Do you speak English? Switch to english version Ponechat českou verzi

Poradna

Nadřazené kategorie: Správní řízení,

Přestupkové řízení

Vytvořeno dne 17. 11. 2018 — Aktualizováno dne 4. 12. 2020.

Obsah

Přestupkové řízení je zvláštním druhem správního řízení. Účelem přestupkového řízení je zjistit, zda se skutek skutečně stal, zda se jedná o přestupek, kdo jej spáchal a jaký druh správního trestu je možné uložit.

Problematika vztahující se k přestupkům a přestupkovému řízení je poměrně obsáhlá. Z toho důvodu vám přinášíme přehled základních informací, které se mohou hodit, pokud byste se sami v přestupkovém řízení někdy ocitli.

Co je to přestupek?

Přestupkem se rozumí společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje zákonem stanovené znaky, a nejde-li o trestný čin.[1] Konkrétní přestupky jsou upraveny v zákoně č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Mimo to jsou přestupky stanoveny i ve zvláštních zákonech. Tyto zvláštní zákony poté mají při použití přednost. Jde např. o zákon o státní památkové péči, zákon o nemocenském pojištění nebo typicky zákon o provozu na pozemních komunikacích.

Přestupek může spáchat fyzická i právnická osoba. Aby byl přestupek spáchán, je nutné zavinění, přičemž zavinění může být úmyslné nebo nedbalostní.[2]

Řízení, ve kterém se přestupek projednává – přestupkové řízení – je řízením správním a je upraveno zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Kdo přestupek projednává?

Obecně platí, že správním orgánem příslušným k řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zákon určí skupiny přestupků, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad. Jedná se o přestupky proti:

  • Pořádku v územní samosprávě
  • Veřejnému pořádku
  • Občanskému soužití
  • Majetku[3]

O přestupku může rozhodovat také komise pro projednávání přestupků. Komisi pro projednávání přestupků zřizuje starosta obce, který určí, které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu.[4]

Přestupky může ale projednávat i obecní a státní policie nebo jiné správní úřady (např. katastrální úřad), pokud tak určí zvláštní zákony. Například přestupky na úseku ochrany přírody a krajiny projednává Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je vždy obviněný. Dalšími účastníky řízení mohou být:

  • Poškozený
  • Vlastník věci, kterému byla či mohla být věc zabrána[5]

Obviněný je ten, kdo je podezřelý ze spáchání přestupku. Obviněným se stává okamžikem, kdy je vůči němu učiněn první úkon v řízení.[6]

Poškozeným je osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda, nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku obohatil. Poškozený pak může v řízení uplatnit nárok na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení.[7]

Jak přestupkové řízení probíhá?

Přestupek může nahlásit kdokoliv: osoba poškozená, její zákonný zástupce nebo kdokoliv, kdo se o přestupku dozvěděl. Správní orgán má povinnost zahájit řízení o každém přestupku, který zjistí.[8] V některých speciálních případech je možné řízení zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Správní orgán, který přestupkové řízení vede, pak musí postiženou osobu poučit a určit lhůtu k podání souhlasu, která nesmí být kratší než 30 dnů.[9]

Jakmile se správní orgán o spáchání přestupku dozví, začne shromažďovat podklady a důkazy. Před zahájením přestupkového řízení může správní orgán využít institutu podání vysvětlení od zúčastněných osob, který spočívá v prověření oznámení o přestupku nebo vlastních zjištění. V zásadě platí, že každý je povinen podat správnímu orgánu vysvětlení.[10] Podání vysvětlení je možné odepřít pouze tehdy, pokud by výpovědí mohlo být způsobeno nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek osobě podávající vysvětlení nebo osobě jí blízké.[11]

Potom, co správní orgán shromáždí všechny podklady, posoudí, zda je na místě přestupkové řízení zahájit či nikoliv.

Řízení nezahájí a věc odloží, pokud se mu nepodaří do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, zjistit skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení. Věc odloží také tehdy, nenese-li pachatel za spáchaný přestupek odpovědnost (vzhledem k věku, imunitám, nepříčetnosti nebo plynutí času – promlčení).[12]

Specifickým důvodem odložení věci (a zastavení řízení v případě, že řízení již bylo zahájeno) je situace, kdy odpovědnost za přestupek zanikla. Odpovědnost za přestupek zaniká smrtí pachatele fyzické osoby, zánikem pachatele právnické osoby (pokud nemá právního nástupce), vyhlášením amnestie nebo uplynutím promlčecí doby.[13] Promlčecí doba činí obecně 1 rok. Pokud jde o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice je minimálně 100 000 Kč, pak promlčecí doba činí 3 roky.[14] Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku.[15]

Pokud správní orgán věc neodloží, odešle podezřelému z přestupku oznámení o zahájení řízení. Přestupkové řízení je zahájeno okamžikem, kdy je podezřelému toto oznámení doručeno, popř. ústním vyhlášením tohoto oznámení. Oznámení o zahájení řízení obsahuje popis skutku, o kterém má být v řízení rozhodováno, a jeho předběžné právní posouzení.[16]

Následně může, ale nemusí, proběhnout ústní jednání. Ústní jednání se nejčastěji nařizuje, pokud o něj požádá obviněný z přestupku a pokud je to nezbytné k uplatnění jeho práv.[17]

Aby mohl být uložen správní trest, je nutné prokázat vinu obviněného. Jako základní důkaz slouží výslech obviněného, případně důkaz listinou, ohledáním, svědeckou výpovědí nebo znaleckým posudkem. Pokud není vina prokázána, platí, že byla prokázána nevina podezřelého, neboli platí presumpce neviny.

Přestupkové řízení je ukončeno správním rozhodnutím, které vysloví výrok o spáchání či nespáchání přestupku a případném uložení trestu.[18]

Jak již bylo řečeno, přestupkové řízení je zvláštním druhem řízení správního. To znamená, že se na něj podpůrně uplatní obecná úprava správního řízení. Podrobnější informace o tom, Jak probíhá správní řízení?, se dozvíte v našem manuálu.

Jaké lze uložit tresty?

Za spáchaný přestupek je možné uložit správní tresty. V závislosti na spáchaném přestupku to může být:

  • Napomenutí
  • Pokuta
  • Zákaz činnosti
  • Propadnutí věci nebo náhrada hodnoty
  • Zveřejnění rozhodnutí o přestupku[19]

Správní tresty mohou být i kombinovány, s výjimkou napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou.[20] Od uložení správního trestu je možné upustit, pokud lze očekávat, že samotné projednání věci před správním orgánem postačí k pachatelově nápravě.[21] Za určitých okolností je taktéž možné mimořádné snížit výši pokuty pod dolní hranici její sazby.[22]

Příkaz a příkaz na místě

Příkaz je zvláštní formou správního rozhodnutí ve zkráceném správním řízení. Pokud je skutkový stav dostatečně zjištěn, správní orgán může příkazem uložit povinnost, aniž by proběhlo ve věci řádné přestupkové řízení.[23] Příkaz může být prvním a jediným úkonem v rámci řízení.

Zvláštním typem příkazu je příkaz na místě (dříve tzv. blokové řízení), kterým lze uložit pokutu pouze v případě, pokud nestačí domluva, a pokud obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty, její výší a s vydáním příkazového bloku. Obviněný tedy musí být přítomen a plně uznat důvody vydání příkazu na místě. Lze uložit pokutu do maximální výše 10 000 Kč a v případě mladistvého do 2 500 Kč.[24] Obviněný pak obdrží příkazový blok, který podepíše, a tímto okamžikem se příkaz stává vykonatelným rozhodnutím.[25]

S tímto typem správního rozhodnutí se setkáváme typicky u dopravních přestupků. Pokud obviněný s příkazem na místě nesouhlasí a odmítne podepsat příkazový blok, pokračuje se ve standardním správním přestupkovém řízení.

Jak se bránit proti uloženému trestu

Proti rozhodnutí o přestupku může podat odvolání každý účastník řízení – obviněný, poškozený i vlastník věci.[26] Odvolání musíte podat do 15 dnů ode dne, kdy vám bylo oznámeno rozhodnutí.[27] Odvolání se podává k orgánu, který rozhodoval v prvním stupni.[28] Ten poté vaše odvolání postoupí odvolacímu orgánu, který o něm rozhodne.[29]

Odvolací orgán může napadené rozhodnutí potvrdit, jeho část zrušit a řízení zastavit, zrušit a vrátit k nové projednání, nebo napadené rozhodnutí změnit. [30] Může tedy sám upravit např. výši pokuty. Zároveň platí, že rozhodnutí o správním trestu (např. o výši pokuty) i výrok o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení nemůže odvolací orgán změnit v neprospěch obviněného. To znamená, že odvolací orgán může uložený trest pouze zmírnit, nikoliv zpřísnit (pokutu může pouze snížit, nikoliv zvýšit).[31]

Poškozený se může odvolat pouze proti výroku o nároku na náhradu škody, vlastník věci pak proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty.[32]

K podání odvolání můžete využít náš vzor.

Pokud ve věci nebylo vydáno klasické rozhodnutí o přestupku, ale příkaz, postup je jiný. V případě uloženého příkazu (nikoliv příkazu na místě) se lze bránit podáním odporu ve lhůtě 8 dnů od oznámení. Účinkem odporu je zrušení příkazu a správní řízení poté standardně pokračuje.[33]

K podání odporu můžete využít náš vzor.

Proti příkazu na místě odpor podat nelze. Jak již bylo popsáno výše, podpisem příkazového bloku souhlasíte se zjištěným stavem věci i s uložením pokuty. Tím se tedy vzdáváte práva podat odpor. K přezkumu příkazu může dojít pouze z moci úřední v rámci přezkumného řízení.[34] K zahájení tohoto řízení můžete dát podnět.

K podání podnětu můžete využít náš vzor.

O dalších opravných prostředcích proti rozhodnutí o přestupku, které je již v právní moci, se dozvíte v manuálu Jak probíhá správní řízení.

 


[18] Pro všechny náležitosti rozhodnutí o přestupku viz § 93 zákona o odpovědnosti za přestupky

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty