Poradna

Jak jedná spolek navenek

Vytvořeno dne 25. 7. 2011.

Statutární orgány

Pokud už spolek vznikl, další fází jeho existence je volba statutárních orgánů. Statutární orgán mohou zastupovat spolek ve všech záležitostech. Proto je třeba jejich ustavení a určení osob, které je tvoří, zachytit odpovídajícím způsobem tak, aby třetí straně (včetně např. úřadů) bylo jasné, že jedná s osobou oprávněnou spolek zastupovat. Statutární orgány spolku upravují stanovy spolku, které určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor), nebo individuální (předseda).  Členy statutárního orgánu volí standardně nejvyšší orgán spolku, kterým je členská schůze pokud stanovy neurčí jinak. Zvolení členů statutárního orgánu dokládá zápis z této volby (vzor zápisu naleznete v sekci vzory).

Co musí obsahovat zápis

V zápisu by mělo být uvedeno, jak a kým byla členská schůze svolána, zda byla usnášeníschopná a jaký byl obsah jednotlivých rozhodnutí. Ze zápisu musí být zřejmé, kdo byl zvolen do statutárních orgánů spolku – identifikace těchto osob musí být taková, aby se tito zástupci spolku mohli prokazovat navenek. Analogicky s § 25 odst. 1 písm. g zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících zde postačí jméno, příjmení a adresa, další identifikační údaje typu rok narození nebo rodné číslo jsou nepovinné.

Spolkový rejstřík

Statutární orgán se zapisuje do spolkového rejstříku, přičemž podle § 12 rejstříkového zákona musí navrhovatel při návrhu na zápis do spolkového rejstříku doložit souhlas zapisovaných osob. Podpis zapisovaných osob na listině o udělení souhlasu musí být úředně ověřen. Pro komunikaci s úřady nebo např. založení bankovního účtu bude potřeba mít výpis ze spolkového rejstříku, ve kterém je statutární orgán uveden.

Jednání jménem spolku

Jednat jménem spolku může:

  • Statutární orgán, který je k tomu ve stanovách určen. V případě, že jde o kolektivní orgán (výbor), měly by stanovy určit, jestli spolek zastupuje každý člen orgánu sám v plném rozsahu, nebo jestli je k zastupování spolku nutná účast více členů orgánu nebo jestli je jednání členů orgánu nějak věcně omezeno. Neurčí-li stanovy způsob jednání kolektivního statutárního orgánu, pak jedná každý jeho člen samostatně.
  • Na základě plné moci člen spolku nebo i jiná osoba. Plnou moc může udělit jen statutární orgán oprávněný k jednání za spolek. Zmocnění k zastupování se obvykle děje písemnou plnou mocí. Plná moc musí být podepsána zmocnitelem a zmocněným, není ale třeba ji ověřovat (ledaže by něco jiného stanovil zákon pro určité právní jednání). Nic nebrání tomu, aby bylo k zastupování zmocněno několik osob na jedné listině (je třeba vymezit rozsah jejich plné moci, pokud nejednají všichni v plném rozsahu, je třeba podpisu atd. všech zmocněných osob).
  • Spolek, stejně jako každou právnickou osobu, zastupují jeho členové nebo zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti (§ 166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

Kdy musí spolek jednat písemně?

Náležitosti právního jednání, kterým je podání návrhu na registraci, volba statutárních orgánů nebo zmocnění plnou mocí aj., stanovuje občanský zákoník a pro účely řízení před správními orgány zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Podle § 582 odst. 1 občanského zákoníku platí, že není-li jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

Písemné právní jednání je podle občanského zákoníku (§ 561 odst. 1) platné, je-li podepsáno jednající osobou; jedná-li více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže se toto jednání týká věcného práva k nemovitosti. Je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky podle zvláštních předpisů. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

Smluvní zastoupení (plná moc) je v občanském zákoníku upraveno v § 441–456. Podle § 441 odst. 2 musí být plná moc udělena v písemné formě, netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání; vyžaduje-li se pro právní jednání určitá forma, udělí se v téže formě i plná moc. Podle správního řádu (§ 33) je třeba zmocnění k zastupování pro účely řízení před správním orgánem prokázat písemnou plnou mocí nebo plnou mocí prohlášenou do protokolu.

Správní řád neobsahuje zvláštní požadavky na písemnou formu jednání před správním orgánem ani zvláštní náležitosti právě např. plné moci [s výjimkou plné moci dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, která má sloužit k prokázání zmocnění k zastoupení v neurčitém počtu řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu, kdy podpis na této plné moci musí být vždy úředně ověřen (a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu)]. Ze správního řádu tedy není možné dovozovat, že by k platnosti písemného úkonu, a to ani plné moci, pro účely správního řízení bylo zásadně třeba jejího úředního ověření.

Nadřazené kategorie:

Spolky a zapojení veřejnosti

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji?
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta