Poradna

Nadřazené kategorie: Spolky a zapojení veřejnosti,

Jak se z občanského sdružení stane spolek?

Vytvořeno dne 2. 11. 2018 — Aktualizováno dne 18. 1. 2022.

Obsah

Od 1. ledna 2014 se někdejším občanským sdružením říká spolky. Tato změna nastala s účinností zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku.

Spolkem se stanete automaticky

Evidence spolků se s novým občanským zákoníkem přesouvá z Ministerstva vnitra na rejstříkové soudy. Nové spolky se tak zapisují do nového rejstříku, který vedou soudy. Občanská sdružení do nich mělo povinnost zapsat samo Ministerstvo vnitra, a to nejpozději do konce března 2014.[1]

Samotná občanská sdružení, resp. spolky, musí samy změnit stanovy tak, aby odpovídaly požadavkům nového občanského zákoníku.[2]

Změna stanov

Občanská sdružení, která se změnila na spolky, musí své stanovy upravit tak, aby nebyly v rozporu s „povinnými“ ustanoveními nového občanského zákoníku.

  • Změna stanov se musí provést do 1. ledna 2017.
  • Již od 1. ledna 2014 se části stanov, která jsou v rozporu s povinnými ustanoveními, nemohou používat.
  • Pokud váš spolek nezmění své stanovy tak, aby nebyly v rozporu s „povinnými“ ustanoveními nového občanského zákoníku, může ho soud po výzvě a stanovení dodatečné lhůty zrušit.

Podle původního znění nového občanského zákoníku musela dosavadní občanská sdružení přizpůsobit i svůj název. Název spolku totiž musí ze zákona obsahovat slovo „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo zkratku „z.s.“.[3] Následně ale zákonodárci přijali novelu, která zavedla výjimkou z uvedeného pravidla. Spolky, které vznikly do 31. prosince 2013 (tedy dosavadní občanská sdružení) mohou i nadále používat ve svém názvu označení „občanské sdružení,“ případně zkratku „o.s.“[4]

Do rejstříku se zapisuje statutární orgán spolku a musí tam být všechny údaje o spolku (včetně stanov) aktuální. Proto je vhodné si stanovy upravit tak, aby se měnily jen sporadicky, stejně jako předseda spolku (či jiný statutární orgán).

K návrhu na zápis nezapomeňte připojit:

1. Souhlas majitele nemovitosti, ve které má spolek sídlo. Souhlas musí obsahovat úředně ověřené podpisy. Alternativou je nájemní smlouva mezi spolkem a vlastníkem nemovitosti. Souhlas majitele nemovitosti nesmí být starší než 3 měsíce.[5] V praxi dle našich zkušeností soudy souhlas majitele nemovitosti nevyžadují, pokud spolek existoval již dříve a sídlo se nemění.

2. Souhlas osoby (statutára - např. předsedy spolku) s tím, že bude zapsán do veřejného rejstříku a její čestné prohlášením o tom, že je svéprávná a není v úpadku. Souhlas musí obsahovat úředně ověřené podpisy.[6]

3. Zápis z členské schůze, ze kterého plyne rozhodnutí o volbě statutárního či jiného orgánu a schválení aktuální verze stanov, zde stačí neověřené podpisy.[7]

4. Aktuální stanovy, podepsané předsedou (nebo jiným statutárním orgánem).[8] U nich stačí neověřené podpisy.

5. Vyplněný webový formulář. Pokud ho podáváte v tištěné podobě, podpis na něm musí být úředně ověřen.[9]

Každé ověření podpisů můžete provést na úřadě nebo na poště se službou Czechpoint za 30 Kč.

Zápis pobočného spolku

Zápis dosavadních občanských sdružení, resp. spolků, do spolkového rejstříku zajišťuje Ministerstvo vnitra. Spolky si ale budou muset nechat zapsat své tzv. pobočné spolky – tedy někdejší organizační jednotky. Musí to udělat do konce roku 2016, jinak pobočný spolek zanikne.[10] 

Budete muset za změny platit?

Návrhy na zápis spolků do rejstříku a změn zapisovaných údajů o spolcích jsou od 1. 5. 2015 zdarma (včetně prvozápisů).[11] Soudní poplatek se neplatí (dříve bývalo 1000 Kč, resp. 6000 Kč).

Možnost účasti na správních řízeních se nezmění

Změna občanského sdružení na spolek by neměla mít vliv na to, zda se budete moci účastnit správních řízení. Spolky se mohou účastnit všech správních řízení, kterých se mohla účastnit občanská řízení. Pokud se v zákoně hovoří o účasti občanských sdružení, je třeba zákony vykládat tak, že dopadají na spolky.

Podrobnější informace, o jaká řízení se jedná, naleznete v našem manuálu Kterých řízení se může váš spolek účastnit?

Můžete se stát také ústavem nebo sociálním družstvem

Spolkem se stanete bez toho, abyste museli cokoliv udělat. Zákon ale nabízí možnost změnit svou formu na ústav nebo sociální družstvo.[12]

Ústavy provozují služby pro veřejnost. Jde například o vzdělávací, kulturní, vědecké nebo zdravotnické instituce. Od ostatních právnických osob ústavy odlišuje zejména to, že jejich služby a výsledky činnosti mají být prospěšné pro širší okruh lidí. Jejich služby může využívat kdokoliv, kdo splní předem stanovené podmínky.

Pokud je například ústav založen za účelem poskytování sociálních služeb, musí pečovat o všechny, kteří na to mají nárok, nikoliv například pouze o rodinné příslušníky jeho zakladatele).[13] Naopak spolky mohou být založeny za účelem, který prospívá pouze jejich zakladatelům.

Sociální družstvo usiluje o integraci znevýhodněných osob do společnosti, například vytvářením pracovních míst nebo poskytováním sociálních služeb. Jsou upravena v zákoně o obchodních korporacích.

Právní úprava o spolcích je v novém občanském zákoníku

Od roku 2014 již nenajdete úpravu spolků v zákoně o sdružování občanů – ten byl zrušen. Spolky nyní upravuje pouze nový občanský zákoník. Mezi nejdůležitější ustanovení patří:

  • Pravidla pro vnitřní uspořádání spolku, ustavování orgánů spolku Nový občanský zákoník obsahuje mnohem podrobnější úpravu než zrušený zákon o sdružování občanů.[14]
  • Obecná pravidla pro fungování právnických osob, která se vztahují i na spolky.[15]

Obsah poradny není aktualizován podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.

Na aktualizaci obsahů pracujeme.

Newsletter

Chcete mít přehled o Vašich právech? Zajímájí Vás změny v zákonech?

Odebírejte naše novinky a získejte přehledné právní informace.

Přihlásit k newsletteru

Nenašli jste?

Můžete se na nás obrátit s Vaším dotazem přímo a my se vám do pěti pracovních dnů ozveme.

Položit dotaz

Advokáti

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Přejít na advokáty