Poradna

Nadřazené kategorie: Správní řízení,

Přestupkové řízení

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 8. 10. 2021.

Obsah

Přestupkové řízení je zvláštním druhem správního řízení. Účelem přestupkového řízení je zjistit, zda se skutek skutečně stal, zda se jedná o přestupek, kdo jej spáchal a jaký druh správního trestu je možné uložit.

Problematika vztahující se k přestupkům a přestupkovému řízení je poměrně obsáhlá. Z toho důvodu vám přinášíme přehled základních informací, které se mohou hodit, pokud byste se sami v přestupkovém řízení někdy ocitli. V tomto manuálu také zjistíte, jak postupovat, když se dozvíte o spáchání přestupku a chcete, aby se jím odpovědné orgány začaly zabývat.

Co je to přestupek?

Přestupkem se rozumí společensky škodlivý protiprávní čin, který nedosahuje závažnosti trestného činu. Aby se jednalo o přestupek, musí být daný čin v zákoně za přestupek výslovně označen a musí vykazovat zákonem stanovené znaky.[1] Konkrétní přestupky upravuje zákon o některých přestupcích. Mimo to přestupky stanovují i zvláštní zákony. Tyto zvláštní zákony poté mají při použití přednost. Jde např. o zákon o státní památkové péči, zákon o nemocenském pojištění nebo typicky zákon o provozu na pozemních komunikacích.

Přestupek může spáchat fyzická i právnická osoba. Aby byl přestupek spáchán, je nutné zavinění, přičemž zavinění může být úmyslné nebo nedbalostní.[2]

Řízení, ve kterém se přestupek projednává – přestupkové řízení – je řízením správním a je upraveno zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Kdo přestupek projednává?

Obecně platí, že přestupkové řízení vede obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zákon určí skupiny přestupků, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad. Jedná se o přestupky proti:

  • pořádku v územní samosprávě (např. porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou)
  • veřejnému pořádku (např. rušení nočního klidu)
  • občanskému soužití (např. hrubá urážka na cti)
  • majetku (např. krádež věci v hodnotě nižší než 10 000 Kč)[3]

O přestupku může rozhodovat také komise pro projednávání přestupků. Komisi pro projednávání přestupků může zřídit starosta obce. Zároveň určí, které přestupky komise bude projednávat namísto obecního úřadu.[4] 

Přestupky může ale projednávat i obecní a státní policie nebo jiné správní úřady (např. katastrální úřad), pokud tak určí zvláštní zákony. Například přestupky na úseku ochrany přírody a krajiny projednává Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Jak nahlásit přestupek?

Pokud jste se dozvěděli o spáchání přestupku a chcete ho nahlásit, můžete se obrátit přímo na správní orgán, který je příslušný tento konkrétní přestupek řešit. To, který orgán je příslušný, najdete v zákoně, který upravuje daný přestupek. Pokud tedy např. došlo k přestupku proti majetku či proti veřejnému pořádku, můžete se obrátit na obecní úřad obce. Jestliže zákon výslovně neurčuje, který orgán je k projednání přestupku příslušný, obraťte se na obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Podejte oznámení o spáchání přestupku

K příslušnému správnímu orgánu podejte oznámení o spáchání přestupku. V oznámení doporučujeme požádat, aby Vás správní orgán informoval, jak s ním naložil a zda přestupkové řízení zahájil či nikoliv. Pokud o tuto informaci požádáte, správní orgán vám ji musí do 30 dnů poskytnout.

V oznámení o spáchání přestupku doporučujeme uvést:

  • Veškeré informace a důkazy, které o spáchání přestupku máte.
  • Pokud je to možné, uveďte, o jaký konkrétní přestupek se dle vašeho názoru jedná, ideálně (ne však nutně) uveďte i zákonné ustanovení.

Můžete přiložit také videa, fotografie či jiné dokumenty, které spáchání přestupku prokazují, pokud jimi disponujete. Nic z uvedeného není nutnou podmínkou oznámení, můžete tím však zvýšit šance, že se správní orgán přestupkem bude zabývat.

Pokud chcete obdržet informaci, zda správní orgán přestupkové řízení zahájil, nezapomeňte se podepsat a uvést své kontaktní údaje. Oznámení však můžete podat také anonymně.

K sepsání oznámení můžete využít náš vzor Oznámení o spáchání přestupku.

Oznámení o spáchání přestupku je svou povahou podnětem. Pro další užitečné informace k podnětům obecně Vás můžeme odkázat na náš manuál Podávání podnětů správním orgánům.

Zavolejte policii nebo obecní policii

K přestupkům můžete také zavolat Policii České republiky nebo obecní policii. Policisté či strážníci mohou za zákonem vyjmenované přestupky uložit pokutu na místě.[5] 

Policii nemusíte podávat formální podnět, postačí zavolat na linku 158 či 156. To je vhodné zejména v případech, kdy páchání přestupku stále probíhá a je nutné jednání pachatele zastavit, např. pokud vaši sousedé ruší noční klid hlasitou hudbou nebo pokud někdo parkuje auto tak, že by ulicí neprojela vozidla záchranných složek.

Kdo jsou účastníci řízení?

Účastníkem řízení je vždy obviněný. Dalšími účastníky řízení mohou být poškozený a vlastník věci, kterému byla či mohla být věc (např. věc použitá ke spáchání přestupku) zabrána[6]

Obviněný je ten, kdo je podezřelý ze spáchání přestupku. Obviněným se stává okamžikem, kdy mu správní orgán doručí oznámení o zahájení řízení nebo příkaz.[7] 

Poškozeným je osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda, nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku obohatil. K obohacení dojde např. tehdy, pokud pachatel někoho podvodem přiměje, aby mu zaslal peníze. Poškozený pak může v řízení uplatnit nárok na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení.[8]

Jak přestupkové řízení probíhá?

Zahájení řízení

Přestupek může nahlásit kdokoliv:

  • osoba poškozená,
  • její zákonný zástupce nebo
  • kdokoliv, kdo se o přestupku dozvěděl.

Správní orgán má povinnost zahájit řízení o každém přestupku, který zjistí.[9] 

V některých speciálních případech je možné řízení zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku, např. v případě krádeže mezi příbuznými[10] nebo urážky na cti.[11] Správní orgán, který přestupkové řízení vede, pak musí postiženou osobu poučit a určit lhůtu k podání souhlasu, která nesmí být kratší než 30 dnů.[12]

Jakmile se správní orgán o spáchání přestupku dozví, začne shromažďovat podklady a důkazy. Aby prověřil oznámení o přestupku nebo svá vlastní zjištění, může správní orgán před zahájením přestupkového řízení požádat zúčastněné osoby, aby podaly vysvětlení. V zásadě platí, že každý podat vysvětlení správnímu orgánu musí každý.[13] Podání vysvětlení můžete odepřít pouze tehdy, pokud byste výpovědí mohli způsobit nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek sobě nebo osobě blízké.[14]

Potom, co správní orgán shromáždí všechny podklady, posoudí, zda je na místě přestupkové řízení zahájit či nikoliv.

Kdy správní orgán řízení nezahájí a věc odloží?

Správní orgán řízení nezahájí a věc odloží v následujících situacích:

  • Správnímu orgánu se nepodaří do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, zjistit skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení.
  • Pachatel za spáchaný přestupek nenese odpovědnost (vzhledem k věku, imunitám nebo nepříčetnosti).[15]    
  • Odpovědnost za přestupek zanikla.

Odpovědnost za přestupek zaniká smrtí pachatele fyzické osoby, zánikem pachatele právnické osoby (pokud nemá právního nástupce), vyhlášením amnestie nebo uplynutím promlčecí doby.[16]     

Promlčecí doba činí obecně 1 rok. U přestupku, který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice je minimálně 100 000 Kč, promlčecí doba činí 3 roky.[17] Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku.[18]

Průběh přestupkového řízení

Pokud správní orgán věc neodloží, odešle podezřelému z přestupku oznámení o zahájení řízení. Přestupkové řízení je zahájeno okamžikem, kdy je podezřelému toto oznámení doručeno, popř. ústním vyhlášením tohoto oznámení. Oznámení o zahájení řízení obsahuje popis skutku, o kterém má být v řízení rozhodováno, a jeho předběžné právní posouzení.[19]

Následně může, ale nemusí, proběhnout ústní jednání. Ústní jednání se nejčastěji nařizuje, pokud o něj požádá obviněný z přestupku a pokud je to nezbytné k uplatnění jeho práv.[20]

Aby mohl být uložen správní trest, je nutné prokázat vinu obviněného. Jako základní důkaz slouží výslech obviněného, případně důkaz listinou, ohledáním, svědeckou výpovědí nebo znaleckým posudkem. Pokud není vina prokázána, platí, že byla prokázána nevina podezřelého, neboli platí presumpce neviny.

Přestupkové řízení je ukončeno správním rozhodnutím, které vysloví výrok o spáchání či nespáchání přestupku a případném uložení trestu.[21]

Jak již bylo řečeno, přestupkové řízení je zvláštním druhem řízení správního. To znamená, že se na něj podpůrně uplatní obecná úprava správního řízení. Podrobnější informace o tom, Jak probíhá správní řízení?, se dozvíte v našem manuálu.    

Zkrácené varianty přestupkového řízení: Příkaz a příkaz na místě

Příkaz je zvláštní formou správního rozhodnutí ve zkráceném správním řízení. Pokud je skutkový stav dostatečně zjištěn, správní orgán může příkazem uložit povinnost, aniž by proběhlo ve věci řádné přestupkové řízení.[22] Příkaz může být prvním a jediným úkonem v rámci řízení.

