňte tedy před zveřejněním záznam projít a ověřit, že v něm nezůstaly některé z údajů, které by se měly ze záznamu odstranit anebo nepřesné a zavádějící informace (ty lze opravit například titulkem).

Ze záznamu je nutné vymazat, „vypípat“ nebo jinak anonymizovat osobní údaje a záběry na soukromou činnost přítomných (například na plochu notebooku).

Dále je třeba odstranit (i v případě veřejně činných osob):

  • Detailní osobní údaje, které nejsou potřebné pro pochopení záležitostí projednávaných na zastupitelstvu (např. rodná čísla, telefonní čísla, adresy) 
  • Citlivé osobní údaje (např. o zdravotním stavu)

Na záznamu naopak lze ponechat informace veřejně dostupné z veřejných databází (katastru nemovitostí nebo obchodního rejstříku), údaje o veřejně činných osobách, např. úřednících, zastupitelích, které vypovídají o jejich veřejné činnosti.


[17] Stanovisko odboru bezpečnostní politiky MV k pořizování záznamů policistů při výkonu služby (ke stažení zde)

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty