Jak a kdy podat stížnost na nevhodné chování úředníků?

Proti nevhodnému chování úředníků se můžete bránit, a to podáním stížnosti. Stížnost můžete podat i v případě, že úřad nepostupoval tak, jak měl, a pro danou situaci zákon nepočítá s konkrétním opravným prostředkem (př. odvolání). V tomto manuálu naleznete konkrétní návod, kdy můžete stížnost podat a jak při jejím podání postupovat.

Kdy můžete podat stížnost?

Zákon umožňuje stížnost podat ve dvou případech. Jedná se o situace, kdy na vaše osobní zájmy negativně dopadlo:

• nevhodné chování úředních osob (např. nezdvořilé nebo urážlivé jednání) nebo
• nesprávný postup správního orgánu.[2]

Úřední osobou se rozumí každá osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu.[3] Jednoduše řečeno, úřední osobou je každý úředník.

Stěžovat si můžete buď jako fyzická nebo právnická osoba (př. spolek). Důležité ale je, že si stěžovat nemůžete jako skupina občanů.

Podmínkou je, že správní řád neposkytuje jinou možnost ochrany. Stížnost tedy nepodávejte, pokud se chcete bránit proti vydanému rozhodnutí. Proti němu je možné podat řádné opravné prostředky, nejčastěji odvolání. Stížnost také není vhodným prostředkem obrany proti nečinnosti. U té totiž zákon předpokládá obranu prostřednictvím žádosti nebo podnětu k vydání opatření proti nečinnosti.

Pokud vás zmátlo, kolika různými způsoby je možné se v různých situacích bránit, nezoufejte. Správní orgán musí vaše podání posoudit podle jeho obsahu. Pokud byste tak například podali podání nazvané „stížnost“, ve kterém byste tvrdili a odůvodnili, proč je vydané rozhodnutí nezákonné, správní orgán by vaše podání posoudil jako odvolání. Pokud byste tedy dodrželi lhůtu pro podání odvolání (obvykle 15 dnů od oznámení rozhodnutí[4]), správní orgán by se vaším odvoláním musel věcně zabývat.

Stížnost můžete podat bez ohledu na to, jestli se ve věci vede správní řízení nebo ne. Můžete ji podat proti všem postupům, kdy se uplatní správní řád, tedy například i když úřad vydává jen osvědčení či provádí jiný úkon.

V jakých konkrétních situacích je na místě se bránit stížností?

• Nezdvořilé nebo nevstřícné jednání (jednání v rozporu se zásadou, že veřejná správa je službou veřejnosti). Za nevhodné lze považovat například tykání, zvyšování hlasu, či nadměrný formalismus nebo zjevnou neochotu pomoci.
• Porušování etického kodexu a zásad slušného chování. Za zdvořilé chování se považuje jednání bez jakýchkoliv osobních či jiných invektiv, narážek, diskriminace, ponižování a bez vulgarismů apod. Může se jednat například o narušování vašeho osobního intimního prostoru snahou o fyzický kontakt.
• Nesprávný postup úřadu. Obecně platí, že pokud v zákoně nenajdete jiný způsob, jak dosáhnout nápravy, můžete podat stížnost. Úřady mají například povinnost na svých webových stránkách zveřejnit, jak odpověděly na žádost o informace. Pokud tak neučiní, můžete podat stížnost. Stížnost můžete podat i u některých zásahů – například pokud vám bylo na základě rozhodnutí úřadu nezákonně odtaženo vozidlo.

Jak podat stížnost?

Stížnost podejte správnímu orgánu, na jehož postup či chování úředníka si chcete stěžovat.

Můžete tak učinit ústně, písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. V každém případě je třeba uvést všechny náležitosti podání, které stanoví zákon (viz níže). V případě, že stížnost podáte ústně, je o ní správní orgán povinen sepsat písemný záznam.[5]

Správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti, které ve stížnosti uvádíte. Pokud to považuje za vhodné, může vyslechnout vás, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

Jaké musí mít stížnost náležitosti?

Do stížnosti musíte uvést:[6]

• Kdo ji podává, tedy vaše jméno nebo název právnické osoby, za kterou stížnost píšete, a další identifikační údaje. Stížnost nemůžete podat anonymně – úřad by pak nemohl posoudit, jestli se vás posuzované jednání dotklo na vašich osobních zájmech.
• kterému správnímu orgánu je určeno,
• Které věci se týká, tedy proti čemu si stěžujete.
• Co navrhujete (např. napomenutí příslušného úředníka)
• Váš podpis.

Podrobnější informace o náležitostech správních podání se dočtete v našem manuálu Co musí obsahovat podání podle správního řádu.

Pokud se rozhodnete stížnost podat, můžete využít náš vzor Stížnost na chování úředníka.

Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Správní orgány by tedy neměly přistupovat ke stížnostem s přílišným formalismem. To také znamená, že pokud stížnost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, správní orgán vám pomůže nedostatky odstranit nebo vás vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Jak může být stížnost vyřízena?

Správní orgán musí stížnost vyřídit do 60 dnů. Stanovenou lhůtu může překročit jen v zákonem odůvodněných případech. Tím může být například situace, kdy v průběhu vyřizování stížnosti není možné zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O vyřízení stížnosti vás jako stěžovatele v této lhůtě musí správní orgán informovat. Musí vám tedy sdělit, jestli je vaše stížnost důvodná či nikoliv.[7]

Pokud vás správní orgán o vyřízení stížnosti ve lhůtě nevyrozumí, můžete se bránit u nadřízeného správního orgánu, a to podáním podnětu na ochranu proti nečinnosti.[8] Využít můžete náš vzor Podnět k zahájení řízení o uložení opatření proti nečinnosti.

Doporučujeme ve stížnosti výslovně požádat, aby vás správní orgán vyrozuměl o výsledcích šetření a přijatých opatřeních k nápravě.[9] Jedná se například o informaci, že úředníkovi, na kterého si stěžujete, udělili výtku, snížili mu osobní příplatek nebo mu uložili jiný pracovněprávní postih.

Správní orgán vede o vyřizování stížnosti spis. V něm písemně poznamená, k jakým výsledkům při šetření stížnosti dospěl a jaká opatření na jejím základě přijal. I pokud jste ve stížnosti nepožádali, aby vás správní orgán informoval o výsledcích šetření, můžete tyto informace získat (v anonymizované podobě) prostřednictvím žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podrobnější informace naleznete v našem manuálu Kompletní průvodce právem na informace.

Po posouzení stížnosti správním orgánem nastane jedna z těchto dvou situací:

• Správní orgán stížnost shledá důvodnou nebo částečně důvodnou.

V tomto případě je pak povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. Opatřením k nápravě může být například napomenutí nebo snížení odměn příslušnému úředníkovi.

• Správní orgán stížnost neshledá důvodnou.

Proti tomu se nemůžete odvolat, jelikož se nejedná o správní rozhodnutí. Pokud ale máte za to, že vaše stížnost nebyla řádně vyřízena, máte právo požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.[10] Pokud si nejste jisti, kdo je nadřízeným orgánem, můžete se podívat na portál StátníSpráva.cz. 

Při rozhodování nadřízeného správního orgánu o stížnosti se již neuplatní zmíněná 60denní lhůta. Nadřízený správní orgán tedy má rozhodnout bezodkladně s tím, že má stěžovatele vždy informovat o výsledku svého šetření (stěžovatel o to nemusí výslovně žádat). Závěrem zmiňujeme, že konkrétní pravidla pro vyřizování stížnosti zpravidla stanoví každá obec či kraj. K tomu je zmocňuje zákon o obcích[11] a krajích[12]. Tato pravidla mají být dostupná na každém úřadě. Můžete si je také vyžádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak na to, vám poradí náš Kompletní průvodce právem na informace.