Zvláštním typem příkazu je příkaz na místě (dříve tzv. blokové řízení), kterým lze uložit pokutu pouze v případě, pokud nestačí domluva, a pokud obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty, její výší a s vydáním příkazového bloku. Obviněný tedy musí být přítomen a plně uznat důvody vydání příkazu na místě. Správní orgán může uložit pokutu do maximální výše 10 000 Kč a v případě mladistvého do 2 500 Kč.[23] Obviněný pak obdrží příkazový blok, který podepíše, a tímto okamžikem se příkaz stává vykonatelným rozhodnutím.[24]

S tímto typem správního rozhodnutí se setkáváme typicky u dopravních přestupků. Pokud obviněný s příkazem na místě nesouhlasí a odmítne podepsat příkazový blok, pokračuje se ve standardním správním přestupkovém řízení.

Jaké může správní orgán uložit tresty?

Za spáchaný přestupek může správní orgán uložit správní tresty. V závislosti na spáchaném přestupku to může být:

  • Napomenutí. Napomenutím správní orgán pachatele upozorní, jaké následky mu hrozí, pokud se znovu dopustí podobného jednání)
  • Pokuta.
  • Zákaz činnosti. Zakázat může správní orgán činnost, pro kterou je potřeba oprávnění nebo kterou pachatel vykonává v pracovním poměru, pokud souvisela se spácháním přestupku, např. řízení motorových vozidel nebo podnikání.
  • Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Při tomto trestu propadne státu věc pachatele, kterou použil ke spáchání přestupku nebo ji v jeho důsledku získal. Pokud tuto věc zničil, prodal nebo poškodil, může mu správní orgán uložit propadnutí náhradní hodnoty za tuto věc.
  • Zveřejnění rozhodnutí o přestupku[25]

Správní tresty můžou správní orgány i zkombinovat. Výjimkou představuje napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou.[26] Od uložení správního trestu může správní orgán upustit, pokud lze očekávat, že samotné projednání věci před správním orgánem postačí k pachatelově nápravě.[27] Za určitých okolností je také možné mimořádné snížit výši pokuty pod dolní hranici její sazby.[28]

Jak se bránit proti uloženému trestu

Proti rozhodnutí o přestupku se můžete odvolat

Proti rozhodnutí o přestupku může podat odvolání každý účastník řízení – obviněný, poškozený i vlastník věci.[29] Odvolání musíte podat do 15 dnů ode dne, kdy vám bylo oznámeno rozhodnutí.[30] Odvolání se podává k orgánu, který rozhodoval v prvním stupni.[31] Ten poté vaše odvolání postoupí odvolacímu orgánu, který o něm rozhodne.[32]

Odvolací orgán může napadené rozhodnutí:

  • potvrdit,
  • jeho část zrušit a řízení zastavit,     
  • zrušit a vrátit k nové projednání, nebo     
  • změnit. [33] Může tedy sám upravit např. výši pokuty. Zároveň platí, že rozhodnutí o správním trestu (např. o výši pokuty) i výrok o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení nemůže odvolací orgán změnit v neprospěch obviněného. To znamená, že odvolací orgán může uložený trest pouze zmírnit, nikoliv zpřísnit (pokutu může pouze snížit, nikoliv zvýšit).[34]

Poškozený se může odvolat pouze proti výroku o nároku na náhradu škody, vlastník věci pak proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty.[35] 

K podání odvolání můžete využít náš vzor Odvolání.

Proti příkazu můžete podat odpor

Pokud ve věci nebylo vydáno klasické rozhodnutí o přestupku, ale příkaz, postup je jiný. Pokud Vám správní orgán uloží příkaz (nikoliv příkaz na místě), můžete se bránit podáním odporu ve lhůtě 8 dnů od doručení příkazu. Podáním odporu se příkaz zruší V případě uloženého příkazu (nikoliv příkazu na místě) se lze bránit podáním odporu ve lhůtě 8 dnů od oznámení. Účinkem odporu je zrušení příkazu a správní řízení poté standardně pokračuje.[36]

K podání odporu můžete využít náš vzor Odpor proti příkazu.

Přezkum příkazu na místě můžete iniciovat podnětem

Proti příkazu na místě odpor podat nemůžete. Jak již bylo popsáno výše, podpisem příkazového bloku souhlasíte se zjištěným stavem věci i s uložením pokuty. Tím se tedy vzdáváte práva podat odpor. K přezkumu příkazu může dojít pouze z moci úřední v rámci přezkumného řízení.[37] K zahájení tohoto řízení můžete dát podnět.

K podání podnětu můžete využít náš vzor Podnět k provedení přezkumného řízení.

[10] § 7 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 7 odst. 7 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“)

[21] Pro všechny náležitosti rozhodnutí o přestupku viz § 93 zákona o odpovědnosti za přestupky

 

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty